Mám epilepsii. Mohu vůbec mít dítě?

Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ

EXELTIS Inofolic 20 sáčků

SKLADEM

499 Kč

Do lékárny

Mohu vůbec mít dítě?

Epilepsie sama o sobě není důvodem k tomu, abyste se vzdala myšlenky na dítě. Může se stát, že neotěhotníte tak brzy, jak si přejete. To může mít nejrůznější příčiny, které se mohou vyskytnout na straně obou partnerů. Tyto problémy jsou většinou řešitelné. Máte-li tedy potíže s otěhotněním, promluvte si o tom se svým gynekologem.

Škodí mému dítěti moje epilepsie nebo léky, které užívám?

Není třeba se obávat horšího průběhu těhotenství než u zdravých žen. Těhotenské a porodnické komplikace (jako potraty, předčasný porod, abnormální polohy plodu…) nejsou u žen s epilepsií častější než u jiných žen. Také vlastní porod neprobíhá jinak, než u žen bez epilepsie.

Více než 90% žen s epilepsií má zdravé dítě, prožily nekomplikované těhotenství a porod. U necelých 10% mohou nastat komplikace, a to jak pro matku, tak pro dítě.

Mnoho žen se obává nežádoucích účinků antiepileptik na plod. Statisticky rodí ženy s epilepsií 2-3x častěji děti s vývojovými vadami, než je průměr v populaci. Zdravá žena má asi 2-4% riziko, že se jí narodí dítě s vývojovou vadou, zatímco žena s epilepsií 4-8% (toto číslo zahrnuje všechny vady od nezávažných, bez vlivu na kvalitu života, až po těžká poškození životně důležitých orgánů). Některá antiepileptika představují zvýšené riziko, také kombinace dvou nebo více léků zvyšuje riziko.

Pokud se týká epilepsie samotné, některé typy záchvatů (zvláště ty, co jsou kombinované ještě s dalším postižením) představují větší riziko postižení plodu.  Není vhodné vysazovat léčbu o své vůli, bez porady s lékařem. I záchvaty samotné mohou způsobovat problémy, neboť při křečích je plodu dodáváno omezené množství kyslíku. To může zejména v prvním trimestru (prvních třech měsících těhotenství), kdy se vytváří orgány, vést k poruchám jejich vývoje. Ve druhém a třetím trimestru může nedostatek kyslíku způsobit jiná poškození. Výrazné riziko pro matku i plod vzniká, vyskytují-li se záchvaty nakupeně. Obecně je pro průběh těhotenství a pro nenarozené dítě dobré, je-li v těhotenství záchvatů co nejméně. Těhotná žena se musí léčit stejně důsledně a systematicky, jako žena, která těhotná není.

Mohu ovlivnit rizika?

Některá rizika je možné snížit.

Těhotenství je ideální plánovat

Ideální je těhotenství plánovat, a ještě před otěhotněním se poradit s Vaším neurologem, neboť právě v této době je možné ovlivnit některá rizika. Je třeba co nejpřesněji určit typ Vašeho onemocnění, a podle toho stanovit optimální léčbu. Váš ošetřující lékař může zvážit změnu léčby. Cílem je co možná nejvíce minimalizovat nežádoucí vliv epilepsie a její léčby na plod. Optimální je dosáhnout stavu bez záchvatů nebo s co nejmenším počtem záchvatů, a to při nejnižší účinné dávce antiepileptik pouze s jedním druhem léku, který má co nejmenší vedlejší účinky.

Genetické vyšetření

Váš ošetřující lékař Vám také nabídne genetické vyšetření před těhotenstvím. Jeho cílem je:

1) zjistit možný vliv dědičnosti (epilepsie se nedědí přímo, ale existuje její častější výskyt v rámci rodin).

2) vyloučit jiná rizika poškození plodu, z nichž mnohá lze ovlivnit (např. zjištění přítomnosti protilátek proti zarděnkám a přeočkování). Genetik může při rozhovoru s Vámi a Vaším partnerem objevit kromě epilepsie další zátěž a rozebrat s Vámi její závažnost a možnosti prevence.

Je také vhodné odstranit nebo zmírnit i jiné rizikové faktory, které s epilepsií nemusejí souviset, jako je obezita či podvýživa, kouření, alkohol nebo jiná onemocnění.

Kyselina listová

Je prokázán pozitivní účinek kyseliny listové na snížení rizika výskytu vývojových vad.  V případě plánovaného těhotenství Vám lékař doporučí její užívání v tabletách již tři měsíce před otěhotněním a dále během prvního trimestru. Kyselina listová se vyskytuje mimo jiné v mléku, sýru, luštěninách, tmavé listové zelenině a citrusových plodech.

Jaký vliv má těhotenství na epilepsii?

V průběhu těhotenství v těle ženy probíhají změny, které mohou vést k změně frekvence záchvatů. Může se zvýšit počet záchvatů, nebo se jejich počet může snížit, také se může změnit druh záchvatů, případně mohou i zcela vymizet. Pokud žena neměla záchvat v průběhu prvního trimestru, je vysoká pravděpodobnost (93%), že bude bez záchvatů celé těhotenství.

Těhotenství

Pokud víte, že jste těhotná, neváhejte s návštěvou svého gynekologa. Vaše epilepsie představuje pro Vaše dítě mírně zvýšené riziko. Je proto důležité, abyste dodržovala všechny termíny preventivních prohlídek v těhotenství a řídila se radami Vašeho lékaře. Váš gynekolog provede potřebná vyšetření, která se provádějí u všech těhotných žen. Navíc Vám může nabídnout rozšířený prenatální screening s možností co nejpřesněji stanovit možné odchylky ve vývoji plodu. Tato vyšetření se provádí pouze na specializovaných pracovištích a zahrnují vyšetření krve v 10.a pak  kolem 16. týdne těhotenství, a dále podrobné ultrazvukové vyšetření ve 12. a pak ve 20. týdnu těhotenství. Ženám s vyšším rizikem je nabízena možnost vyšetření choriových klků (část placentární tkáně) v prvním trimestru nebo amniocentéza (genetické vyšetření vzorku plodové vody) ve druhém trimestru těhotenství. Tato vyšetření patří do skupiny takzvaných invazivních metod, u nichž se riziko porodnických komplikací pohybuje kolem 1%. Pokud by se prokázala odchylka ve vývoji plodu, musí žena  po poradě s lékařem a na základě dostatku informací o alternativách rozhodnout o dalším postupu. Ultrazvukové vyšetření je doporučováno také v případě, když žena prodělá „velký“ epileptický záchvat během těhotenství.

Čtěte také: První pomoc při epileptickém záchvatu

Stejně důležitá je spolupráce s Vaším neurologem. Toho byste měla navštívit co nejdříve. Neurolog bude průběžně sledovat případný vývoj Vaší epilepsie, podle toho naplánuje další kontroly a vyšetření (např. hladiny antiepileptik, které mohou kolísat).  Z hlediska epilepsie může hlavně první trimestr přinášet některé komplikace. Může se například zvýšit frekvence záchvatů. Častou příčinou toho je, že si žena sama i přes doporučení lékařů vysadí nebo sníží antiepileptika ze strachu z možných vrozených vad nebo jiného negativního účinku léků na dítě. Pokud máte takové obavy, promluvte se svým neurologem. Dále mohou být záchvaty vyvolány hormonálními změnami, zvýšeným stresem a úzkostí, a hlavně nedostatkem spánku.

Mnohé ženy si v prvních měsících stěžují na nevolnost a zvracení, které se může u části z nich objevovat i několikrát denně. Tím může být ovlivněn přestup léků ze zažívacího traktu do krve. Může být proto nezbytné, abyste změnila čas užívání léku. Pokud se zvracení vyskytne krátce po požití léku (do 1 hodiny), obvykle se doporučuje vzít si dávku léku ještě jednou. Promluvte si o tom se svým neurologem, zvláště v případě závažného zvracení.

V těhotenství je rovněž nutné dbát na dostatek spánku. Také psychická pohoda a spokojenost zpětně ovlivňují Váš zdravotní stav.

Čtěte také: Časné příznaky těhotenství

Vitamín K

je normálně obsažen v dostatečném množství v běžné stravě. Je důležitý pro srážlivost krve. Některá antiepileptika účinek vitamínu K zeslabují, proto se doporučuje při užívání určitých druhů léků preventivní podávání vitamínu K již poslední 4 týdny před porodem.

Při poslední kontrole před porodem by Vám měl neurolog vystavit zprávu pro porodníka. Ta bude obsahovat informace o charakteru Vašeho onemocnění, jak se obvykle projevují záchvaty, zda existují postupy, které pro Vás nejsou vhodné a naopak, zda jsou nutná nějaká opatření během porodu a po porodu, vyjádření ohledně kojení, jaké léky užíváte a jejich dávkování a kontakt na ošetřujícího neurologa pro případ potřeby konzultace.

Porod

Porod u Vás bude probíhat nejspíše stejně, jako u zdravých žen. Pravděpodobnost epileptického záchvatu v průběhu porodu je minimální (Pouze 1% pacientek prodělá záchvat v průběhu porodu nebo v době 24 hodin po porodu. Ten lze zvládnout podáním vhodného léku). Většina žen s epilepsií může spontánně porodit, stejně jako většina zdravých žen.

Řada žen s epilepsií se porodu bojí. Mají strach, že záchvat při porodu může ublížit dítěti. Paradoxně strach a úzkost mohou záchvat vyprovokovat. Tomu lze předejít dobrou předporodní přípravou, kterou poskytuje porodní asistentka. O vhodném vedení porodu a Vašich přáních a představách si již v předstihu promluvte s porodníkem i neurologem.

Je výhodné, pokud může být u porodu přítomen někdo z rodiny, kdo ženu jednak psychicky podpoří, jednak zná její záchvaty a může případně upozornit ošetřující personál na některé typy záchvatů, které nejsou provázeny křečemi.

U některých druhů epilepsie není vhodná příliš dlouhá hyperventilace (prohloubené či zrychlené dýchání), která má u některých žen provokující vliv na epilepsii. Ta ostatně není vhodná ani u žen bez epilepsie. V předporodní přípravě se můžete naučit zvládnout kontrakce jiným vhodným způsobem dýchání a relaxace. U některých žen může být přínosná epidurální analgezie.

I během porodu je důležité, abyste užívala antiepileptika ve stejných intervalech a dávkách, jako obvykle. Snažte se – pokud to jde – co nejvíce odpočívat.

Poporodní období a kojení

Narození dítěte je jednou z nejvýznamnějších událostí v životě ženy. Poporodní období má u žen s epilepsií stejný průběh, jako u zdravých žen.

Všechny ženy s epilepsií mohou kojit. Kojení se dokonce doporučuje. Pouze u některých léků je třeba zvláštní opatrnosti. Léky, které žena užívá, přecházejí v různé míře do mateřského mléka. I během těhotenství bylo dítě vystaveno působení těchto léků. Pozitiva kojení a mateřského mléka převyšují nežádoucí vedlejší účinky antiepileptik. Pouze u některých antiepileptik je při vyšších dávkách nebo kombinacích léků vyšší riziko útlumu. Děti během kojení usínají, nenasytí se, a brzy se budí hlady (stejně se však projevují i někteří novorozenci zdravých žen). Je možné zkusit nahradit jednu nebo více dávek kojení umělou výživou (tím se sníží množství léku, které Vaše dítě přijímá), nebo kontaktovat porodní asistentku, případně laktační poradkyni.

Je důležité, abyste se v noci vyspala pokud možno alespoň 4-5 hodin vcelku. Po stabilizaci laktace je možné se domluvit s partnerem, aby místo jednoho nočního krmení  (pokud děťátko nevydrží spát tak dlouhou dobu), podal Vaše odstříkané mateřské mléko alternativním způsobem. Další možností – pokud se děťátko budí příliš často – je to, že Vám ho partner nebo někdo jiný přinese do postele pouze na nakojení, a obstará další věci (přebalení, odříhnutí, problém s bolavým bříškem,…), zatímco Vy můžete dále spát. Samozřejmě by to nemělo význam, pokud byste byla vzhůru tak jako tak a kontrolovala, zda to dělá dobře. Vše je třeba vyzkoušet a doladit.

Čtěte také: Překážkou v kojení je hlavně stres a strach

Ke kojení si vyhledejte klidné místo, kde nebudete rušena. Nebudete-li mít při kojení klid, Vaše děťátko to vycítí a mohlo by špatně pít. Pokud máte obavy, že byste při kojení mohla dostat záchvat, posaďte se na zem, opřete se o polštář, a také z obou  stran vedle sebe položte polštáře. Nebo po zvládnutí jiných poloh vyzkoušejte kojení vleže. Velkým pomocníkem je polštář na kojení.

Bezprostředně po porodu byste měla co možná nejvíce spát. Promluvte si tom se svými blízkými a přáteli, kteří by Vás chtěli navštívit, nejlépe ještě před porodem.

Po dobu prvních dnů  poproste rodinu a přátele o pomoc, než se všechno dostane do normálních kolejí.

Další tipy, pokud máte záchvaty a obáváte se o bezpečnost Vašeho miminka:

• Při koupání miminka by měl být kvůli bezpečí a Vaší jistotě přítomen někdo další. Vaničku můžete postavit do velké vany, nebo – kvůli Vašemu pohodlí – na zem , abyste vedle ní mohla klečet. Pokud nemůže být přítomen nikdo další, bude bezpečnější, když dítě položíte na velký ručník a umyjete je žínkou.
• Také při přebalování je lepší, když nepoužíváte přebalovací stůl, ale pokládáte miminko raději na širokou postel nebo podložku na zemi.
• Pokud máte časté záchvaty a máte strach děťátko přenášet s sebou do jiné místnosti, pořiďte si malý kočárek nebo košík na kolečkách. Není vhodné dlouhodobě používat autosedačku (pouze na nezbytně nutnou dobu při cestování) kvůli páteři dítěte.
• Pokud máte obavy ze záchvatu při procházkách venku s kočárkem, a nebudete mít možnost vzít s sebou dalšího člověka, můžete si uvázat šňůru nebo gumičku v délce 1 – 1,5 m na zápěstí, a druhý konec upevnit na spodní část kočárku. Tak bude kočárek zajištěn a neujede.

Většina žen s epilepsií zvládá péči o děťátko bez problémů, tak proč ne právě Vy.

Zdroj: www.epistop.cz