Pokud právě vy jste se v těchto slovech (nebo myšlenkách) poznali, jste těmi pravými, pro koho jsme připravili toto téma. Protože autorka textu není lékařka, nýbrž terapeutka, která se zabývá touto problematikou z psychosociálního hlediska, nebudeme se zde zabývat měřením bazálních teplot, počtem vajíček, transfery… ale spíše tím, co znamenají problémy s početím potomka pro konkrétní páry a jak zvládnout úskalí léčby.
Ovulace se standardně upraví za 2 až 3 měsíce
Po vysazení hormonální antikoncepce dochází u určité části ženské populace ke znatelně rychlejšímu a snazšímu otěhotnění. Vaječníky totiž pracují mnohem lépe než před nasazením pilulek, a proto mají ženy větší šanci otěhotnět právě těsně po vysazení či do půl roku od něj. Pak se šance opět začíná snižovat. Těch žen, u kterých ovulační cyklus funguje dobře ihned po vysazení antikoncepčních pilulek, je však jen zhruba 20 %.
U ostatních žen vždy chvíli trvá, než se cyklus upraví. U naprosté většiny se plně upraví do dvou, maximálně tří cyklů od vysazení. Nejedná se tedy o dlouhé období. Přesto se ale ojediněle mohou objevit ženy, u kterých cyklus nenastartuje vůbec, a zůstanou neplodné. Procento těchto žen nelze jednoznačně odhadnout, jejich počet je však velice nízký. Často se totiž antikoncepci dává za vinu i to, za co ve skutečnosti nemůže. Absence cyklu po vysazení antikoncepce totiž často trápí ženy, které menstruační cyklus neměly v pořádku nikdy, tedy ani před nasazením pilulek, nebo ženy, které se pro mateřství rozhodnou ve vyšším věku, kdy jsou šance na početí již omezené.
„Názory v otázce, po jak dlouhé době po vysazení hormonální antikoncepce se doporučuje snažit se o početí, se mnohdy liší. Zatímco jedni tvrdí, že se žena musí nejdříve očistit, minimálně půl roku antikoncepci neužívat a teprve pak se snažit o početí, já zastávám názor, že se může začít snažit prakticky bezprostředně po vysazení pilulek. Vzhledem k výše uvedenému se to však ihned spíše nemusí podařit,“ přibližuje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.
Vysazení antikoncepce mohou doprovázet bolesti a další obtíže
Vysazení hormonální antikoncepce se pojí také s některými typickými zdravotními obtížemi. U téměř všech žen se nejčastěji objevují silnější bolesti jak v průběhu cyklu, zvláště před a při ovulaci, tak při menstruaci. A to dokonce i u žen, které takové problémy dříve neměly. V naprosté většině se tato obtíž ale do dvou až tří měsíců upraví.
Často spekulovaným problémem spojeným s vysazením antikoncepce bývá též snížení sexuální touhy. Dle mého názoru je to individuální věc. Ve své praxi jsem se setkal se ženami, které opravdu při vysazení antikoncepce měly evidentně sníženou sexuální apetenci, ale u většiny tomu tak není. Z přetrvávající ztráty či snížení chuti na sex po vysazení tablet s hormony je antikoncepce částečně obviňována neprávem, neboť ji může vyvolat rovněž dlouhodobý stres, nezdravý životní styl a partnerské problémy či konflikty.
Pravidelný výtok signalizuje zdraví těla
S vysazením antikoncepce se téměř u všech žen začne objevovat také pravidelný výtok, nejčastěji přibližně uprostřed cyklu. Jedná se o přirozený fyziologický jev a ženy se nemusejí obávat domnělé poševní infekce, kterou za něj často zaměňují. Je to spíše známka toho, že je vše v pořádku a tělo funguje tak, jak má. V takzvaných plodných dnech, tedy kolem období dozrávání vajíčka, a zvláště při ovulaci, se hlen v děložním hrdle stává tažnější a tekutější, někdy má charakter vaječného bílku či vodnatého výtoku. To je zcela v pořádku, protože tato konzistence je přímo potřebná k tomu, aby spermie mohly naplnit své poslání, tedy dostat se k vajíčku a oplodnit jej. Hustější hlen v neplodném období jim je v tomto spíše překážkou.
Pokud se u ženy v plodném období hlenový příznak neobjevuje, může se jednat o problém s dozráváním vajíček, a proto je vhodné na jejich podporu nasadit léčbu svépomocí, v případě dlouhodobého přetrvávání pak vyhledat podrobnější lékařské vyšetření. Přípravky ve formě volně prodejných doplňků stravy na podporu cyklu může žena začít užívat již jeden až dva měsíce před vysazením antikoncepce nebo ihned po něm. Vhodné jsou například přípravky s mateří kašičkou a dalšími látkami, doplněné o zvýšený příjem kyseliny listové. Pokud se i přes dostavující se ovulaci, potvrzenou například měřením bazální teploty, ovulačním testem nebo ultrazvukovým vyšetřením, zmíněný hlenovitý výtok neobjevuje, lze nasadit i léky na ředění hlenu, které běžně používáme například u kašle či infekcí horních dýchacích cest. Tyto preparáty mohou být řešením i při dalších poměrně častých projevech vysazení antikoncepce, jako je zhoršení pleti či maštění vlasů.
