Dobrý den, jaký slaný roztok se prosím používá do konvičky na výplach nosu? Kupuje se nebo ho můžu vytvořit doma? Děkuji za odpověď
Extrémně vysoké teploty jsou nejen jednorázovou zátěží pro jedince, ale i zvyšují celkovou úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění napříč celou společností.
Pro kardiaky platí určitá všeobecná doporučení, která by měli v horku dodržovat, aby se vyvarovali případným zdravotním komplikacím.
„Důležité je však vždy konzultovat aktuální zdravotní stav s ošetřujícím lékařem, který by měl doporučit i vhodnost či nevhodnost plánovaných aktivit,“ upozorňuje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.
Čtěte také: Jak bolí srdce
Proč jsou teplotní extrémy zátěží pro nemocné s kardiovaskulárními onemocněními?
Organizmus se vyrovnává s vysokými teplotami pomocí řady regulačních mechanizmů. Rozšíření cév vlivem tepla zejména v kožní oblasti vede ke zvýšení odvodu energie z organizmu, současně ke zvýšenému pocení, úbytku vody a některých minerálních látek, které jsou důležité pro správnou funkci srdce a cév. Ztráta vody způsobí snížení objemu cirkulující krve, pokles krevního tlaku a nastartování dalších kompenzačních mechanizmů, jako například zvýšení frekvence srdeční činnosti, zesílení kontrakcí srdečního svalu, aj.
Zdravý člověk zvládá tyto regulační pochody bez problémů. Naproti tomu třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami nedostatečné okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech přichází i infarkt myokardu.
Čtěte také: Infarkt myokardu: příznaky a první pomoc
Tropická vedra jsou problémem i pro nemocné s vysokým krevním tlakem. Horkem způsobené rozšíření cév spolu s dehydratací může vést při stávající medikamentózní léčbě k výraznému poklesu tlaku s nedokrevností mozku. Možné je i riziko vzniku nebo prohloubení srdečního selhání, či vzniku poruch srdečního rytmu – nejčastěji fibrilací síní a případnými tromboembolickými komplikacemi (zvýšenou tvorbou krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou způsobit tzv. vmetkem uzávěr důležitých tepen vyživujících mozek – mozkové mrtvice nebo plicní embolii).
Čtěte také: Příčiny srdečních onemocnění, o kterých možná nevíte
Doporučení pro kardiaky:
- Konzultujte svůj zdravotní stav před odjezdem na dovolenou se svým ošetřujícím lékařem, nechte si předepsat léky na celou dobu pobytu, informujte se o případných interakcích látek obsažených v léčivech se slunečním zářením (účinná látka „amiodarone“ na léčbu srdečních arytmií), vlivu letní diety – zvýšeného příjmu zeleniny na účinnost některých preparátů, zejména těch, které přímo ovlivňují krevní srážlivost (warfarin). Domluvte si schéma nutných kontrolních vyšetření (např. tzv. Quickův test aj.).
- Nepřeceňujte své síly, vyvarujte se těžší fyzické práci, věnujte se skutečné rekreaci. Pokud plánujete dovolenou u moře, je vhodnější od konce května do poloviny června a později až v září). Nezůstávejte na slunci v poledních hodinách, používejte kvalitní krémy s příslušným ochranným faktorem.
- Provozujte přiměřené sportovní aktivity – vhodná je turistika, kondiční běh, jízda na kole (ne v extrémním terénu), rekreační plavání, kondiční cvičení a jiné. Nemocný po infarktu myokardu by měl vědět svoji maximální tepovou frekvenci (např. na základě prodělaného zátěžového testu). Jeho cílová tepová frekvence by neměla během sportovních aktivit přesáhnout 70 - 75 % maximální tepové frekvence. Vyvarujte se adrenalinových sportů, konzultujte svého lékaře o vhodnosti dané aktivity pro vás.
- Věnujte velkou pozornost pitnému režimu! V závislosti na teplotě prostředí, ve kterém jste, a na míře fyzické aktivity byste měli denně vypít minimálně 3-4 litry tekutin. Střídejte vodu, ovocné čaje, minerální vody, nekonzumujte sladké limonády, džusy, tzv. energetické nápoje. Problémem je, že starší lidé si méně uvědomují pocit žízně a častěji zanedbávají příjem tekutin. Podobně i jedinci trpící inkontinencí pijí záměrně méně. Jak poznáte, že organismus má málo tekutin? Jednoduchá je kontrola diurézy (množství vyloučené moči). Pokud u člověka s normální funkcí ledvin a močových cest při stávajícím přísunu tekutin nepřichází potřeba močení během 3 - 4 hodin, je pak pravděpodobné, že organizmus trpí nedostatkem vody. Ten by měl být korigován zvýšeným příjmem tekutin.
- Vhodný je v letním období pro kardiaky pobyt ve stínu, resp. polostínu, doporučujeme podhorské oblasti s ne příliš náročným terénem, který je optimální pro procházky, jízdu na kole apod.
- V objektech větrejte večer až do rána, přes den raději mějte zavřená okna, a protisluneční ochranu (žaluzie, rolety, okenice…), naopak klimatizaci nenastavujte na maximum - hrozí paradoxní prochladnutí.
- Věnujte pozornost oblečení – lehké materiály s možností odvodu tepla a potu, dále lehká pokrývka hlavy. Na spaní se přikrývejte lehkou dekou nebo pouze prostěradlem.
- Konzumujte lehká jídla, dodržujte dietní režim (důležité například pro diabetiky), dostatek zeleniny, využijte sezónní nabídku zdravých produktů.
- Při jízdě autem dělejte dostatek pauz, raději si delší cestu rozdělte na dva dny. Nedoporučuje se řídit vozidlo v poledních hodinách,. Únava u kardiaků nastupuje dříve než u zdravých lidí. Vhodná jsou cvičení dolních končetin k prevenci vzniku žilní trombózy a jejích následků to platí i během dlouhých cest např. letadlem, autobusem nebo vlakem.
