Moč se vylučuje po uvolnění svěrače močové trubice a stažení svalů močového měchýře. Porucha tohoto mechanismu je spojena s inkontinencí.
Inkontinentní pacienti mají nárok na úhradu absorpčních zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o jednorázové pomůcky vyrobené tak, aby rychle absorbovaly unikající moč, pohlcovaly nepříjemný zápach a zároveň byly nenápadné a prodyšné. Inkontinence může totiž nepříjemně ovlivňovat kvalitu života.
Základní podmínkou pro vystavení poukazu (tzv. Poukaz na léčebnou a ortopedickou pomůcku) je prokázaná inkontinence a stanovení stupně její závažnosti. Nárok na předpis vzniká od 3 let věku pojištěnce při splnění indikací – tzn. při prokázané patologické inkontinenci. Úhradu z veřejného zdravotního pojištění a pravidla preskripce absorpčních zdravotnických prostředků stanovuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (příloha č. 3).
Čtěte také: Inkontinenční pomůcky: Co vybrat vložky nebo kalhotky?
Kdo může inkontinenční pomůcky předepsat?
Inkontinentnímu pacientovi může absorpční zdravotnické pomůcky předepsat lékař následujících specializací: geriatrie, gynekologie, chirurgie, nefrologie, neurologie, pediatrie, všeobecný praktický lékař nebo urolog. Od 1. 1. 2022 také nově sestra v domácí péči a sestra v lékařských oborech. V případě dětského pacienta může poukaz vystavit praktický lékař pro děti a dorost.
Odborný lékař je povinen písemně informovat všeobecného praktického lékaře, v jehož péči je inkontinentní pojištěnec, o provedeném vyšetření a jeho výsledcích. V případě preskripce i o zdravotnických pomůckách a jejich množství, které pojištěnci předepsal.
Čtěte také: Stresová inkontinence postihuje až 20 % populace!
Stupně inkontinence
Inkontinence je dělena do tří stupňů dle závažnosti postižení – lehká (I), střední (II) a těžká (III). Stupeň závažnosti je stanovován na základě úniku moči v mililitrech v průběhu 24 hodin. Odborný lékař tedy na základě objektivizovaného vyšetření diagnostikuje, jakým stupněm inkontinence pacient trpí a jaké pomůcky jsou pro něj vhodné.
Rozdělení inkontinence do tří stupňů dle závažnosti postižení:
- I. stupeň – mimovolný únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin
- II. stupeň – mimovolný únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin + fekální inkontinence
- III. stupeň – mimovolný únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin + smíšená inkontinence
Čtěte také: Inkontinence - proč je důležité o ní mluvit?
Jak jsou hrazeny inkontinenční pomůcky?
Dle domluvy s lékařem mohou být inkontinenční pomůcky pacientovi předepsány na jeden, dva či tři měsíce. Tzv. maximální preskripce na 3 měsíce je však možná pouze u pacientů se stabilizovanou inkontinencí, u kterých je předpoklad účelného využití celého množství předepsaných zdravotnických pomůcek. Na jeden poukaz může být předepsán pouze jeden druh inkontinenční pomůcky, poukazů však může být předepsáno více.
Pacientovi je zdravotní pojišťovnou hrazeno maximálně 150 kusů inkontinenčních pomůcek za měsíc.
Stanoven je také maximální finanční limit – tedy částka, kterou hradí pojišťovna:
- I. stupeň: nejvýše 449,65 Kč/měsíc
- II. stupeň: do celkové výše 900,45 Kč/měsíc
- III. stupeň: do celkové výše 1 699,70 Kč/měsíc
Kusový i finanční limit u každého stupně inkontinence je nutné dodržovat a nelze ho překročit. Platí ten limit, jehož pacient dosáhne při čerpání těchto pomůcek dříve – buďto finanční, nebo kusový.
Jakou částku si doplácí pacient?
Zákon také u jednotlivých stupňů inkontinence stanovuje spoluúčast pacienta na ceně inkontinenčních pomůcek:
- Pro I. stupeň platí spoluúčast pacienta ve výši 15 %,
- v II. stupni činí výše spoluúčasti pacienta 5 %
- a ve III. stupni inkontinence tvoří spoluúčast pacienta 2 % z ceny absorpčního zdravotnického prostředku (pacient s III. stupněm inkontinence může na základě indikace čerpat také inkontinenční podložky, kde je spoluúčast stanovena na 25 % z ceny).
Spoluúčast pojištěnce, tj. doplatky stanovené zákonem, se vybírají již od prvního vydaného kusu. Není tedy v žádném případě možné např. vydat pojištěnci menší množství kusů, než bylo lékařem předepsáno, a kompenzovat tím výši doplatku.
Na konečnou cenu se pojištěnec a pojišťovna skládají ve stanovém poměru až do vyčerpání limitu, kdy z reálné ceny pojištěnec zaplatí svou spoluúčast a pojišťovna zaplatí zbytek. Jde tedy o poměr, v jakém si mezi sebe rozpočítají reálnou cenu.
Čtěte také: Inkontinence v těhotenství a po porodu. Posilujte pánevní dno.
Ošetřující lékař má pacienta o možnostech léčby komplexně informovat, včetně výše úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění, resp. jeho spoluúčasti. Z veřejného zdravotního pojištění jsou pacientům hrazeny ty absorpční zdravotnické pomůcky, které jsou uvedeny v Úhradovém katalogu VZP – ZP. Veškeré potřebné informace o typech, finančních a množstevních limitech těchto pomůcek jsou k dispozici na webu VZP v sekci Poskytovatelé – Zdravotnické prostředky.
Zdroj: vzp.cz
