Klasické rentgenové metody mají jednu zásadní nevýhodu: záření proniká jednotlivými částmi těla, ale znázorňuje je všechny v jedné rovině, "jednu přes druhou". I školený lékař pak někdy těžko odhaduje vzájemné vztahy zobrazených útvarů, nemluvě o tom, že sytý "stín" kostí překryje vše ostatní, co se znázorňuje méně zřetelně. Snahy zobrazit jednu, poměrně tenkou vrstvu (tomografie) byly jen málo úspěšné. Tento problém mohl být vyřešen teprve tehdy, když rozvoj výpočetní techniky umožnil souběžné zpracování velkého množství dat.
V Evropě má nedostatek jódu polovina obyvatel. Česko se v roce 2002 zařadilo mezi země, které podle kritérií Světové zdravotnické organizace problém nedostatku jódu vyřešily. Některé skupiny obyvatel přesto mohou být ohroženy, hlavně těhotné a kojící ženy, které potřebují jódu víc - pro plod a pro kojené dítě. Jód je nezbytný pro normální vývoj mozku.
Lidské tělo obsahuje 20 až 30 miligramů jódu, z toho 80 procent je ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroxinu, které ovlivňují v buňkách rychlost látkové přeměny.
Vedle mořských ryb, mořských plodů a mořských řas je jód hojně obsažen v mléce, mléčných a masných výrobcích, obohacuje se jím také kuchyňská sůl, jódová sůl se dává třeba do pečiva a některých druhů sýrů.
Nedostatek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavou a zapomínáním, sklonem k depresím. Klesá plodnost a těhotné častěji potrácejí. Dlouhodobý nedostatek jódu může přispět k rakovině prsu a štítné žlázy. U dětí se zpomaluje duševní vývoj.
V Česku všichni novorozenci procházejí screeningem. Vyšetřovány jsou i ty těhotné, u kterých by mohl nedostatek jódu nastat. Plošný screening u těhotných v Česku není a podle gynekologů není nikde na světě. Dospělý potřebuje denně 150 mikrogramů jódu, těhotná až o 100 mikrogramů víc.
Podobně jako nedostatek, ani nadbytek jódu není podle odborníků pro zdraví dobrý. Přímořské národy si proti vysokým dávkám jódu z mořských řas vypěstovaly odolnost. Lidi, kteří nemají v pořádku štítnou žlázu, mohou vysoké dávky jódu přesahující 600 až 1000 mikrogramů denně dráždit a způsobovat jim dlouhodobé komplikace.
Pokud se v rodině vyskytly problémy se štítnou žlázou, nebo má člověk u sebe na tyto problémy podezření, měl by si dát štítnou žlázu vyšetřit a poradit se s lékařem o používání potravin a doplňků s jódem.
Přidat nový komentář