Glutaman sodný neboli MSG je jednou z nejpoužívanějších přídatných látek. Zvýrazňuje chuť mnoha pokrmů a setkáme se s ním v řadě vysoce zpracovaných průmyslových potravin i v jídlech v restauracích (zejména čínských).
Glutaman sodný neboli MSG je jednou z nejpoužívanějších přídatných látek. Zvýrazňuje chuť mnoha pokrmů a setkáme se s ním v řadě vysoce zpracovaných průmyslových potravin i v jídlech v restauracích (zejména čínských).
Používá se v masových a zeleninových vývarech, instantních polévkách, omáčkách, směsích koření, ochucovadlech a v konzervovaných a mražených masných, drůbežích a zeleninových výrobcích. Výrobci ji často používají k tomu, aby mohli ve svých potravinách snížit množství nákladných přírodních surovin (například kuřecího masa v polévce). Nejvyšší koncentrace MSG se nacházejí v čínských instantních nudlových polévkách, kde ochucující prášková směs obsahuje 10-17% MSG. S glutamanem sodným se setkáme ve většině sójových omáček, v instantních polévkách, v kořenících přípravcích, v řadě aromat, v různých ochucených slaných pochoutkách a v "krabích" tyčinkách Surimi. MSG se také často skrývá pod názvem "kořenící přísada". Používá se i ve směsích koření, u kterých někdy chybí označení složení.
Glutaman sodný je považován za příčinu tzv. syndromu čínské restaurace. Ten se dostavuje u citlivých jedinců během několika hodin po požití jídla v čínské restauraci a projevuje se bolestí hlavy, pocity pálení na zadní části krku a na předloktí, pocením, nevolností a tlakem na prsou.
Pečlivě provedené studie skutečně prokázaly přecitlivělost některých lidí na MSG. Příznaky se dostavují po požití jídla obsahujícího MSG, a to zejména v tekuté formě (například v polévce) a na lačný žaludek. Autoři jedné ze studií odhadli, že na MSG může být citlivých až 30% lidí.
Existuje také studie popisující nežádoucí reakce po požití potravin s MSG u dětí. U menších dětí byly pozorovány záchvaty třasavky a větší děti trpěly migrénami. Ve všech případech vymizela většina příznaků (v některých případech všechny příznaky) po eliminaci potravin obsahujících. Někteří lidé tvrdí, že jsou citliví i na minimální množství MSG, ale neexistuje studie, která by určovala množství látky dostatečné k navození nežádoucích účinků (v jedné studii se udává jako dostatečné množství 3 gramy MSG a méně v pokrmu na lačný žaludek).
Glutaman sodný také může způsobovat nežádoucí reakce u astmatiků. Existují dva typy astmatických reakcí na MSG. U prvního typu se reakce dostavuje hodinu až dvě po požití MSG a je provázena příznaky syndromu čínské restaurace. U druhého typu se reakce dostaví 10 až 14 hodin po požití. Jako příklad je popisován případ mladé ženy, která navštívila pohotovost 11 hodin po požití večeře o mnoha chodech v čínské restauraci - prvním chodem byla polévka. Ráno dostala prudký záchvat astmatu, který se po aplikaci obvyklých léků nezlepšoval. Po příjmu v nemocnici se záchvat přes veškerou lékařskou péči zhoršoval, a po třech hodinách musela být napojena na umělé dýchání. Její krevní tlak klesal a na pět hodin musel být její krevní oběh částečně zajištěn přístroji. Po čtyřiadvaceti hodinách se její stav zlepšil natolik, že mohla být odpojena z umělého dýchání. Po nějaké době se tato žena podrobila testu, který prokázal, že její záchvat byl skutečně s největší pravděpodobností způsoben MSG. Tento příklad ilustruje, že MSG může být velmi nebezpečné pro citlivé jedince trpící astmatem. Tito lidé by se měli vyvarovat MSG a také dalších složek potravin, které je mohou obsahovat (například některá aromata a bílkovinný hydrolyzát). Některé potraviny mají přirozeně vyšší obsah MSG, avšak v těchto případech nebyly pozorovány žádné nežádoucí reakce.
Tento text je založen na úryvcích z knihy Dr. Terezy Vrbové Víme, co jíme? aneb Průvodce "Éčky" v potravinách a je uveřejněn se souhlasem autorky. Tuto publikaci, ve které naleznete informace o všech "Éčkách" používaných v České republice, si nyní můžete koupit v knihkupectvích Kanzelsberger, Academia, Zdravotnická literatura v Lipové ulici a dalších. Více o knize: http://surf.to/Ecka
Přidat nový komentář