Cévní mozkové příhody představují jedno z nejzávažnějších onemocnění mozku a jsou po infarktech myokardu a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou smrti.
Srdce funguje jako pracující pumpa, která svými pravidelnými stahy vhání okysličenou krev i do těch nejodlehlejších částí těla a umožňuje tím výživu a výměnu látek ve tkáních. Současně je napojeno na cévní systém tepen a žil, které v našem organismu zodpovídají za správný transport krve.
Čtěte také: Fibrilace srdečních síní – skrytá hrozba mrtvice
Jaká jsou nejčastější srdeční onemocnění?
Zcela bezkonkurenčně je nejčastějším onemocněním srdce tzv. ischemická choroba srdeční, způsobená zúženími nebo uzávěry věnčitých tepen aterosklerózou. Spíše než termín ischemická choroba srdeční známe její projevy – infarkt myokardu nebo anginu pectoris. V posledních letech se ale výrazně zvýšila četnost srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce není schopno dostát svým úkolům a objevuje se nedostatek dechu při námaze nebo i v klidu, případně otoky nohou a další projevy.
Infarkt se zpravidla projevuje náhle vzniklou bolestí, typicky na přední ploše hrudníku s vyzařováním do levé ruky. Projevy však mohou být i atypické – bolesti mezi lopatkami, v horní části hrudníku se zasahováním až do krku a dolní čelisti. Rozvoj bolestí může mít i postupný charakter. Chvíli se objeví, na chvíli poleví a vzápětí se objeví znovu. Infarkt se však může objevit i bez varovných příznaků, bez předchozí bolesti, náhle vzniklou poruchou rytmu, tzv. fibrilací komor, která vede k zástavě srdce a náhlé poruše vědomí. Tento stav bez okamžité pomoci okolí a bez následujícího odborného zásahu s pomocí defibrilačního výboje končí smrtí nebo nezvratným poškozením mozku. Krevní oběh je totiž potřeba obnovit do pěti minut od zástavy.
Čtěte také: Příčiny srdečních onemocnění, o kterých možná nevíte
Lékaři se v souvislosti s chorobami srdce potkávají také čím dál častěji s arytmií zvanou fibrilace síní, která se často projevuje jako nepravidelný, někdy urychlený tep. Tady hrozí, že by mohlo dojít v srdci ke vzniku krevní sraženiny a jejímu uvolnění do běhu, v nejhorším případě do mozku. Vznikají pak velké mrtvice s trvalými následky. Fibrilace síní je dobře léčitelná a takovýmto katastrofám lze do značné míry předejít. Jiné poruchy rytmu mohou být ještě závažnější a vést k náhlé srdeční smrti, na druhou stranu existuje i řada arytmií, které zas tak nebezpečné nejsou, ale mohou být nepříjemně vnímané.
Čtěte také: Nenápadná znamení, která mohou upozornit na onemocnění srdce
A co můžeme udělat, abychom minimalizovali onemocnění srdce?
Základem je zdravý životní styl a léčba ovlivnitelných rizikových faktorů.
1. Stop kouření
Kouření cigaret je zcela nepochybným a zásadním rizikovým faktorem pro vznik infarktu myokardu, ale i řady dalších život ohrožujících chorob. Dehtové produkty kouření výrazně usnadňují ukládání cholesterolu do cévní stěny a společně tak násobně zvyšují riziko infarktu.
2. Ignorování bolesti na hrudi
Bolí vás u srdce a vy nevíte proč? Často jde spíše o tlak na hrudi, někdy může bolest vystřelovat do ramene, a dokonce i do čelisti nebo levé paže. Nic nepodceňujte a jděte k lékaři.
3. Genetika
Rodinná anamnéza je významným faktorem pro předpoklad srdečního onemocnění. Předčasný infarkt u rodičů zdvojnásobuje riziko srdečního onemocnění u mužů, u žen je toto riziko vyšší o 70 %.
4. Preventivní prohlídky
Opomíjet je bývá chybou mnohých lidí. Pravidelné návštěvy lékaře mohou nebezpečí onemocnění minimalizovat. Je dobré hlídat si i cholesterol a krevní tlak. Pokud člověk nemá žádné zdravotní obtíže, stačí přijít na prohlídku jednou za 5 let, respektive po 60. roku věku jednou za 2 roky. Pokud se ale dostavuje dušnost, bolesti na hrudi, bušení srdce nebo pocity příliš rychlé či pomalé srdeční akce, je na místě navštívit lékaře ihned.
5. Fyzická aktivita
Srdci škodí sedavé zaměstnání, které zvyšuje riziko srdečního selhání. Trávíte denně spoustu času za stolem v kanceláři? Udělejte si každou hodinu krátkou pauzu a jděte se na 5 minut projít. Tohle malé, ale důležité opatření udrží vaše cévy pevné a pružné, takže jimi krev bude moct volně protékat. Nedostatek pohybu se pak snažte vynahradit nějakou vhodnou fyzickou aktivitou ve svém volném čase. K účinné prevenci bohatě stačí 30 minut intenzivního pohybu denně. Ideální je svižná chůze, nordic walking nebo plavání (tyto aktivity jsou navíc vhodné i pro kardiaky).
6. Pravidelné užívání předepsaných léků
Pravidelné braní předepsaných léků je jedním ze základních prvků úspěšné terapie kardiovaskulárních onemocnění. Pacient, který na léky zapomíná se nám často vrací do ordinace a jeho příznaky se nezlepšují. V případě rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, které na sebe neupozorňují denně pacienta fyzickými potížemi, pak může být zapomínání léků zbytečnou komplikací v úspěšné terapii.
7. Hlídejte si hodnoty tlaku, cholesterolu a cukru
Nevíte, jakou máte hodnotu tlaku? Pravidelné kontroly u lékaře by měly být automatické. Neléčený vysoký krevní tlak je nastražená bomba, která může vybuchnout v podobě infarktu apod. Důležité je také redukovat vysoké hladiny krevního cholesterolu. Stejně tak je nutné hlídat krevní cukr a v případě jeho zvýšených hodnot jej redukovat – i třeba pomocí léků – antidiabetik.
8. Změny ve stravování
Ve stravě je obecně třeba snížit podíl živočišných tuků, zvýšit přísun čerstvé zeleniny a ovoce (doporučují se 3 porce zeleniny a 3 porce ovoce denně), zabránit nadměrnému příjmu kuchyňské soli (aktivně nepřisolovat, omezit příjem nekvalitních uzenin). Vyhnout bychom se měli smaženým potravinám, z příloh vynechat hranolky a knedlíky. Nejvhodnějším z mas jsou zejména ryby (kvalitní rybí pokrm by měl být v jídelníčku alespoň 2x týdně), případně drůbež. Naopak červená masa a vepřové pouze v umírněném množství.
9. Redukce hmotnosti
U lidí s nadváhou a obezitou je zcela zásadní i omezení celkového kalorického příjmu. Velmi naléhavým důvodem ke snižování tělesné hmotnosti je objem pasu nad 102 cm u mužů a nad 88 cm u žen.
10. Sůl nahraďte bylinkami
Patříte k těm, kteří při jídle automaticky sahají po slánce? Nadměrný příjem sodíku podporuje hypertenzi, která představuje jeden z rizikových faktorů. Proto se snažte solení omezit (sůl se dá výborně nahradit bylinkami). Co se týče alkoholu, přípustná je sklenka kvalitního červeného vína denně – výzkumy ukazují, že pravidelné pití malých dávek slouží jako prevence srdečně-cévních onemocnění.
11. Příjem alkoholu
Většina z nás s potěšením přijímá zprávy o tom, že zejména konzumace vína má protektivní vliv před kardiovaskulárními chorobami. Rozhodně se však nedá za potvrzené považovat, že „čím více – tím lépe“; spíše se držte doporučení, že prospívat může maximálně jedna sklenka u žen a dvě u mužů.
12. Eliminace stresu
Psychosociální stres je nejhůře měřitelným a nejdiskutabilnějším rizikovým faktorem. Deprese, anxieta (nadměrný strach), ale i životní osamělost a obecně nízký socioekonomický status jsou považovány za významnější rizikový faktor předčasného vzniku infarktu než velké pracovní zatížení v rodinném životě spokojeného podnikatele. Zbytečně vyvolávat stresové a konfliktní situace a vyhledávat je určitě zdraví prospěšné není. Nadměrnou psychickou zátěž je vhodné kompenzovat dostatkem odpočinku, zejména aktivního.
Nemocí srdce se lze tedy relativně dobře vyvarovat, což je i jedno z poselství Světového dne srdce, který se od roku 2000 každoročně koná 29. září.
Zdroj: webmd.com
