Uplatnění laserových technologií znamenalo výrazný pokrok v mnoha oblastech medicíny, což beze zbytku platí i o oftalmologii. Pokroky v očním lékařství a medicíně vůbec jsou dlouhodobě úzce spjaty s vývojem nových přístrojů, jejichž zavedení do praxe následně umožňuje vypracování progresivních diagnostických a terapeutických postupů. Nejinak tomu bylo i s lasery, které záhy zaujaly významné místo v léčbě mnoha očních nemocí a v poslední době se uplatňují i při vyšetřování.
„Šeroslepost je zhoršené nebo zaniklé vidění za šera a v noci. Pacient trpící touto chorobou se obtížně orientuje v tmavých prostorech, naráží do předmětů, zakopává, má potíže s řízením auta v noci nebo za šera, někdy dokonce ztrácí periferní vidění,“ řekl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini. Na podzim bývají oči více suché, podrážděné, uslzené, dříve unavené, mnoho lidí si často stěžuje na zhoršené vidění. Za to všechno může především zamračené a sychravé počasí, nedostatek přirozeného světla, vlhko, zima i větrné dny. Takto namáhané oči mohou být daleko náchylnější k onemocněním, jako je například šeroslepost.
Čtěte také: Lepší zrak se dá koupit. Za co je dobré připlatit?
„Šeroslepost nemusí být jen vrozenou chorobou, ty jsou naopak poměrně vzácné. Častěji jde o onemocnění způsobené právě oslabením očí a vzácně nedostatkem vitaminu A. Této formě šerosleposti lze poměrně snadno předejít, případně ji i léčit. Zhoršenému vidění je však vždy potřeba věnovat pozornost včas,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.
Nejnebezpečnější je šeroslepost za volantem
„Vrozená šeroslepost je obvykle doprovodným příznakem nějaké komplexnější oční vady a s takovou diagnózou žadatel o řidičský průkaz neuspěje. Šeroslepost způsobenou nedostatkem vitamínů však můžete získat kdykoliv během života. A právě v podzimních a zimních měsících, kdy je viditelnost celkově horší, může neléčená šeroslepost napáchat spoustu škod,“ upozornil Pavel Stodůlka. Obzvlášť řidiči by tak měli pravidelnému doplňování vitamínů věnovat zvýšenou pozornost. Šeroslepost totiž nezpůsobuje jen potíže s řízením auta za šera. Problémem je i mlha nebo hustý déšť.
„V takových podmínkách se projeví i malá oční vada, která není brýlemi dobře korigovaná a která je za dobrého světla nevýznamná. Mnoho řidičů tak trpí šeroslepostí, aniž by o tom věděli, a velmi snadno se stávají hrozbou sobě i ostatním účastníkům silničního provozu,“ dodal Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Zánět rohovky může vést i ke ztrátě zraku
„Každý člověk vidí ve ztížené viditelnosti hůře. Pokud ale máte pocit, že se vám vidění za šera či mlhy zhoršuje, rozhodně neotálejte s oční prohlídkou. O řidičský průkaz se bát nemusíte. Obvykle stačí doplnit potřebné vitamíny. Oční lékař vám může doporučit také polarizační brýle s vhodně zabarvenými skly, nebo laserovou operaci, která vadu odstraní trvale,“ poradil Pavel Stodůlka.
Zatímco v případě vrozených forem šerosleposti je léčba složitá, pokud je příčinou nedostatek vitamínu A, stačí ho organismu dodat. Nejbohatším zdrojem vitamínu A však není jen mrkev.
„Důležité je konzumovat pestrou stravu. Nemusí jít vždy jen o ovoce a zeleninu. Velké množství vitamínu A najdete například v rybím tuku, mléku, sýrech, játrech, ale třeba i v kvalitní čokoládě. Zvýšený příjem vitamínu A je navíc vhodné doplnit o omega 3 mastné kyseliny, lutein a zeaxantin, které jsou ve vyváženém množství obsaženy v kvalitních doplňcích stravy. Na zdraví oka může příznivě působit i výtažek z borůvek,“ vysvětlil na závěr Pavel Stodůlka.
Čtěte také: Příznaky šedého zákalu
