Jarní únava je projevem dlouhých zimních dní, potažmo měsíců. Na naše tělo působí jak chlad, tak nedostatek slunce a denního světla. Zažíváme celkový útlum, a to fyzický i mentální, což vede ke komplexnímu oslabení organismu a únavě bez ohledu na množství spánku. Naší fyzické kondici paradoxně nepřidává ani postupné oteplování, kdy ranní teploty mohou být pod nulou, zatímco odpolední i nad 10 stupňů. Existuje však několik triků, jak jarní únavě předejít.
Podstatou peptického vředu (dvanáctníkový/žaludeční vřed, vředová choroba) je poškození sliznice zažívacího ústrojí kyselým žaludečním obsahem. Nejčastěji se peptický vřed vytváří ve dvanáctníku (duodenum - měří na délku zhruba 12 palců, tj. 30 cm) při nadměrné tvorbě žaludeční (chlorovodíkové) kyseliny. Postihuje také sliznici žaludku, pokud jsou oslabeny její obranné schopnosti (kouření, těžký stres - např. popáleniny), může se vytvořit také v jícnu, nebo v tenkém střevu po operaci žaludku.
Peptický vřed může vzniknout i působením některých léků, které oslabují odolnost žaludeční sliznice, nejčastěji tzv. nesteroidních antirevmatik nebo hormonů nadledvin. Přítomnost kyseliny se stále považuje za nutnou podmínku, důležitým faktorem je také infekce bakterií Helicobacter pylori.
Vřed vzniká jako povrchní poškození epitelu (výstelky), proniká do hloubky sliznice a může porušit i podslizniční svalovou vrstvu. Nejzávažnější komplikací peptických vředů je krvácení z narušené cévy, nebo průnik celou tloušťkou stěny zažívací trubice - perforace do volné dutiny břišní s následným zánětem pobřišnice, nebo perforace do sousedního orgánu, např. slinivky břišní.
Postižený člověk pociťuje bolesti většinou pálivého charakteru v nadbřišku, při žaludečním vředu typicky ihned po jídle, při dvanáctníkovém spíše na lačno; vhodné jídlo působí neutralizaci kyseliny, naopak kyselé nebo dráždivé pokrmy obtíže zhoršují.
Léčení peptických vředů vyžaduje úpravu životosprávy s dostatkem odpočinku a spánku, nekouření a nedráždivou (šetřící) stravu. Medikamentózně se většinou používají léky tlumící tvorbu žaludeční kyseliny(blokátory H2-receptorů) v kombinaci s antacidy (látkami neutralizujícími kyseliny) a místně působícími anestetiky. Tvorbu kyseliny také lze zcela zablokovat, případně chirurgicky odstranit tu část žaludku, kde se kyseliny tvoří nejvíce. Při průkazu H. pylori je na místě pokus o jehoeradikaci kombinací antibiotik s blokátory tvorby kyseliny.
Onemocnění dvanáctníkovými vředy ("vředová choroba") mívá typický sezonní průběh se zhoršením na jaře a na podzim - příčina tohoto jevu stále není známa.
