Cílem léčby bércových vředů je odstranit příčiny, které toto onemocnění vyvolaly, což je ve většině případů velmi obtížné. Kompenzaci přidružených chorob a celkovou léčbu rozhodně přenechejte svému ošetřujícímu lékaři.
Křečové žíly a metličky nejsou jen estetická záležitost
Křečové žíly ani metličky nejsou na pohled okouzlující, ale estetické hledisko je jejich nejmenší problém. Jde totiž o projev chronického žilního onemocnění, které má 6 stadií. První stadium je subjektivní pocit těžkých nohou a občasné křeče. V dalších stadiích se postupně objevují metličky, křečové žíly, přidávají se otoky nohou a změny na kůži. Vrcholem je otevřený a velmi bolestivý bércový vřed. Možná nyní máte „jen“ malé metličky, které schováte v kalhotách, ale projevy se budou časem stupňovat. Přechod z jednoho stadia do dalšího je nenápadný a plíživý, o to však nebezpečnější.
Operací to nekončí
Jeden z častých mýtů je, že operací žil vše končí a do konce života máte po starostech. Bohužel není tomu tak, bez ohledu na operační metodu.
„Pokud má pacient chronické žilní onemocnění, stávají se s lékařem doživotními partnery. My můžeme toto onemocnění přibrzdit, zpomalit progres, ale trvale vyléčit ne,“ varuje angioložka MUDr. Petra Zimolová z Kardiologické kliniky 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze. Počítejte s tím, že i po operaci budete muset dbát na životní styl a mít dostatek pravidelného pohybu.
Bez léků se neobejdete
Krev, která se od nohou vrací žilami zpět k srdci, teče proti směru gravitace. To znamená, že žilní chlopně, které krev pohání nahoru, musí pracovat perfektně. Pokud se tak neděje, krev se hromadí v nohách a tlačí na žilní stěny. První projevy pak na sebe obvykle nenechají dlouho čekat. V takovém případě zamiřte rovnou k praktickému lékaři.
„On sám už může něco vyléčit, dát dobré rady nemocným, doporučit dodržování režimových opatření při žilním onemocnění. Může předepsat vhodná venofarmaka, což jsou léky na posílení žilní stěny, které zlepšují návrat krve. Pakliže se rozhodne, může poslat nemocného na angiologii,“ vysvětluje angioložka MUDr. Petra Zimolová, proč se vyplatí navštívit ordinaci. Lékař vám také může poradit s výběrem kompresních punčoch, zejména s vhodnou kompresní třídou.
Obavy jsou namístě, i když nemoc není v rodině
Je pravda, že chronické žilní onemocnění je z velké části dědičné.
„Pokud mají oba pacientovi rodiče chronické žilní onemocnění, je až 79% šance, že je bude mít potomek. Jeden rodič znamená pravděpodobnost dědičnosti asi 40 %, a pokud nikdo v rodině obtíže dosud nemá, tak je riziko zhruba 20 %,“ říká angioložka MUDr. Petra Zimolová. Ani to není málo. Zejména jestli vás trápí obezita nebo máte zaměstnání, při němž dlouho sedíte nebo naopak stojíte. Sledujte proto změny na nohách, a pokud pojmete podezření, navštivte praktického lékaře. Jedině on může říct, zda jsou například otoky projevem žilní nedostatečnosti, nebo jde o lymfatický či jiný problém.
První symptomy mohou být i v pubertě
Chronické žilní onemocnění se častěji spojuje s lidmi nad 50 let. To však neznamená, že mladší generace se to netýká, naopak.
„Chronické žilní onemocnění můžeme nejčastěji zaznamenat už kolem 20. až 30. roku, záleží na dalších onemocněních. Už u adolescentů a pubescentů se mohou projevit příznaky – drobné křečové žíly nebo jiné symptomy,“ upozorňuje angioložka MUDr. Petra Zimolová.
Pracující svaly pomáhají žilnímu návratu
Pozitivní dopad pohybu na psychické a fyzické zdraví člověka není třeba rozebírat. Fyzická aktivita má ale vliv i na žilní onemocnění. Žíly probíhají mezi svaly, a tedy v okamžiku, kdy sval pracuje, masíruje žílu a tím pomáhá návratu krve zpět do srdce. To je velmi důležité pro správný tok krve a pro správnou rychlost průtoku krve. Pokud budeme jen sedět nebo jen stát, krev se nahromadí v dolních partiích. Mezi nejvhodnější aktivity patří obyčejná chůze, procházky, lehké plavání, cyklistika, běhání při dodržení techniky a v zimě běžky. Naopak vyhnout byste se měli silovým sportům, vzpírání a také boxu, squashi nebo surfingu.
Zdroj: www.zilniporadna.cz
