Cévní mozkové příhody představují jedno z nejzávažnějších onemocnění mozku a jsou po infarktech myokardu a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou smrti.
U 1 % žen se menopauza objeví před 40. rokem života
Klimakterium, které je známější pod označením menopauza či přechod, každoročně prožívá zhruba 37,5 milionu žen po celém světě, z toho asi 90 tisíc v České republice. Menopauza nastává v případě, kdy se vyčerpá zásoba dozrávání schopných vajíček ve vaječníku ženy. Vajíčka se totiž vytvoří pouze na počátku nitroděložního vývoje plodu a nová již dále nevznikají, pouze dozrávají. Jejich zásoba se tak jednoho dne vyčerpá. Ačkoliv poslední menstruace v životě ženy nastává průměrně mezi 49. a 51. rokem, takzvané klimakterické potíže, mimo jiné nepravidelné krvácení, návaly horka a potu, nervozita nebo podrážděnost, se mohou začít objevovat již o 6 až 7 let dříve.
V jakém věku může menopauza přijít nejdříve, závisí pouze na tom, mluvíme-li ještě o takzvané fyziologické menopauze, nebo již o menopauze předčasné. Fyziologické klimakterium se může nejdříve objevit ve 40 letech. Každou menopauzu, která nastane dříve než ve 40. roce života ženy, pak označujeme za předčasnou. Ta může ovšem přijít i ve významně mladším věku, třeba i po 20. roce života. Tento stav pak bývá spíše označován jako předčasné ovariální selhání a vyskytuje se asi u 1 % ženské populace. Aby se naopak menopauza ženě zcela vyhnula, přitom není možné. Přestože některé ženy menstruují až do 56 či 57 let, případně o něco déle, není to zcela běžné.
Čtěte také: Konec bolestivé menstruace?
S početím dítěte by ženy neměly otálet
Plánuje-li žena mateřství v pozdějším věku, tedy po 30. roce života, je na místě vzít v úvahu rizika, která s sebou předčasná menopauza přináší. Za některých okolností totiž početí dítěte ještě možné je, jindy už nikoliv. V obou případech není času nazbyt a je nezbytné si při prvních příznacích přechodu pospíšit. Symptomy předčasné menopauzy, především nepravidelnosti menstruačního cyklu, mohou být ovšem někdy způsobeny také například výkyvy hormonů štítné žlázy či mužských pohlavních hormonů.
V tomto případě je vhodné stanovení hormonálních hladin z krve, včetně FSH (folikuly stimulující hormon) a AMH (anti-Mülleriánský hormon), jejichž odběr by měl být proveden 2. až 5. den od počátku menstruačního krvácení. Oba uvedené hormony nám mohou ukázat, zda se vůbec o přechod či ovariální selhání jedná, a mohou nám pomoci stanovit i to, jaká je zásoba dozrávání schopných vajíček. Budou-li v pořádku, je možné použít na úpravu cyklu též přípravky na přírodní bázi.
Některé příčiny předčasné menopauzy ovlivnit lze, jiné nikoliv
Předčasná menopauza může mít řadu příčin. Některé z nich, jako jsou například genetické dispozice, ovlivnit nelze. Často se totiž stává, že ženy mají menopauzu přibližně ve stejném věku jako jejich matka. Příčinou ale může být rovněž autoimunitní onemocnění, tedy stav, kdy si žena vytváří protilátky proti vlastním vajíčkům či vaječníkům, nebo infekční choroby, například tuberkulóza vaječníků či onemocnění příušnicemi. Některé faktory vyvolávající předčasnou menopauzu naopak ovlivnit lze. K těm patří především špatná výživa, stres, velmi nízká tělesná hmotnost či nepoměr svalové a tukové hmoty v těle.
Čtěte také: Bolí vás hlava? Veďte si deník
Brzký příchod menopauzy však nelze jednoduše rozpoznat. Za předpokladu, že je menstruační cyklus přirozený, tedy pokud žena neužívá hormonální antikoncepci či hormonální léčbu, přicházejí příznaky, které mohou být zcela shodné s přechodem fyziologickým. Často se jako první dostavují nepravidelnosti menstruačního cyklu ve smyslu jeho zkracování, kdy je menstruační krvácení častější, a o něco později zase prodlužování cyklu. To vše bývá doprovázeno zvýšenou únavou, poklesem fyzické a psychické výkonnosti, návaly horka a potu, bušením srdce, nervozitou, nespavostí a sklonem k depresivitě a podrážděnosti. Tyto příznaky by neměly být podceňovány a žena by se měla poradit se svým gynekologem.
Autor komentáře: Gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan.
