Pojmu "žloutenka" se běžně používá ve dvojím významu: jednak správně pro příznak, spočívající ve žluté barvě kůže a sliznic (latinsky ikterus) v důsledku ukládání žlučového barviva, jednak nesprávně pro jednu z příčin žloutenky, virovou hepatitidu ("infekční žloutenka"). Zde se budeme věnovat prvnímu případu.
Za posledních čtyřicet let byl v našich podmínkách extrémně vysoký počet nemocných VHA hlášen v roce 1979, kdy jejich množství přesáhlo 32 tisíc. V ostatních letech byla hlášena čísla o řád, v současnosti už o dva řády nižší.
V době od 1. 1. 2016 do 2. 9. 2016 bylo v Jihomoravském kraji hlášeno celkem 215 případů této „nemoci špinavých rukou“, což je téměř polovina všech případů VHA hlášených v uvedeném období v ČR. První sporadické případy, které předznamenaly současný výskyt, byly evidovány na začátku roku 2016 u mladých dospělých, většinou nepracujících uživatelů marihuany a squatterů ve městě Brně. K šíření VHA v těchto rizikových skupinách přispěl nízký hygienický standard. Z této komunity došlo k postupnému šíření jak mezi nimi samotnými, tak později také do majoritní populace (jejich rodiny, kamarádi).
„S ohledem na nestandardní chování a vnímání reality u těchto lidí nemocných žloutenkou typu A s nimi byla a je velmi nesnadná spolupráce, což výrazně ztěžuje provádění potřebných protiepidemických opatření ze strany Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje,“ vysvětluje Hlavní hygienička ČR a dodává: „Zejména je obtížné zjišťovat identitu osob, které byly s těmito nemocnými ve styku, tzv. dohledání kontaktů. V současné době se jedná o epidemii postupně se šířící právě kontaktem, a to zejména v důsledku nedodržování základních hygienických návyků, především zejména konzumace potravin nemytýma rukama.“ Inkubační doba VHA je přibližně měsíc (14 až 50 dní), lze tedy očekávat, že epidemie bude ještě určitou dobu „dobíhat“.
Čtěte také: Žloutenka typu A. Víte, jak se jí vyhnout?
Dosud bylo zajištěno více než 1 300 kontaktů, u nichž byla stanovena příslušná protiepidemická opatření v kolektivech, na pracovištích, ve školách a v rodinách. V rámci postexpoziční profylaktické vakcinace bylo celkem očkováno 849 osob; náklady na očkovací látku uhradilo Ministerstvo zdravotnictví.
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje intenzivně spolupracuje se všemi dotčenými subjekty v rámci kraje s cílem zajistit náležitou informovanost nejen o probíhající epidemii ale také důrazně prosadit účinná protiepidemická opatření, která mohou zabránit vzniku a šíření VHA.
Čtěte také: Příspěvky pojišťoven na očkování proti žloutence 2016
Základním protiepidemickým opatřením je důsledné dodržování zásad osobní hygieny – umývání rukou před jídlem, po užití toalety a po návratu domů zejména po cestě MHD a z velkých nákupních center. Je třeba se také vyvarovat společné konzumace nápojů (sdílení jedné láhve či sklenice) a jídla.
V ČR byly obdobné rozsáhlejší a vleklé epidemie VHA v minulosti evidovány na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje v roce 2008, kdy onemocnělo 1 616 osob, a dále od září 2014 do jara letošního roku v Karlovarském kraji, kde probíhala epidemie VHA, ve které bylo hlášeno 227 případů onemocnění VHA.
Typy virových hepatitid a jejich charakteristika
Zdroj: www.worldhepatitisalliance.org
