Neexistuje snad žádná oblast výživy, která by byla tak bohatá na informace, jako oblast vztahu výživy k rakovině a současně žádná oblast, kde by se vyskytovalo tolik dezinformací, poskytujících klamnou naději pro pacienty s nádorovým onemocněním. Všechny údaje o nových zaručeně účinných protinádorových látkách, získané na laboratorních zvířatech, hlavně na hlodavcích, je třeba brát se značnou rezervou.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
„Každá z nás musí sama využít lékařskou péči, na kterou má nárok. Především formou pravidelných gynekologických preventivních prohlídek, jejichž cílem je odhalit i bezpříznakově stávající změny. Také je důležité navštívit lékaře vždy, když tělo vysílá signály, že něco není v pořádku. Nebojte se zeptat, zda by mohlo jít o příznaky zhoubného onemocnění. Je lepší zjistit, že se jedná o banalitu, než podcenit možnost vznikajícího zhoubného bujení,“ vzkazuje Petra Adámková, ředitelka organizace ONKO Unie, která dlouhodobě vzdělává veřejnost v oblasti prevence.
Kromě dobře známých symptomů, jako je krvácení mimo cykly a po menopauze, schopnost při pohlavním styku a bolest celkem nepříjemný výtok, mohou se projevit nádory ženských reprodukčních orgánů také nespecifickými příznaky. Může jít o bolesti v podbřišku či v posteli, pocit zvětšování břicha, problémy s trávením jako zácpa nebo naopak průjmy, nechutí, nadýmání, únava a vyčerpání. Tyto příznaky by měly být vždy impulsem k vyhledání lékaře.
Jedna děloha, dvě odlišná onemocnění
Nádorová onemocnění nejčastěji napadají dvě části dělohy. Děložní čípek (nebo také hrdlo), který je vstupem z pochvy do dělohy, a dále endometria, což je v podstatě výstelka dělohy. I když jsou anatomické části v blízkosti těchto velmi výrazně se liší, jakým způsobem vznikají zhoubné bujení – tedy karcinom děložního čípku a karcinom endometria. Právě u těchto dvou diagnóz však existuje nejvíce možností prevence a záchytu pro ženy, které se chtějí vyhnout onemocnění.
Karcinom endometria
„Karcinom endometria představuje páté nejčastější zhoubné onemocnění u žen v rozvinutém světě a Česká republika se standardně řadí mezi země s nejvyšším výskytem. V současné době je incidence přibližně 35 nových případů na 100 000 žen za rok. To je zhruba 1900 – 2000 žen ročně a tato vysoká čísla zůstávají dlouhodobě neměnná, což souvisí především s narůstající délkou života a také s vysokým výskytem obezity nebo nadváhy v naší populaci,” vysvětluje prof. MUDr. Michael Halaška, Ph.D., primář gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Právě obezita je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro karcinom endometria, ale již i nadváha riziko zvyšuje. Podkožní tuková tkáň totiž produkuje hormony zvané estrogeny, které mohou podporovat růst buněk nádoru endometria. Hlavní doporučení pro prevenci je tedy pokusit se zhubnout, udržovat zdravý styl s přiměřenou pohybovou aktivitou, při stravování se zaměřit na dostatek přísun zeleniny a ovoce, které jsou bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály, a naopak omezit s vysokým podílem tuků.
„Karcinomem endometria jsou více ohroženy také ženy nadměrně vystavené estrogenům z jiných důvodů. Patří mezi ně časné zahájení menses, pozdní menopauza, bezdětnost, ale také hormonální porucha související s chybným pravidelným ovulace. cukrovka, která je často spojena s obezitou, dále sníženou citlivost tkání k inzulinu, což může podpořit nádorový růst. Svou roli může u ženy sehrát Lynchův syndrom, což je vrozená dispozice – nositelka má riziko rakoviny tlustého střeva a dělohy, a to iv mladším věku vysvětluje prof. Přednášel MUDr. Michael Halaška, Ph.D.
I když je karcinom endometria nejčastěji diagnostikován u žen po menopauze, především ve věkové kategorii 50 – 69 let, mohou onemocnět také mladší ženy. Monice Fialové (47 let) byl zhoubný nádor dělohy diagnostikován před čtyřmi lety. „Hodně nějakých silných menstruaci jsem měla 13 nebo 14 let, ale neřešilo se to. Až ke konci roku 2016 se potíže hodně stupňovaly, bolela mě bedra a břicho, tak jsme to začali s paní doktorkou řešit,“ popisuje Monika, která v rámci léčby podstoupila totální hysterektomii. „Vzali mi dělohu, vaječníky, vejcovody i slepé střevo. Po operaci jsem čekala na další výsledky histologie, která ukázala, že se jednalo o velice agresivní zhoubný nádor, a musela jsem podstoupit zajišťovací léčbu ve formě brachyterapie, tedy vnitřního lokálního ozařování.“
Nad rakovinou již zvítězila, pravidelně ale chodím na lékařské kontroly. Byl totiž u ní objeven i zmíněný dědičný Lynchův syndrom, který výrazně zvyšuje pravděpodobnost dalšího zhoubného bujení.
„Chtěla bych apelovat na všechny ženy, aby chodily na prevence a poslouchaly své tělo. Když se objeví první příznaky, okamžitě vyhledejte svou gynekologa a nechejte se odbýt. Je to vaše tělo a váš další život. Ne vždy je nutné chirurgické odstranění orgánů jako u mě, je i možnost jiné léčby, hormonální léčba nebo imunoterapie,” dodává.
Karcinom děložního čípku
Zcela odlišným způsobem vznikají změny tkáně na děložním čípku, které mohou vést až k rozvoji rakoviny. Může za ně infekci lidským papilomavirem (HPV), která během života potká až 80 % lidí – žen i mužů.
„K přenosu dochází zejména pohlavním stykem s tím, že se může jedinec nakazit už od prvního partnera. Také je třeba dojít si, že k přenosu může dojít i při jiných nekoitálních praktikách, například při orálním sexu, takže kondom v HPV infekce není dokonalou ochranou. Virus začleňuje svoji DNA do DNA epitelových buněk děložního čípku a dokáže tak vyvolat změny (transformaci) ve tkáni. Při nákaze typy HPV 16 a 18, tvořícími až 70 % infekcí (mezi další typy patří 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 68, 73, 82), které jsou vysoce rizikové, pak může dojít až k rozvoji zhoubného nádoru. Dnes víme, že HPV infekce je způsobena v podstatě 100 % případů tohoto karcinomu,“ vysvětluje RNDr. Předsedou se stal Ing. Libor Staněk, Ph.D., PCTM, genetika a člen lékařské rady laboratoří SYNLAB, které se zabývají diagnostikou.
Riziko infekce je však možné snížit na minimum pomocí očkování proti HPV. Je-li vakcína vyvolala ještě před zahájením pohlavního života, tedy před prvním potenciálním kontaktem s virem, poskytuje až 96% ochranu. Proto je vakcinace hrazená zdravotními pojišťovnami dívkám i chlapcům ve věku 13 let (do čtrnáctých narozenin). Nejenže je takto získaná imunita proti HPV chrání před vlastním onemocněním, ale také snižuje míru šíření viru ve společnosti.
„Aby však měla proočkovanost populace výrazný dopad na snížení výskytu onemocnění, musí dosáhnout alespoň 80 %. Podle nedávných dat z UZIS, kdy máme kompletní data do roku 2019 (63,9 %), rok 2020 vypadá tak, že by 80% hranice měla být překonána. Tento trend je pozitivní iu chlapců,“ vysvětluje prof. Přednášel MUDr. Michael Halaška, Ph.D.
Tím nejdůležitějším, co pro sebe mohou udělat neočkované ženy, je chodit na každoroční preventivní kontroly, které by měly absolvovat i vakcinované ženy. Vyšetření probíhá u gynekologa, jedná se o bezbolestný stěr z děložního čípku, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V obarveném stěru se pod mikroskopem hledají případné změny na buňkách, které poukazují na přítomnost zhoubného bujení. Tato metoda se však vyznačuje pouze přibližně 70 % citlivostí, což znamená, že 3 z 10 žen obdržet falešně negativní výsledek.
HPV DNA test
Významným pokrokem je zavedení dalších detekčních metod do screeningu, a to je test HPV DNA, který analýzou DNA odhalí přítomnost rizikové infekce HPV, která se může změnit na buňkách vyvolat, a které mají ženy ve věku 35 a 45 let nově hrazený ze zdravotního pojištění.
„Doporučují ale také ženám, které do těchto kategorií nespadají, aby o test svého gynekologa požádaly a uhradily si jej – cena se pohybuje okolo 1000 korun. První detekovatelné změny na buňkách děložního čípku se totiž objevují v průměru za 10 až 15 let od nákazy. Proto dává tato investice smysl iu mladých žen, které začaly pohlavně žít například již v 15 letech. Dále také u žen, které po ukončení pohlavního života přestaly chodit na gynekologické prohlídky, protože další věkové kategorie s vysokým výskytem nádorů děložního čípku jsou ženy nad 65 let,“ vysvětluje RNDr. Předsedou se stal Ing. Libor Staněk, Ph.D., PCTM. Bohužel podle dat ÚZIS z roku 2016 na prohlídky v ročním intervalu žen ve věku pouze 40 % nad 60 let.
Pozitivní výsledek HPV DNA testu přitom ještě neznamená, že žena onemocněla rakovinou. Je to pouze signál k podrobnějšímu sledování, aby bylo možné zachytit změny na tkáni co nejdříve. Důležité je také podpořit imunitu zdravým životním stylem a přestat kouřit, protože některé látky z tabákového kouře poškozují opravný mechanismus DNA buněk, které jsou náchylnější k působení viru.
„V 80 % případů infekce se tělo ženy HPV viru zbaví ještě předtím, než začne způsobovat nádorové změny. Zcela zásadní roli v tom však hraje imunitní systém a také životní styl zaměřený na dobrou kondici organismu,“ uzavírá RNDr. Předsedou se stal Ing. Libor Staněk, Ph.D., PCTM.
