Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Podle světové zdravotnické organizace (WHO) trpí neurologickými onemocněními v Evropské unii nejméně 50 milionů lidí a jejich počet stále stoupá – tento trend souvisí mimo jiné se stárnutím populace. Neurologickým chorobám se ale dle odborníků nevěnuje tolik pozornosti, kolik by zasloužily, a to i přes skutečnost, že náklady s nimi spojené dosahují třetiny všech výdajů na zdravotní péči v EU. K nejrozšířenějším neurologickým chorobám patří migréna, podle statistik jí trpí až 41 milionů Evropanů, okolo 4,5 milionu obyvatel EU se potýká s demencí, přibližně 2,6 milionu jich trpí epilepsií. Na čtvrtém místě se s 1,1 milionu nemocných umisťuje Parkinsonova choroba, následovaná cévní mozkovou příhodou, která ročně postihne přibližně milion Evropanů.
Následky těchto onemocnění jsou u jednotlivých pacientů různé. Jednou z cest jejich léčby je neurologická rehabilitace. Ta je specifická svou komplexností, protože naprostá většina neurologických chorob v sobě zahrnuje nejen postižení pohybového aparátu, ale i dalších smyslových orgánů -– řeči, psychiky atd. „Tato komplexnost se projevuje zejména tím, že se na léčbě podílí lékaři a zdravotníci více odborností. Nutností je souhrnný náhled na všechny pacientovy obtíže,“ uvedl MUDr. Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky. „To znamená, že pokud má například pacient problémy s hybností ruky, musíme se také ptát, na co ji používá, jestli se jedná o levou nebo pravou ruku, zda je pacient manuálně pracující nebo se jedná například o hudebníka apod. Dopad onemocnění na budoucí život pacienta se podle těchto faktorů může velmi lišit a tomu je také uzpůsobena zvolená forma léčby či nahrazení funkce pomůckou,“ řekl MUDr. Musil.
Dalším doposud opomíjeným faktorem je společenské uplatnění po neurologickém onemocnění, které může být velmi rozdílné od toho, čím se pacient živil v době před chorobou. „Aby byly následky neurologického onemocnění co nejmenší, je důležitá včasná diagnóza onemocnění a začít s neurologickou rehabilitací co nejdříve. Pokud má tedy pacient pocit, že má nějaké neurologické obtíže, s návštěvou lékaře by neměl otálet,“ doplnil MUDr. Musil.
Přečtěte si také
Syndrom karpálního tunelu: nemoc z počítače, klavíru, jehly i sbíječky
