Hypoglykémie, hyperglykémie, ketoacidóza aneb akutní komplikace diabetu

Mezi akutní komplikace diabetu se řadí:

• Hypoglykémie
• Hyperglykémie
• Ketoacidóza

Hypoglykémie

Znamená pokles hladiny cukru v krvi (glykémie) pod hranici normy, tedy pod 3,3 mmol/l. Při hypoglykémii začíná mozková činnost váznout, protože mozek je závislý na přísunu cukru krví a dlouhodobější nebo těžší hypoglykémie může vést k bezvědomí a po jisté době ke smrti.

Příčiny hypoglykémie

• Příliš mnoho inzulinu - nevhodně zvolená dávka inzulinu, záměna krátkodobého inzulinu za dlouhodobý nebo omylem podaná jedna dávka inzulinu dvakrát - hypoglykemie častěji vzniká na počátku léčby diabetu inzulinem nebo se „rozjede“ při užívání léků, které zvyšují tvorbu inzulinu ve slinivce břišní. Důvodem může být nesprávný odhad potřebné dávky i nezkušenost pacienta. Někdy se vlivem poklesu hladiny cukru v krvi a úpravy vnitřního prostředí obnoví vlastní produkce inzulinu slinivkou břišní. Pak se sečte účinek inzulinu vlastního a podaného.
• Nedostatek jídla – pokud diabetik aplikuje inzulin nebo výše zmíněné léky a plánované jídlo odloží, vynechá či špatně odhadne množství sacharidů v pokrmu.
• Nezvykle velká fyzická zátěž – při pohybu tělo potřebuje větší množství cukru přeměnit na energii. Tělesná námaha tedy snižuje hladinu cukru v krvi a spotřebovává zásoby cukru uložené v játrech. Je-li fyzická zátěž intenzivní, může trvat i řadu hodin, než jsou tyto zásoby doplněny. Píchaný inzulin se obvykle při tělesné aktivitě rychleji vstřebává, protože svaly a podkoží jsou více prokrveny. Diabetik se kvůli tomu nemá zříci sportu, musí však o pohybu, množství jídla a inzulinu více přemýšlet. Na počátku léčby nebo v případě nejistoty je třeba měřit hladinu cukru v krvi nejen před tělesnou zátěží, ale i v jejím průběhu a po skončení. Je vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem, zda případné hypoglykemie vzniklé v souvislosti s fyzickou zátěží řešit přidáním jídla, nebo snížením dávek inzulinu.
• Konzumace alkoholu – alkohol bývá velmi záludnou příčinou hypoglykemie. Znemožňuje odbourávání zásob cukru v játrech a jeho doplňování do krve.

Příznaky hypoglykémie

Typickými příznaky hypoglykémie jsou:

• pocení,
• třes rukou,
• slabost,
• bušení srdce,
• dravý „vlčí“ hlad.

Jednoznačné potvrzení hypoglykémie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu několika sekund až minut).

První pomoc při hypoglykémii

Při zjištění hypoglykémie je nutno rychle reagovat. Při lehčí formě může diabetik sám zkonzumovat potraviny obsahující jednoduché (rychlé) sacharidy. Jako první pomoc postačí sladká tekutina, například čaj se čtyřmi lžičkami cukru, 200 ml kolového nápoje nebo džusu. Cukry se totiž nejrychleji vstřebávají v tekuté podobě.

POZOR: sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení atd.) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se.

Rychlou a účinnou první pomocí je také požití hroznového, rychle rozpustného cukru, k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů a k 1. pomoci je doporučeno 5 ks z ruličky.

Některým pacientům v případě lehké hypoglykémie pomůže si po doplnění sacharidů na chvíli lehnout a zdřímnout si.

Pokud není diabetik schopen přijímat rychlé sacharidy ani v tuhé ani v tekuté podobě, přichází na řadu GlucaGen HypoKit, který je nutno píchnout diabetikovi. Lze aplikovat jak podkožně, tak i do svalu (přičemž ze svalu se glukagon vstřebává rychleji). Při těžké hypoglykémii jde o čas, tudíž je třeba aplikaci provést co nejrychleji, protože těžká hypoglykémie může poškodit mozek. Nejlépe je postiženému píchnout glukagonovou injekci (i přes oděv) do stehenního svalu. Pokud se glykémie začne zvedat, počkáme, až diabetik nabude vědomí a dáme mu sladké jídlo (nejlépe v tekuté formě). Pokud se však diabetik z bezvědomí neprobere, je třeba zavolat rychlou zdravotní pomoc. Podání glukagonu ústy nepřichází v úvahu, jelikož díky polypeptidické struktuře se glukagon v trávicím traktu rozkládá.

Čtěte také: Poznejte příznaky cukrovky včas

Hyperglykémie

Při hyperglykémii dosahuje hladina krevního cukru hodnot nad 8 mmol/l. Vyskytuje se jen u diabetiků jako projev onemocnění, jako následek absolutního nebo relativního nedostatku inzulínu, při opomenutí aplikace dávky, chybnou aplikací nebo jeho zvýšenou potřebou v době nemoci, stresu, dietní chybě apod. Hyperglykémie se rozvíjí pomaleji a je těžší ji rozpoznat. Až při vyšších hodnotách nad 15 mmol/l se mohou objevit klinické příznaky.

Příčiny hyperglykémie

• neúčinná léčba cukrovky (na vině může být pacient, když neužívá doporučované léky nebo porušuje dietu, nebo lékař, který naordinuje nevhodnou či nedostatečnou léčbu)
• nedodržování dietních a režimových opatření pacientem (dieta je zásadní a nenahraditelnou součástí léčby)
• relativní nedostatek inzulinu (dochází k němu nejčastěji u pacienta s diagnózou diabetes mellitus 1.typu, a to např. při porušené aplikaci inzulinu inzulinovým perem nebo pumpou)
• nerozpoznaná, dosud nediagnostikovaná a tudíž neléčená cukrovka
• dekompenzace (zhoršení stavu) u jinak dobře léčené cukrovky (zhoršení může nastat z různých důvodů, např. vlivem stresu, vlivem horečnatého onemocnění, virózy nebo jiné infekce, důvodem může být také užívání dalších léků, které zvyšují hladiny krevního cukru, např. kortikoidů)

Příznaky hyperglykémie

Pro každého diabetika je velice důležité znát rané příznaky hyperglykémie. Protože pokud by hladina glukózy v krvi zůstala vysoká déle, mohla by se rozvinout i ketoacidóza, což je závažná porucha hospodaření organismu s ionty.

Mezi rané projevy hyperglykémie patří:

• intenzivní žízeň,
• bolesti hlavy,
• problémy se soustředěním,
• rozostřené vidění,
• časté močení,
• pocit únavy a slabosti,
• úbytek hmotnosti,
• zvýšená hladina glukózy v krvi.

Léčba hyperglykémie

Lehké zvýšení glykémie mezi 10 – 13 mmol/l ještě nemusí pacienta příliš znepokojovat, ale měl by si vyšetřit ketolátek v moči. V případě, že se hyperglykémie opakuje i následující dva dny, je třeba po poradě s lékařem upravit léčebný režim. Objeví-li se ketolátky v moči a je čas podání inzulínu, pacient zvýší obvyklou dávku o 5 – 10 % z celkové denní dávky. Není-li čas injekce, aplikuje se 5–10 % z celkové denní dávky inzulínu jako injekce navíc. Vyšetření krve a moči by se mělo kontrolovat každé tři hodiny. Se sportem raději nezačínat. Není dobré nechávat hodnoty glykémie dlouhodobě vyšší, neboť mají nepříznivý vliv na organismus.

Hyperglykemii lze snížit na referenční hodnoty glykemie pomocí individuální odzkoušené dávky inzulinu. Pokud je glykemie nižší než cca 17 mmol/l, je možné hyperglykemii snížit pomocí fyzické aktivity (samotné nebo v kombinaci s dávkou inzulínu). Při hyperglykemii nad 17 mmol/l se nedoporučuje sportovat z důvodu zvýšené pravděpodobnosti vzniku diabetické ketoacidózy.

Hyperglykemické kóma

V důsledku déletrvající hyperglykemie tělo cítí nedostatek zdroje energie ve svých buňkách a snaží se získat energii z dalšího nejvýhodnějšího zdroje, tj. z tuků. Rozkladem tuků vzniká energie a jako odpadní látka ketony, jejichž následkem je rozvoj diabetické ketoacidózy. Vnitřní prostředí těla se okyseluje a tím se rozvrací metabolismus ostatních metabolických drah. Neléčená diabetická ketoacidóza vede ke zhroucení metabolismu, které se může projevit hyperglykemickým kómatem, a nutnosti hospitalizace.

Prevence hyperglykémie

• Omezte přísun cukrů v potravě na minimum.
• Jezte pravidelně.
• Snažte se snížit stresovou zátěž.
• Dostatečně se pohybujte a sportujte.
• Pokud máte glukometr, testujte hladinu cukru v krvi pravidelně a v případě vysokých naměřených hodnot se poraďte s lékařem.
• Dodržujte dávkování léků, pokud je berete.
• Noste u sebe označení diabetika (průkaz nebo např. i náramek), abyste v případě nutnosti obdrželi potřebnou léčbu co nejdříve.

Čtěte také: Inzulin 30 minut před jídlem? Není třeba – nyní stačí před prvním soustem

Ketoacidóza

Diabetická ketoacidóza vznikne u člověka s diabetem, kterému akutně chybí v těle inzulín. Na vývinu se také podílí nadbytek kontraregulačních hormonů, jako jsou adrenalin, glukagon, růstový hormon a kortizol. Ketoacidóza je typická zvláště na samém začátku diabetu, když o onemocnění ještě nikdo neví. Diabetici I. typu jsou více ohroženi ketoacidózou než diabetici II. typu.

Tělo, aby mohlo dobře fungovat, musí získávat energii. Ta je zajištěna chemickým spalováním glukózy. Pokud ovšem v těle chybí inzulín nebo se nedostává glukózy, její spalování vázne. Buňky si tak hledají náhradní zdroj energie, kterým se stávají tuky. Spalování tuků může v buňkách přechodně pomoci získávat energii. Ta je ale málo účinná a při spalování vznikají v buňkách odpadní látky – ketolátky (nejčastěji aceton). Ketolátky jsou ve větším množství jedovaté, protože okyselují tělo. Z buněk se ketolátky vyplavují do krve a odtud do moči.

Příznaky ketoacidózy

Příznaky ketoacidózy jsou:

• neuhasitelná žízeň,
• zvýšené močení,
• zvracení a bolesti břicha,
• suchost sliznic, kůže,
• zrychlené prohloubené Kussmaulovo dýchání,
• dech páchne po acetonu.

Dále se objevuje zrychlený tep, nižší krevní tlak a v neposlední řadě apatie.

Hladina krevního cukru bývá zvýšená, přesnou hranici však nelze stanovit.

Pokud se včas nezasáhne, pacient upadá do diabetického (ketoacidotického) kómatu, který může končit smrtí! Vzniká při hyperglykémii a výskytu ketolátek v krvi.

Velmi důležité je odlišení diabetického kómatu od hypoglykémie. U hypoglykémie je začátek náhlý, diabetické kóma začíná pozvolna a vyvíjí se po několik dnů. Hypoglykemický pacient je zpocený, bledý, neklidný, objevuje se třes končetin, pocit hladu, kůže je opocená. Tyto příznaky ovšem neumožní vždy spolehlivé rozlišení obou stavů! Zásadou je, že při jakýchkoliv pochybnostech je třeba podat pacientovi glukózu. Jejím podáním se nemůže podstatně zhoršit stav nemocného v diabetickém kómatu, může však zachránit život pacientovi s hypoglykémií.

Zdroj: www.zdravyzivotscukrovkou.cz