Bronchitida je zánětlivé onemocnění průdušek. Průdušky tvoří systém trubic, které rozvádějí vdechovaný vzduch z průdušnice k plicním sklípkům. Příčinou zánětu je nejčastěji virová či bakteriální infekce...
„V Česku trpí astmatem přibližně 8 % populace – tedy asi 800 tisíc lidí. Počet lidí s touto nemocí neustále mírně narůstá, protože už zkrátka nežijeme přirozeným způsobem života. Dýcháme znečištěné ovzduší, jíme průmyslově vyráběné potraviny, málo se pohybujeme. Zhruba 70 % života strávíme v zaměstnání a z toho v 90 % v interiérech a ne v přírodě. Náš životní styl není ani přirozený, ani zdravý,“ vysvětluje doc. MUDr. Petr Čáp, PhD., vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie a polikliniky Nemocnice Na Homolce. Kromě lékové terapie tak odborníci zkoumají další možnosti, které by život lidí s astmatem zlepšily nebo kterými by nemoci mohli dokonce předejít.
Čtěte také: První pomoc při astmatickém záchvatu
Vědci zkoumají vliv masáží či spánku na imunitu
„Ve světě probíhá mnoho studií hledajících, co působí na imunitu člověka. Neurologové například sledovali vliv masáží na imunitu pacientů s imunologickým deficitem a zaznamenali výrazné odchylky k lepšímu. Nakolik však lze tyto výsledky vztáhnout na obecnou praxi, zatím není možné říci,“ říká doc. Čáp. Předmětem vědeckého zkoumání je také vliv nedostatku spánku či krátkodobého a dlouhodobého stresu na imunitu jedince.
„Můžeme říci, že dostatek spánku sice neposiluje imunitní systém člověka, umožnuje však jeho zdárné fungování. Dlouhodobý nedostatek spánku – 5 hodin denně namísto vhodných 8 hodin – prokazatelně organizmu škodí, včetně fungování imunitní obranyschopnosti,“ doplňuje doc. Čáp. A také platí, že zatímco akutní krátkodobý stres imunitu povzbuzuje, dlouhodobý ji deprimuje.
Čtěte také: Příznaky astmatu mohou být nenápadné
Nástup dušnosti lze ovlivnit
Typickým projevem astmatu je dušnost a tu provokuje řada faktorů – stres je jedním z nich. Podle psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc., lze nástup dušnosti ovlivnit.
„Dušnost je spojena s úzkostí a naopak. Obavy z udušení a snaha dostat do sebe co nejvíce vzduchu může paradoxně k dušnosti vést. Nástup úzkosti, paniky a s ní spojený pocit dechové nedostatečnosti umí v mnoha případech rozehnat prosté cvičení – několik prostých cviků vyvolá hormon irisin, který pozitivně ovlivní mozek, a ten si lépe poradí s pocity úzkosti a následně dušnosti,“ říká psychiatr.
Podle prof. Kolka lze vliv psychiky na průběh nemoci pozorovat nejvíce právě u astmatu, ale vidět je i u jiných plicních nemocí – chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo dokonce rakoviny plic.
„Pokud je pacient aktivní a i s těžkou nemocí pracuje a vede sociální život, snáší nemoc mnohem lépe než jedinec, který se uzavře a zcela rezignuje. Plicní lékařství by vždy mělo jít ruku v ruce s psychologickým poradenstvím,“ uvádí přednosta kliniky plicních nemocí a tuberkulózy prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
„Jak řekl Hippokrates – pro diagnózu i léčení je často důležitější poznat víc osobnost nemocného než nemoc, kterou trpí,“ dodává MUDr. Honzák.
Čtěte také: Spirometrie odhalí příčinu vašich potíží s dýcháním
