Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Holterovo ambulantní monitorování EKG se od klasického EKG, liší tím, že probíhá celý den a za běžných činností pacienta. Jelikož se některé nemoci projevují jen občas a nepravidelně, jako je tomu například u poruch srdečního rytmu, běžné EKG, které probíhá jen několik desítek vteřin v lékařské ordinaci, je nemusí zachytit. Oproti tomu Holterovo monitorování probíhá po dobu 24 hodin, v některých případech i 48 hodin, kdy se během tohoto monitorování vyšetřovaná osoba věnuje obvyklým činnostem i aktivitám, díky čemuž se zvýší pravděpodobnost, že bude zaznamenána porucha srdečního rytmu či ischemie při námaze neboli nedostatečném prokrvení srdce.
Důvody k vyšetření
EKG dle Holtera se používá ke zjištění přechodných poruch srdečního rytmu, které se mohou náhle objevit a odeznít v různou dobu během dne i noci. Vyšetřením je možné objasnit některé příznaky a pocity (náhle mdloby, závratě, bušení srdce, dušnost nebo bolesti na hrudi) a jejich souvislost s případnými srdečními poruchami. Holterovo monitorování lze rovněž použít ke zhodnocení funkce kardiostimulátoru.
Na jakém principu Holterovo monitorování funguje
Elektrickou aktivitu srdce snímají dvě elektrody, které zdravotní personál přilepí na tělo vyšetřované osoby. Data od nich sbírá přenosný EKG přístroj, který sesbírané změny napětí ještě zesílí a zároveň je uloží do paměti. Po 24 hodinách měření propojí ošetřující lékař přenosný EKG přístroj s počítačem a interpretuje naměřená data. Přenosný EKG přístroj je pod velmi malým proudem, a proto se nemusíte vůbec ničeho obávat. Holterovo monitorování EKG je vhodné i pro pacienty s kardiostimulátorem.
Před Holterovým ambulantním monitorováním
Na toto vyšetření se pacient nemusí předem nijak připravovat. Navíc je zcela nezatěžující a nebolestivé. Před Holterovým ambulantním monitorováním je nutné sdělit ošetřujícímu lékaři všechny léky, které pacient užívá, neboť některé z nich mohou výsledky zkreslovat. Kvůli tomuto vyšetření není nutné, aby si pacient bral dovolenou. Lepší naopak je, když monitorování zachytí práci srdce při běžných denních aktivitách.
Průběh vyšetření
V předem stanovený den se pacient dostaví v ranních hodinách na kardiologii. Svlékne se do půl těla a zdravotní personál mu připevní na hrudník dvě elektrody a kolem pasu či také na hrudník navíc ještě měřicí přístroj, který bude data zaznamenávat. Následuje spuštění přístroje, a jakmile lékař zkontroluje, že vše funguje tak, jak má, může se pacient obléknout a jít do práce. Během připevňování elektrod by měl být zároveň pacient poučen, jak postupovat v případě, když se elektrody kvůli pocení odlepí nebo když se dráty vysunou z měřicího přístroje. Samotný přístroj by měl pak zareagovat pípáním a upozornit vyšetřovanou osobu.
Po dobu Holterova ambulantního monitorování je nutné, aby si vyšetřované osoby vedly deník, do kterého je nutné zaznamenat jakékoliv obtíže či nepříjemné pocity, jako bušení srdce, náhlá slabost, dušnost apod. Některé měřicí zařízení mají navíc také tlačítko, které právě v těchto případech zmáčknete, což se uloží do paměti a zobrazí lékaři při kontrole EKG záznamu.
Po 24 či 48 hodinách od zapůjčení přístroje se pacient opět dostaví na kardiologii. Zde mu zdravotnický personál sundá elektrody i měřicí přístroj. Zaznamenaná data jsou uložena do počítače a interpretuje je zkušený kardiolog.
Na základě výsledků z Holterova ambulantního monitorování může lékař doporučit pacientovi vhodnou léčbu, předepsat léky či mu navrhnout kardiostimulátor.
Přečtěte si také
Infarkt myokardu: příznaky a první pomoc
Jak předejít infarktu myokardu?
