Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek. Průdušky tvoří systém trubic, které rozvádějí vdechovaný vzduch z průdušnice k plicním sklípkům. Příčinou zánětu je nejčastěji virová či bakteriální infekce...
Při léčbě astmatu dětí i dospělých preferujeme inhalační podávání léků (vdechování). Léky se dostávají přímo do dýchacích cest, kde mají velký léčebný účinek a minimální nebo žádné riziko nežádoucích účinků. Inhalační cestou podáváme léky preventivní dlouhodobé i léky úlevové (záchranné), které používáme při náhlém zhoršení astmatu. Pro každého pacienta individuálně vybíráme účinný lék a vhodný inhalační systém, se kterým je třeba ho naučit správně zacházet a opakovaně kontrolovat jeho inhalační techniku. Nesprávná inhalační technika a nevhodně zvolený inhalační systém může být příčinou léčebných neúspěchů.
Čtěte také: Příznaky astmatu mohou být nenápadné
Seznámení s pravidly inhalace
Výhodou inhalační aplikace léků je vysoká účinnost léčby a minimum jejích nežádoucích účinků. Na úspěšnost léčby má ale přímý vliv dodržování zásad inhalace. Možností, kde a jak se pacienti mohou s pravidly inhalace seznámit, se nabízí hned několik:
- Hlavním zdrojem informací by měl být lékař, který inhalační léčbu předepisuje. Pacienta by měl naučit manipulovat s inhalátorem a u předepsaného typu inhalátoru mu vysvětlit správnou inhalační techniku.
- Pacienti se mohou se svým lékařem domluvit také na nácviku inhalace s tréninkovým inhalátorem, aby se ujistili, že inhalují správně.
- Názorné videoukázky, jak s inhalátory zacházet, si mohou pacienti opakovaně a v klidném prostředí domova prohlédnout na internetových stránkách mujinhalator.cz.
- Důležitým zdrojem informací jsou také příbalové letáky k předepsaným inhalačním přípravkům.
Čtěte také: První pomoc při astmatickém záchvatu
V čem se nejčastěji chybuje?
Pokud si nejste jisti, zda inhalujete správně, nebo zda jste si v průběhu léčby nezafixovali nesprávné návyky, pravidelné kontroly u lékaře můžete využít pro zopakování instruktáže i pro dotazy, které vás v mezidobí návštěv napadnou. Tento krok nepodceňujte, protože závažných chyb při inhalaci se dopouští 38 % dětí a 40 % dospělých.
Časté chyby při používání inhalátoru
- Špatná koordinace stisknutí tlakového inhalátoru a vdechnutí aerosolu. Pokud nesladíte stisk aparátu a vdech, nedostane se aerosol do plic, ale zůstane v ústech. Stává se také, že místo nádechu dech zadržíte. V obou případech zůstane lék v ústech. Jestliže se vám to nedaří naučit se správný postup, pak byste měli začít uvažovat o automatickém inhalátoru.
Tato chyba může být příčinou neúčinnosti léčby. - Stisk inhalátoru až na konci vdechu nebo příliš rychlé vdechnutí inhalovaného aerosolu. Po aplikaci nezadržíte dech, ale příliš rychle vydechnete. Účinná látka nemá dostatek času na to, aby přišla do styku se stěnou průdušek.
- Nepoznáte, že je přístroj prázdný, že je zapotřebí použít další balení. Moderní přístroje jsou vybaveny počítadly dávek. U tlakových aerosolů rozpoznáte stav obsahu nejlépe tak, že tlakovou nádobku vhodíte do nádoby s vodou. Plná nádobka klesá ke dnu, používáním se postupně odlehčuje a stoupá k hladině, prázdná volně plave na hladině.
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
Základní typy inhalátorů a jejich specifika
Cílem inhalační léčby je dostat lék přímo do dýchacích cest. Každý inhalační systém funguje na jiné bázi, ale obecně se dělí do tří skupin:
- Tlakové aerosolové inhalátory, které mohou nebo nemusí mít zabudovaný nástavec, uvolňují aerosol tlakem ruky na nádobu nebo přímo nádechem pacienta. U systémů, kde je nutné inhalátor stisknout, mohou vznikat chyby v koordinaci ruky a nádechu. Používání inhalátorů, u kterých není stisk nutný, je pro nemocné jednodušší a nedochází při něm k tolika chybám v inhalační technice.
- Práškové inhalátory, které mohou být jednodávkové, několikadávkové či mnohodávkové, se vždy aktivují nádechem inhalujícího pacienta, což usnadňuje jejich používání a výrazně snižuje riziko nesprávné inhalace. Jsou vhodné pro děti již od 4 let věku a dobře se uplatňují také u starších osob.
- Nebulizátory se používají při inhalaci roztoků a většinou se tímto způsobem užívají krátkodobě působící léky na roztažení dýchacích cest a léky na rozpouštění hlenu.
Příklady správné inhalace
Aerosolový dávkovač se před prvním použitím protřepe, chytne se dnem vzhůru a kovová nádobka s otevřeným náustkem se dvakrát stiskne směrem do volného prostoru. Samotná inhalace začíná vydechnutím mimo inhalátor a vložením náustku mezi rty. Na začátku nádechu se stiskne kovová tlaková nádobka a pomalu probíhá pětisekundový nádech. Pacient pak musí zadržet dech alespoň na dalších pět sekund a posléze vyjme inhalátor z úst a vydechne mimo něj.
Při používání mnohodávkového práškového inhalátoru je nutné nádobku vždy důkladně protřepat. Zmáčknutím barevného těla aplikátoru se připraví dávka léku. Následuje výdech mimo inhalátor, náustek se vloží do úst a pacient se silně zhluboka nadechne. Poté zadrží dech aspoň na pět sekund, vyjme inhalátor z úst a vydechne mimo inhalátor. Chybou je kromě nedostatečného protřepání inhalátoru před inhalací také neuvolnění barevné části inhalátoru během nadechování dávky léku a zmáčknutí těla inhalátoru během inhalace.
Zdroj: www.mujinhalator.cz
