Hypoglykémie - nízká hladina krevního cukru

Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, resp. se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. Inzulin, hormon vznikající ve slinivce břišní, umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, které tak získávají potřebnou energii. Cukru v krvi ubývá, jeho hladina klesá. Pokud klesne pod určitou hranici, dochází k tzv. hypoglykemii, jež může vést k vážným poruchám činnosti mozku, jenž je na přívodu cukru krví závislý, a v nejtěžších případech může ohrozit život. K hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálních (podávaných ústy) léků (antidiabetik), negativní roli může sehrát například také nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha. 

Příčiny hypoglykémie

• fyzická aktivita
• vynechání pravidelného jídla
• konzumace příliš malého množství jídla
• konzumace alkoholu bez jídla
• nadměrné cvičení či déletrvající cvičení bez příjmu jídla
• razantní změna ve stravovacích návycích při zahájení např. redukční diety nebo při přechodu na vegetariánskou stravu
• poruchy štítné žlázy
• jiné onemocnění
• postižení metabolismu při infekčních chorobách

Příčiny hypoglykemie u diabetiků

Příliš mnoho inzulinu - nevhodně zvolená dávka inzulinu, záměna krátkodobého inzulinu za dlouhodobý nebo omylem podaná jedna dávka inzulinu dvakrát - hypoglykemie častěji vzniká na počátku léčby diabetu inzulinem nebo se „rozjede“ při užívání léků, které zvyšují tvorbu inzulinu ve slinivce břišní. Důvodem může být nesprávný odhad potřebné dávky i nezkušenost pacienta. Někdy se vlivem poklesu hladiny cukru v krvi a úpravy vnitřního prostředí obnoví vlastní produkce inzulinu slinivkou břišní. Pak se sečte účinek inzulinu vlastního a podaného.

Nedostatek jídla – pokud diabetik aplikuje inzulin nebo výše zmíněné léky a plánované jídlo odloží, vynechá či špatně odhadne množství sacharidů v pokrmu.

Nezvykle velká fyzická zátěž – při pohybu tělo potřebuje větší množství cukru přeměnit na energii. Tělesná námaha tedy snižuje hladinu cukru v krvi a spotřebovává zásoby cukru uložené v játrech. Je-li fyzická zátěž intenzivní, může trvat i řadu hodin, než jsou tyto zásoby doplněny. Píchaný inzulin se obvykle při tělesné aktivitě rychleji vstřebává, protože svaly a podkoží jsou více prokrveny. Diabetik se kvůli tomu nemá zříci sportu, musí však o pohybu, množství jídla a inzulinu více přemýšlet. Na počátku léčby nebo v případě nejistoty je třeba měřit hladinu cukru v krvi nejen před tělesnou zátěží, ale i v jejím průběhu a po skončení. Je vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem, zda případné hypoglykemie vzniklé v souvislosti s fyzickou zátěží řešit přidáním jídla, nebo snížením dávek inzulinu.

Čtěte také: Cukrovka si říká o pravidelný pohyb

Konzumace alkoholu – alkohol bývá velmi záludnou příčinou hypoglykemie. Znemožňuje odbourávání zásob cukru v játrech a jeho doplňování do krve.

Příznaky hypoglykémie

Příznaky se mohou u každého mírně lišit a nemusí být přítomny všechny vyjmenované.

• třes
• pocení
• zvýšení pulzu
• nervozita
• hlad
• závrať
• únava
• úzkost
• bledost
• nesoustředěnost
• snížení psychické výkonnosti až zmatenost či agresivita
• nevolnost
• bolest hlavy
• poruchy zraku např. zamlžené či dvojité vidění
• porucha jemných pohybů
• poruchy řeči
• celková slabost
• křeče
• bezvědomí a jiné.

Zdravý člověk většinou včas rozpozná příznaky blížící se hypoglykémie. Cítí právě již výše zmíněný hlad, únavu, pocení, třes.

POZOR: Člověk s hypoglykémií může vypadat jako opilý a někdy se může stát, že si ho ať už laici, ale někdy i odborníci mohou snadno splést s opilým člověkem.

Jednoznačné potvrzení hypoglykémie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu několika sekund až minut).

Typy hypoglykémie

Hypoglykémie můžeme rozdělit podle rychlosti vzniku, délky trvání hypoglykémie a podle celkového stavu organismu.

1. Lehká – většinou ji zvládne pacient sám, nepotřebuje pomoc druhé osoby
2. Těžká - při těžké hypoglykémii vyžaduje pacient nejen pomoc okolí, ale někdy i pomoc zdravotníků

První pomoc při hypoglykémii

Často se vyskytne hypoglykémie bez příznaků, je mírná a není potřeba zásadních opatření. Při lehké hypoglykémii postačí jako první pomoc sladká tekutina, například čaj se čtyřmi lžičkami cukru, 200 ml kolového nápoje nebo džusu. Cukry se totiž nejrychleji vstřebávají v tekuté podobě.

POZOR: sladké tekutiny se nemohou podat člověku, který z jakéhokoliv důvodu (opilost, bezvědomí, zvracení atd.) nespolupracuje, protože by mohl tekutiny vdechnout a udusit se.

Rychlou a účinnou první pomocí je také požití hroznového, rychle rozpustného cukru, k dostání v lékárnách ve formě ruličky, která obsahuje celkem 40 g sacharidů a k 1. pomoci je doporučeno 5 ks z ruličky.

Pokud se stav po čtvrt hodině nezlepší, podejte opět rychle vstřebatelné cukry, a poté po další čtvrt hodině je vhodné doplnit ty „pomalé“. Většina diabetiků u sebe nosí cukr, ať už kostkový, tekutý nebo ve formě bonbonů.

Jestliže k hypoglykemii dojde před plánovaným jídlem, je nezbytné sníst je hned.

Má-li nemocný glukometr, změří si hladinu cukru v krvi hned po požití nezbytných sacharidů. Na počátku léčby je vhodné častěji hladinu cukru po hypoglykemii měřit. Když po prodělané hypoglykemii nemocný zvrací, je třeba podat mu po lžičkách sladký nápoj a nenechat ho usnout. Opakuje-li se zvracení, je nutné dopravit postiženého do nemocnice.

Některým pacientům v případě lehké hypoglykémie pomůže si po doplnění sacharidů na chvíli lehnout a zdřímnout si.

Aplikace  glukagonu

Pacienti, kteří prodělali opakované těžké hypoglykemie, bývají vybaveni stříkačkou s glukagonem – hormonem, který také produkuje slinivka břišní, jako inzulin. Působí opačně než inzulin, zvyšuje hladinu cukru v krvi. V případě bezvědomí podá injekci glukagonu druhá osoba.

Pacient by se měl do deseti minut po aplikaci probrat a sníst další sacharidy ve vhodné formě, aby se hypoglykemie neopakovala. Jestliže glukagon nezabral nebo není k dispozici, je třeba nemocného okamžitě dopravit k lékaři. Hypoglykemie může být závažnou komplikací léčby inzulinem či léky zvyšujícími jeho tvorbu. Není-li včas správně rozpoznána a léčena, končí křečemi, bezvědomím a smrtí. Jejímu vzniku lze předcházet dodržováním léčby, denního režimu a jídelního plánu.

Čtěte také: Poznejte příznaky cukrovky včas

V případě, že je pacient ve stavu bezvědomí neprodleně přivolejte rychlou lékařskou pomoc.

Léčba cukrovky pomocí inzulinu s sebou vždy ponese riziko hypoglykémie. Důležitý je aktivní přístup pacienta, odhalení příčiny hypoglykémie a její odstranění. Pokud se Váš lékař na pravidelných kontrolách neptá na hypoglykémie, je důležité ho o nich informovat. Někdy je nutné vyhledat ošetřujícího lékaře i mimo plánovanou kontrolu a hledat společně příčinu hypoglykémií a eventuálně upravit dávku inzulinu či léků.   

Identifikace diabetika

Doporučuje se, aby člověk léčící se s cukrovkou měl vždy u sebe identifikační údaje o své nemoci pro případ, že se dostane do situace, kdy bude potřebovat pomoc a nebude schopen okolí o svém onemocnění informovat.

Pacient vlivem narušené funkce mozku nebývá v této fázi schopen správně posoudit svoji situaci. Změny v jeho chování si obvykle povšimne okolí. Z tohoto důvodu bývá účelné poučit o příznacích hypoglykemie a zásadách první pomoci nejen jeho blízké, ale i další lidi, se kterými se nemocný častěji stýká. Dále je třeba nosit s sebou řádně vyplněnou průkazku diabetika, diabetický deník nebo jiný doklad o léčbě diabetu inzulinem či výše zmíněnými léky. Tento doklad bývá nejvhodnější nosit na jednom místě s průkazem zdravotní pojišťovny a cukrem.

Zdravotní identifikace má různé podoby. Může jí být kartička diabetika umístěná v peněžence, náramek či přívěsek s informacemi o diabetu, méně často třeba i samolepka vylepená na nápadném místě. Oblíbené jsou také silikonové náramky s vyraženým textem či vojenské identifikační známky, tzv. dog tags. Pro děti s diabetem se pořizují barevné náramky z nejrůznějších materiálů, které mohou být potištěné oblíbeným filmovým motivem.

Identifikace diabetika by měla obsahovat několik základních informací – především diagnózu diabetes, ideálně i jakého typu a čím je cukrovka léčena. Dále by na ní mělo být napsáno jméno jejího nositele a kontakt na blízkou osobu či lékaře. Pro cesty do zahraničí je dobré mít identifikační kartičku diabetika i v angličtině.

Identifikační kartička či náramek se nemusí hodit pouze v případě těžké hypoglykémie. Důležité informace o diagnóze poskytne též v situacích, které s cukrovkou přímo nemusejí souviset – např. úrazy, dopravní nehody apod.