Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Od tohoto termínu tedy hrozí řada problémů. I přes převedení neschopenky do elektronické formy počítá nový systém s tiskem jedné její části (velký papír formátu A4). Lékař v rámci tzv. elektronizace do něj bude ručně psát propisovací tužkou návštěvy příštích kontrol, případně změny v době vycházek, a určitě se najde někdo, kdo bude vyžadovat i razítko. Ty stejné údaje pak bude muset vyplňovat také elektronicky. Formulář by měl podle zástupců ČSSZ sloužit pacientovi například při prokázání se případným kontrolám.
„Podle nás je to zbytečné. Hlavním smyslem elektronizace bylo snížit administrativní zátěž, což tento model nesplňuje. Kontrola, která navštíví nemocného, přece ví, že je v pracovní neschopnosti – jinak by za ním nešla – tak k čemu by měla chtít vidět ještě papírový doklad?“ ptá se doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Původní návrh, který praktičtí lékaři prosazovali, počítal s plnou elektronizací. Pacient by formou SMS dostal kód, který by mu umožnil přihlásit se do aplikace, a svoji neschopenku tak mít kdykoli k dispozici a též takto informovat svého zaměstnavatele. Lékaři navíc očekávali, že se s novým systémem zbaví také potvrzování trvání dočasné pracovní neschopnosti neboli lístku na peníze, který považují za překonaný.
„Nerozumím tomu, proč bychom se administrativního nešvaru v podobě lístku na peníze nemohli zbavit. Dokud nezadám do systému, že neschopenka skončila, je logické, že stále trvá. Původní smysl, který lístek na peníze měl, se s elektronizací vytrácí,“ doplňuje MUDr. Šonka. Návrh praktických lékařů u Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neprošel.
„Nenuťte nás porušovat zákon,“ vzkazují praktici
Pan Karel si zlomí nohu, ošetří jej chirurg a pak ho pošle i se sádrou k praktickému lékaři, ať mu vystaví neschopenku. Do této chvíle běžná praxe od 1. 1. 2020 skončí. Praktičtí lékaři reagují na novou podobu elektronické neschopenky (e-neschopenky), která má podle úředníků celý systém zpřehlednit a zjednodušit. Odmítají nadále dělat práci za specialisty, a navíc zatěžovat pacienta zbytečnými návštěvami několika ordinací. Praktičtí lékaři odhadují, že ročně za specialisty vypíšou až 50 % neschopenek – tedy statisíce ročně.
„Podle zákona by břemeno této administrativní zátěže v podobě vypsání a vedení neschopenky měl nést vždy ošetřující lékař, který o pacienta pečuje. To se týká všech ambulantních lékařů, kromě záchranné a pohotovostní služby. Tím, že jsme dosud psali neschopenky za specialisty, jsme v podstatě porušovali zákon. Pacienti tak navíc trávili zbytečný čas na cestách mezi ordinacemi specialistů, kteří je léčili, a praktiků, jež jim vypisovali neschopenky,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Za minulý rok vystavili praktici přibližně 1 800 000 neschopenek. Vypisováním dokladů za jiné tak strávili až 90 000 hodin. Běžně tak suplovali práci zubních lékařů, ortopedů, chirurgů, onkologů či urologů.
„Od nového roku, kdy začne být povinné vyplňovat neschopenky elektronickou formou, se celý systém v mnohém zpřehlední. To je jeden z důvodů, proč hodláme dát vše do pořádku a vyplňovat neschopenky pouze pacientům, které sami léčíme,“ vysvětluje doc. Býma. O tom, že si pacienti mají nechat vypsat neschopenku u specialisty, který je ošetřil, se dozví z plakátů v ordinacích svého lékaře.
