Infekční mononukleóza je horečnaté onemocnění spojené s angínou, zduřením krčních uzlin a s postižením jater. Může být vyvoláno několika infekčními částicemi, v devadesáti procentech se jedná o virus Epsteina-Barrové. Tento virus patří mezi herpetické viry. Jemu příbuzné viry způsobují například opar, pásový opar nebo plané neštovice. Typickou vlastností herpetických virů je trvalá přítomnost v lidském organismu i po prodělání prvotní infekce. Viry přežívají v těle v klidovém stádiu a v případě oslabení organismu (stresu, nadměrné zátěži, snížení imunity) se mohou kdykoliv znovu aktivovat.
Infekci EBV prodělá během života prakticky každý, ale jen u omezeného počtu pacientů se projeví formou infekční mononukleózy. U někoho proběhne jako běžná viróza, u někoho se projeví například jen přechodnou únavou. Pokud není na nemoc podezření a neudělají se testy, velmi často unikne první kontakt s virem pozornosti. Mnohdy se pak náhodně později v životě zjistí v krvi přítomné protilátky. Proč u různých pacientů probíhá onemocnění různě, zůstává prozatím nevyřešeno. Podílí se na tom jak vrozené předpoklady, tak aktuální stav obranyschopnosti organismu.
Po prvotní infekci zůstává virus přítomen celoživotně v těle napadeného člověka a je vylučován slinami i v klidovém období. Zdrojem nákazy je proto jak člověk nemocný, tak zdravý. Nemoc se přenáší přímým kontaktem, bývá proto někdy také označována jako „nemoc z líbání“. Infekční mononukleóza se projeví většinou po čtrnácti dnech od kontaktu s virem, tato doba může být výjimečně i několikaměsíční.
Onemocněním trpí povětšinou děti a mladiství, může se však vyskytnout i u lidí ve středním a starším věku. Ohroženi jsou především lidé s oslabenou imunitou. Rizikovou skupinou jsou pak lidé měnící často své sexuální partnery.
Příznaky mononukleózy
Klinické projevy infekční mononukleózy jsou proměnlivé. Mezi typické příznaky patří:
- Únava: Je typická. Vyskytuje se téměř vždy. V případě infekce EBV může být dokonce jediným příznakem probíhajícího virového onemocnění. Není to však obyčejná únava, jakou všichni jistě znají např. po práci či sportu. U mononukleózy jde o nadměrnou a stále trvající únavu, která se velmi podobá tzv. únavovému syndromu. Pro některé je únava tak nepřekonatelný problém, že nejsou schopni vstát a vykonávat ani banální činnosti.
- Horečka: Ta může být trvalá, někdy prudce kolísá a teplota může být vysoká (až 40 °C). Následně mohou ještě řadu týdnů přetrvávat mírně zvýšené teploty.
- Postižení hrdla: Nález v hrdle může být mírný v podobě lehkého prosáknutí a zarudnutí, může se jednat naopak o těžkou angínu s bělavými povlaky na mandlích. Mandle mohou být výrazně zvětšené a mohou dokonce způsobit dušení.
- Zvětšení uzlin: Uzliny jsou zduřelé a proto hmatné. Nejčastěji jsou postiženy uzliny podčelistní, krční, podpažní nebo tříselné. Pokud zduří výrazněji i nitrobřišní uzliny, může onemocnění napodobit i příznaky zánětu slepého střeva.
- Zvětšení jater a sleziny: Je častým příznakem, projeví se tak až tři čtvrtiny případů infekční mononukleózy. Játra jsou uložena pod pravým žeberním obloukem, v této oblasti pacienti udávají mnohdy citlivost až bolestivost. Postižení jater se projeví také zvýšením krevních jaterních testů a vzácněji dokonce žloutenkou.
- Vyrážky: Jsou velmi různorodé od drobných milimetrových flíčků až po větší skvrnky, vyrážka nemusí být přítomna vůbec.
- Holzelovo znamení: Jedná se o drobně tečkovitou vyrážku na měkkém patře v dutině ústní. Objevuje se u méně než jedné třetiny nemocných v prvním týdnu probíhající mononukleózy.
- Bassův příznak: Objevuje se rovněž v první fázi nemoci asi u jedné pětiny pacientů. Jde o oboustranné prosáknutí kolem očí.
Diagnostika mononukleózy
Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů.
V případě onemocnění mononukleózou se v krvi objeví zvýšený počet bílých krvinek netypického tvaru tzv. mononukleárů, z čehož pochází název mononukleóza. Většinou jsou v krvi přítomny i protilátky, které jsou tvořeny imunitním systémem člověka. Z dalších parametrů bývají zvýšené jaterní testy. Toto všechno jsou testy nespecifické, které pouze podporují diagnózu při určitých klinických projevech.
K potvrzení infekce EBV slouží sérologická identifikace protilátek proti EBV v krvi. Proti EBV se tvoří řada různých typů protilátek. Podle jejich aktuální hladiny lze rozlišit, v jaké fázi onemocnění se pacient zrovna nachází. Lze takto zjistit infekci prodělanou před řadou let.
Léčba mononukleózy
Jako u většiny virových onemocnění, speciální protivirová léčba se nepoužívá. Terapie se proto omezuje na léčbu příznaků choroby, nikoliv na odstranění její příčiny. Lehce probíhající mononukleózu lze zvládnout doma v klidu v posteli. Stavy s těžkou angínou s výrazným otokem hrdla je nutné léčit v nemocnici. V tomto případě je namístě podávání kortikoidů, což jsou protizánětlivé léky, které zároveň účinně tlumí otoky.
Nasedne-li na oslabený terén ještě bakteriální infekce, je nutné podávat antibiotika. U infekční mononukleózy se však nesmí podávat aminopenicilinová antibiotika, která u této choroby způsobují výsev nepříjemné vyrážky. Pokud jsou zvýšené jaterní testy, podávají se léky podporující jejich hojení a z jídelníčku se vylučují těžká tučná jídla a přepalované tuky.
Kromě medikamentů jsou potřebná i určitá režimová opatření: Klid na lůžku hlavně v akutní fázi. Ale ten není ani nutné doporučovat, protože únava nemocného donutí si ho dopřát.
Necvičit! To je užitečná rada na několik měsíců. A není samoúčelná. Játra i slezina jsou orgány velmi křehké a proto chráněné žebry. V případě jejích zvětšení už nemají kostní žeberní ochranu a při sebelehčím nárazu může dojít k jejich roztržení. Tomu je rozumnější předcházet.
Dieta s omezením živočišních a zvlášť propalovaných tuků a bohatá na uhlohydráty. Není nevyhnutná, ale pomůže k rychlejší regeneraci jaterních funkcí. Doporučují se lehce stravitelná jídla, které jsou zdraví prospěšné obecně a pití dostatečného množství tekutin.
Při léčbě EBV je vhodné kombinovat potraviny podporující imunitu, hlavně tmavě zelenou listovou zeleninu, mrkev bohatou na vitamin A, sladké brambory, tmavé bobule, ořechy, semínka a další kvalitní bílkoviny.
Jako podpora imunity po virové infekci EBV se doporučuje užívat vitamin C ve vyšších dávkách, zinek, selen, lysin, vitamíny B, beta-glukany a echinaceu. Na Lékárna.cz si lze objednat vitamíny i minerály, které právě potřebujete, a to ve formě kapslí, rozpustných a šumivých tabletek, kapek i sypkého prášku.
U infekční mononukleózy je podstatné nemoc skutečně doléčit v klidu potřebnou dobu a poskytnout tak organismu dostatek času na vyléčení. V opačném případě se onemocnění může táhnout týdny ve spojení s únavou a mírně zvýšenými teplotami. Pokud byla postižena játra, je třeba s odstupem času zopakovat krevní odběry a ověřit tak úpravu jaterních testů. Po vyléčení již další sledování nebývá nutné, je třeba pouze počítat s tím, že EB virus v těle přetrvává a při oslabení se může znovu aktivovat.
Možné komplikace mononukleózy
Zpravidla záleží na věku pacienta. U naprosté většiny malých dětí se viróza Epstein-Barrové neprojeví vůbec, nebo jen lehkými příznaky jako ztráta apetitu a lehká únava. Čím je člověk starší, tím pravděpodobnější je, že se nemoc projeví naplno a vzniknou komplikace:
- Jaterní komplikace představuje vznik žloutenky a mírné zvýšení jaterních testů.
- Plicní komplikace mohou být někdy dramatické. Zvětšené uzliny na krku nebo kolem dýchací trubice mohou tlačit na dýchací cesty a způsobit jejich zúžení, nebo až uzavření. Když nejsou dýchací cesty volně průchodné, výsledkem je udušení. Právě tato hrozba je důvodem pro hospitalizaci, protože jestli léky nezaberou, je nutný zásah chirurga.
- Neurologické komplikace ve smyslu zánětu mozkových blan, mozku nebo záchvatů jsou skutečně ojedinělé a i když mohou mít bouřlivý průběh, obvykle odeznějí bez jakýchkoliv následků.
- Krevní komplikace zahrnují pokles počtu bílých krvinek, nebo v důsledku boje imunitních buněk s virem dochází ke předčasnému odumření červených krvinek. Jsou jenom přechodné a i když se vyskytnou, vrátí se zcela k normálu.
Prevence mononukleózy
Specifická prevence neexistuje. S EBV se během života setká prakticky každý. Virus se přenáší blízkým kontaktem, zejména slinami, takže nejvyšší pravděpodobnost přenosu je například při pití ze stejné lahve s nemocným nebo nosičem viru nebo při líbání. Rozhodně je tedy dobré vyvarovat se takového kontaktu s člověkem, který zrovna prodělává infekční mononukleózu. Nosičem však může být kterýkoliv zdravý člověk. Pravděpodobně jste to i vy.
Platí naprosto obecné zásady dodržování zdravého životního stylu a prevence nemocí, jako je dodržování osobní hygieny, otužování, sport a zdravá výživa.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz. Ochotně vám poradí a doporučí vhodné produkty.