Eliminujte letní hrozby pro svou pokožku

Na koupaliště v žabkách

Mezi nejčastější kožní problémy patří infekční choroby, se kterými se můžeme setkat v prostředí veřejných koupališť a bazénů.
„Jsou to hlavně virové bradavice či mykotické postižení nehtů a kůže. Udává se, že mykotickým postižením nehtů trpí cca 5–12 % populace, u starších lidí dokonce 25–30 %, až 3x častěji jsou postiženi diabetici. Průměrně mám za den 2–3 pacienty, kteří chtějí řešit tento problém. Účinnou prevencí těchto běžných problémů je nošení vlastní obuvi v tomto prostředí,“ uvádí MUDr. Jaromíra Janků, dermatoložka z EUC Kliniky Ústí nad Labem. Nejčastějšími původci postižení nehtů jsou dermatofyta. Menší postižení lze zvládnout lokálními antimykotiky, závažnější případy se léčí celkově.

Impetigo a intertrigo

„Děti trápí v létě častěji bakteriální infekce kůže s názvem impetigo. Jedná se o častou povrchovou infekci kůže, která je způsobena streptokoky či stafylokoky,“ říká MUDr. Jaromíra Janků. Impetigo se objevuje zejména v dětských kolektivech. Začíná nejprve jako zarudlé ložisko, na kterém vznikají drobné puchýřky, jejichž obsah se brzy zkalí a následně dochází k tvorbě medově žlutých krust. Nejčastěji se s infekcí setkáváme v obličeji, ale může se objevit kdekoliv na těle. V mírnějších případech postačí lokální léčba antiseptickými prostředky a antibiotickými mastmi, u těžšího postižení podáváme antibiotika celkově.
„Dalším častým problémem, který v létě řešíme, je intertrigo, respektive zapařenina, která vzniká vlivem vysokých teplot a vlhkosti vzduchu v místech tření kůže a která může být komplikována např. kvasinkovou superinfekcí,“ dodává MUDr. Jaromíra Janků. Projevy se léčí především přípravky s obsahem oxidu zinečnatého, do míst tření kůže se aplikují gázové čtverce, aby se omezilo další tření pokožky. Jako prevence se doporučuje zejména udržování těchto partií v suchu, případně používání antibakteriálních mýdel.

Pobyt na slunci s rozumem

V létě bychom se měli chránit zejména před sluncem.
„Důležité je cíleně se nevystavovat slunečnímu záření mezi 11. a 15. hodinou. V případě pobytu na slunci je nutné použití sunscreenu. Jeho správný výběr závisí zejména na fototypu člověka a plánované délce pobytu na slunci – čím delší bude, tím vyšší SPF,“ upozorňuje MUDr. Jaromíra Janků. SPF vyjadřuje celkovou míru ochrany před ultrafialovým zářením. U chemických sunscreenů se natřete 20 minut před opalováním, aby se prostředek dostatečně vstřebal a navázal na nejvrchnější vrstvu kůže, tzv. rohovou vrstvu. Nezapomeňte poté přípravek aplikovat opakovaně během dne, jelikož dochází k jeho setření oděvem či jeho odplavení potem nebo vodou během koupání. Před sluncem je ale nutné chránit nejen svou pokožku, ale také oči a hlavu – vhodné je použití slunečních brýlí a pokrývky hlavy.

Slunce je nejnebezpečnější pro dětí

„Děti mladší 6 měsíců by se neměly vystavovat slunci vůbec a děti mladší dvou let by měly být chráněny oděvem,“ doporučuje MUDr. Jaromíra Janků. Starší děti by měly používat fyzikální sunscreeny, které kůži nealergizují a fungují na principu odrazu. Na to vždy musí dohlédnout rodiče, protože právě v dětství vzniká příčina budoucích potíží.
„Mezi ty nejohroženější slunečním zářením patří právě malé děti, dále osoby s nízkým fototypem, tedy ti, kteří mají rusé vlasy či světlou pleť, a pacienti užívající fotosenzitivně působící léky či mající kožní choroby, jež se zhoršují působením slunečního záření, jako je např. lupus erythematodes. Ohroženi jsou také lidé s mnohočetnými pigmentovými či atypickými névy, lidé, u kterých se v rodině vyskytl melanom, či pacienti, kteří již v minulosti sami onemocněli zhoubným kožním nádorem, v neposlední řadě také pacienti užívající imunosupresivní léčbu,“ jmenuje MUDr. Jaromíra Janků ohrožené skupiny.

Melanom

Jelikož jsme v létě mnohem více vystaveni slunečnímu záření, hrozí v tomto období i větší riziko vzniku melanomu. Výskyt melanomu celosvětově každoročně stoupá a Česká republika se pohybuje na hranici první desítky v četnosti nově diagnostikovaných melanomů na 100 000 obyvatel za rok. Rakovinou kůže v Česku každým rokem onemocní téměř dva a půl tisíce lidí a během 40 let došlo k téměř čtyřnásobnému nárůstu výskytu tohoto nádoru.
„Mezi hlavní rysy melanomu patří zejména změna velikosti, barvy nebo tvaru pigmentového projevu. Právě tyto příznaky by pacienta měly přimět k časné návštěvě dermatologa. V pozdějších stadiích se přidává přítomnost zánětu v okolí, krvácení či tvorba krusty,“ varuje MUDr. Jaromíra Janků. Prevence melanomu spočívá v důsledné ochraně před působením slunečního záření.
„Doporučuji každoročně podstoupit preventivní dermatologické vyšetření. Důležitou součástí prevence je také provádění tzv. samovyšetření pokožky, během kterého byste si neměli zapomenout prohlédnout také kštici, podpaží, třísla, oblast intimních partií, oči, nehty, sliznici a plosky nohou,“ doporučuje MUDr. Jaromíra Janků.

Čeho si všímat při samovyšetření?

Na vznikající melanom může upozornit tzv. ABCDE varovný systém, který můžete využít při samovyšetření. Čím více písmenek je pozitivních u jednoho pigmentového znaménka, tím větší je riziko.

• A (asymmetry): Pozorujte tvar znaménka, asymetrická skvrna je taková, která nemá symetrickou formu, jako je ovál nebo kruh.
• B (border): Hranice skvrny by měla být ostrá a pravidelná, zaměřte se na neostré, rozpité ohraničení nebo nepravidelné výběžky vybíhající ze znaménka.
• C (colour): Všímejte si zabarvení. Není příznivé, pokud je znaménko tmavě hnědé až černé nebo má nepravidelnou skvrnitou pigmentaci s různými odstíny.
• D (diameter): Dejte si pozor na znaménka s průměrem větším než 5 milimetrů.
• E (elevation): Pokud pozorujeme růst pigmentového znaménka do výšky, může to být známkou postupujícího nádoru. Pokud však máme mateřské znaménko již řadu let nad úrovní okolní kůže, nemusí to znamenat nebezpečí.

„Při jakýchkoliv pochybnostech neváhejte navštívit kožního lékaře, který pochybné znaménko důkladně prověří. Nejdůležitější je, aby byl melanom odhalen včas,“ uzavírá MUDr. Jaromíra Janků.