S modřinami se pravděpodobně běžně setkává každý z nás. Stačí chvilka nepozornosti, spěch, pád nebo úder a modřina je na světě. Přestože ne vždy modřiny vypadají dobře a někdy mohou být i bolestivé, ve většině případů se nejedná o závažné poškození a do několika dnů se modřina sama vstřebá bez jakýchkoliv následků. V některých případech se však může jednat i o jeden z příznaků závažnějšího onemocnění, poruchu srážlivosti krve nebo nedostatek vitaminů.
Tělo seniora a člověka ve střední věku se liší. Jinak tedy reaguji i na léky. Některé z nich se u seniorů hůře vstřebávají či pomaleji vylučují a podobně. To vše může způsobit velmi vážné zdravotní potíže.
Ne všechny léky jsou vhodné i pro seniory. Dokonce i mnoho léků běžně dostupných na českém trhu mohou starším lidem škodit a způsobit zdravotní komplikace. Na tyto skutečnosti upozornila mezinárodní studie publikovaná českými odborníky z 1. Lékařské fakulty UK v Praze, která jako první v Evropě zdokumentovala předepisování léků s vyšším rizikem. Týká se to asi 40 běžně předepisovaných léků, které nejsou pro organismus staršího člověka. Důležité je, že většina z těchto léků může být u nás nahrazena bezpečnějším přípravkem.
Všechny léky, které jsou u nás dostupné procházejí před uvedením na trh náročnými klinickými studiemi. Bohužel se často zkoušejí na zdravých dobrovolnících a nemocných středního věku. Některé z nich však mohou být méně účinné nebo dokonce rizikové u starších lidí. Organismus seniora se po fyziologické stránce od člověka ve středním věku velmi liší. Mění se například fungování zažívacího ústrojí, změny probíhají i v mozku. To jsou některé z důvodů, proč léky působí v těle seniorů jinak, než u lidí mladších. Příkladem jsou některé léky na kardiovaskulární potíže, na depresi, léky na spaní, uklidnění a podobně.
Vedlejší účinky, které často senioři po užívání nevhodných léků mají mohou přispívat například k častějším pádům a zlomeninám. Ty pak mnohdy starého člověka upoutají na lůžko a do běžného života se pak vrací těžko.
Průzkumy provedené Geriatrickou klinikou Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ukazují, že komplikace po užívání léků má v Česku 30 až 50 procent seniorů. Nemocní a mnohdy ani lékaři tyto nežádoucí účinky nepoznají a pacient dostane na zdravotní problém další lék. Tak se dostane do začarovaného kruhu a k užívání má deset i více léků. Tomuto stavu, který může způsobit i úmrtí, odborníci říkají léková kaskáda. Za vedlejší účinky však často mohou i sami nemocní – to když neužívají léky tak, jak mají .
Mezinárodní studie ukázala, že zatímco v zemích západní Evropy bylo vysledováno špatné užívání léků u 15 procent seniorů, v Česku se to prokázalo u 41 procent lidí.
Co lze pro seniory udělat? Čeští odborníci, kteří spolupracovali na mezinárodní studii nyní připravují vzdělávací program pro lékaře a seznam léků na českém trhu, které jsou pro seniory nevhodné. Tento materiál bude lékaře informovat, jak při jejich předepisování postupovat, jaké zvolit vhodnější alternativy, jak upravovat dávkování a další postupy tak, aby riziko závažných nežádoucích účinků u seniorů snížilo na minimum.
Přidat nový komentář