Látku zvanou kyselina alfa-linolenová (ALA) najdeme už v mateřském mléce. Po celý život ji člověk musí přijímat v dostatečném množství z potravy.
Vinné hrozny obsahují vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro metabolismus sacharidů, pomáhají při únavě, depresích a nervozitě. Obsahují také vitamíny A, E, C a kyselinu listovou, která je důležitá pro krvetvorbu. Vitamín C zase pro náš imunitní systém.
Hroznové víno dodává energii buňkám ve formě jednoduchých cukrů, které pomáhají srdci při jeho práci. Konzumace hroznů působí preventivně proti srdečním nemocem, snižuje koncentraci škodlivého LDL cholesterolu a zvyšuje koncentraci prospěšného HDL cholesterolu. Funkci srdce a svalů podporuje také hořčík.
Fenolové nevýživné látky, přítomné především ve slupce hroznového vína, mají všeobecně příznivé účinky na cirkulaci krve v arteriích. Působí na rozšíření cév, čímž se zvýší průtok krve. Krevní destičky tak nevytváří sraženiny, což zabraňuje ukládání cholesterolu na stěnách artérií, čímž se snižuje riziko jejich ucpávání, ke kterému dochází při arterioskleróze. Pomáhají také vytvářet v těle oxid dusný, který omezuje vytváření krevních sraženin, a snižují i krevní tlak.
Ve slupce obsažený rosveratrol, vykázal při experimentech protirakovinné účinky. Přestože se využití této látky při léčbě rakoviny stále zkoumá, častá konzumace hroznového vína se doporučuje jako doplněk terapie všem lidem, u nichž diagnostikovali rakovinu nebo patří do rizikové skupiny.
Hroznové víno je mírné projímadlo, které pomáhá při chronické zácpě způsobené zpomalenou funkcí střev. Udržuje též rovnováhu střevní flóry a omezuje hnilobné procesy zapříčiněné stravou bohatou na živočišné proteiny.
Má močopudné účinky, napomáhá vyplavování jedovatého odpadu z organismu. I když organické kyseliny dodávají hroznovému vínu nakyslou chuť, mají v krvi alkalizující účinek. Alkalizace krve a moče ulehčuje likvidaci kyselého metabolického odpadu (např. kyseliny močové) z ledvin. Pravidelná konzumace hroznového vína je prospěšná zejména pro lidi trpící dnou, obezitou a ty, kteří jedí nadmíru masných výrobků.
Díky svým diuretickým účinkům, jakož i skladbě minerálů a nízkému obsahu proteinů, se hroznové víno doporučuje v případech selhání ledvin, ke kterému došlo následkem nefritidy (zánět ledvin), nefrózy (nezánětlivé onemocnění ledvin) či jiných chorob.
Z minerálů je nejvíce zastoupeny draslík a železo, bobule obsahují také vápník, fosfor, měď a mangan. Posledně jmenovaný je důležitý pro kosti a štítnou žlázu. Draslík je důležitý pro udržení správného krevního tlaku, snižuje riziko hypertenze. Z dalších látek je to pak křemík, který zpevňuje pokožku, posiluje vlasy a nehty.
Hroznové víno je jedním z nejbohatších druhů ovoce na železo. Rozinky ho obsahují dokonce 2,6 mg/100 g, jsou tedy velmi prospěšné pro jedince s anémií (chudokrevnost), jejichž stav se po pravidelné konzumaci rozinek výrazně zlepší.
Relativně nízký glykemický index hroznového vína se stará o stabilní hladinu cukru v krvi, zvyšuje inzulinovou citlivost a reguluje jeho produkci. Hroznové víno nám pomáhá při hubnutí, je také skvělým bojovníkem proti celulitidě.
Konzumace tmavého hroznového vína má pozitivní vliv na činnost mozku – zvyšuje schopnost koncentrace a zlepšuje paměť. Některé studie dávají do souvislosti častou konzumaci hroznů a nižší výskyt Alzheimerovy choroby.
Hroznové víno aktivuje detoxikační účinek jater zvýšenou produkcí žluče a proto je cenné při cirhóze a břišní vodnatelnosti (nahromadění tekutiny v dutině břišní).
Červené hrozny obsahují silný antioxidant resveratrol, který prokazatelně poskytuje nezbytnou podporu pro správnou funkci mozku a zdravé srdce. Konzumace červených hroznů každý den může poskytnout našim očím důležitou ochranu, která zabrání poškození zraku a slepotě v důsledku věkem podmíněné makulární degenerace.
Rozinky obsahují řadu cenných látek
Ve srovnání s čerstvým ovoce jsou rozinky mnohem bohatším zdrojem minerálních látek a stopových prvků (draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, zinku, železa a bóru), rovněž tak vitamínů A, C a E. U rozinek byl také zjištěn významný obsah fytonutrientů, které jsou schopné snížit riziko některých onemocnění spojených se stárnutím. U rozinek byla pomocí metody pro stanovení míry účinnosti antioxidantů zjištěna výrazně vyšší hodnota tzv. antioxidační kapacity ve srovnání s pomeranči či brokolicí.
V rozinkách byl objeven také inulin, který představuje zdroj živin pro příznivou střevní bakteriální mikrofóru a vytváří tím vhodné podmínky pro zdravý růst buněk tlustého střeva, což představuje účinnou prevenci proti nádorovým onemocněním.
Nejnovější výsledky výzkumů naznačují, že sladké a lepkavé rozinky neškodí zubům ani dásním, ale naopak prospívají jejich zdraví. V rozinkách bylo identifikováno pět fytochemikálií – antioxidantů rostlinného původu, včetně kyseliny oleanolové, jež podle laboratorních testů zpomaluje a zastavuje růst dvou druhů bakterií běžně se vyskytujících v ústech: Streptococcus mutans, způsobující zubní kaz a Porphyromonas gingivalis, vyvolávající onemocnění dásní. Fytocheminkálie zabraňují ulpívání bakterií na povrchu zubů a následné tvorbě zubního plaku, který je rizikový pro vznik zubního kazu.
