Zužování věnčitých (koronárních) tepen aterosklerotickým procesem může mít různé klinické projevy, které shrnujeme pod společný název ischemická choroba srdeční.
Fibrilaci síní trpí mnoho lidí, velká část o nemoci neví
Fibrilace síní je jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu (arytmie), která je současně nejčastější poruchou srdečního rytmu v naší populaci a její výskyt i nadále roste. Při této poruše rytmu se stěna síní nedostatečně stahuje – chaoticky se míhá – a tím se zhoršuje proudění krve v srdečních oddílech.
Příčiny fibrilace síní nejsou zcela jasné
Se stoupajícím věkem se riziko vzniku fibrilace síní zvyšuje. Nicméně fibrilace síní se s vyšší pravděpodobností rozvíjí u osob, u kterých se vyskytly jiné zdravotní obtíže:
- vysoký krevní tlak
- srdeční selhání
- onemocnění věnčitých tepen
- mitrální stenóza (zúžení chlopně mezi levou síní a levou komorou srdeční)
- dlouhotrvající onemocnění plic
- vrozené onemocnění srdce
Jak se pozná fibrilace
Fibrilace síní se může u každého pacienta projevit různými příznaky. Nejčastěji si pacienti stěžují na bušení srdce a rychlý puls. Jiní si zase všimnou nepravidelného tepu svého srdce. U některých lidí se fibrilace síní projevuje sníženou výkonností při tělesné zátěži, zadýcháváním se, nadměrným pocením nebo svíravou bolestí na hrudi. Pacienta mohou také postihnout mdloby, může trpět průjmy nebo hubnout. Někdy se projeví také tzv. periferní pulzový deficit, který je popisován jako rozdíl mezi počtem stahů srdce a počtem tepů na periferní cévě. Někteří pacienti nepociťují žádné příznaky a porucha se odhalí teprve při rutinní kontrole zdravotního stavu nebo při jiných zdravotních potížích.
Čtěte také: Srdeční arytmie: Dušnost, závratě i ztráta vědomí patří mezi příznaky
Sraženiny krve mohou být osudové
Nejčastější komplikací fibrilace síní je cévní mozková příhoda. Vzniká tím, že při nepravidelném průtoku krve srdcem vznikají v srdci krevní sraženiny. Ty pak cestují tepenným řečištěm dále ze srdce a nejblíže na této cestě ze srdce jsou krční tepny, které zásobují mozek. Pokud do nich sraženina vnikne, zastaví se průtok krve do mozku a dochází k nezvratnému odumření tkáně, tedy pokud nedojde k urychlenému obnovení průtoku. Je to velmi obdobné jako při vzniku infarktu myokardu.
V posledních 20 letech bylo prokázáno, že prevence srážení, tzv. antikoagulace, tedy podávání léků, které snižují krevní srážlivost, vede k účinné prevenci mozkové mrtvice při vzniku fibrilace síní. Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování.
Čtěte také: Jak poznat mozkovou mrtvici
Moderní léky jsou málo dostupné
Moderní tzv. „NOAC“ (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky.
„V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve. Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva.
„NOAC jsou účinnější, jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod neboli mrtvic, ale také vyšší bezpečnosti. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve,“ říká prof. Linhart, DrSc.
V období let 2010–2018 tyto léky pacientům ušetřily 784 akutních stavů typu cévní mozkové příhody nebo infarktu.
„Pokud by všichni lidé s diagnózou fibrilace síní měli nasazené NOAC, ušetřili bychom pacientům v daném období přes 4300 těchto stavů. Každý takový případ navíc zdravotnictví stojí řádově stovky tisíc korun,“ dodává MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. V roce 2017 se na léčení cévních mozkových příhod a následnou péči v Česku vydalo 10 miliard korun. Rozšíření léčby podle MUDr. Doležala zatím brání nedosažená dohoda o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a výrobci.
Čtěte také: Prevence mozkové mrtvice - mikrofiltr který zachytí krevní sraženinu
Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti na světě
V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina na ni zemře. Často právě kvůli krevním sraženinám, které v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm ze srdce do mozku.
„Lidé bohužel riziko fibrilace síní často podceňují, podle průzkumů až 40 % nemocných v Evropě o své diagnóze ani neví a 20 % lidí s diagnózou v Česku pak nemá žádnou léčbu. Je přitom doslova životně důležité, aby lidé s příznaky navštívili svého lékaře a následně dodržovali případnou léčbu. Navíc čím bude léčba jednodušší a nebude vyžadovat časté kontroly u lékaře, tím lépe. Ukázala to pandemie, kdy pacienti se buď k lékaři báli jít kvůli nákaze, nebo byl jejich lékař pouze na telefonu,“ říká PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta, která na rizika upozorňuje. Podle ní mezi nejčastější příznaky fibrilace síní patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi nebo únava.
