Dostatek spánku posiluje imunitu

Pokud vezmeme, že člověk má potřebu spát průměrně 7-8 hodin denně, znamená to, že každý z nás prospí asi jednu třetinu života. Spánek je velmi důležitý pro mozek. A to z mnoha důvodů. Během spánku mozek odpočívá. Pokud člověk spí, mozek nepřijímá z okolí impulsy.

Vedle toho si ale mozek během spánku, velmi jednoduše řečeno, přehrává vše, co se během dne naučil. Znamená to, že se v mozku vytvářejí paměťové stopy, spánek je tak velmi důležitý pro učení. Pokud se student učí na zkoušku a večer jde spát s hlavou plnou chaotických myšlenek a zmatku v nabytých vědomostech, ráno může zjistit, že si vše vybavuje velmi dobře a přehledně. Znamená to, že ve spánku došlo k upevnění nastudované látky, došlo k upevnění paměťové stopy. Jak dlouho tyto vědomosti vydrží je otázkou dlouhodobé a krátkodobé paměti, což je jiná kapitola.

"Proces upevňování paměťových stop probíhá i v mozku novorozence, který se teprve seznamuje se světem. Význam novorozeneckého spánku je patrně v tom, že během něj dochází u upevňování motorických vzorců, slouží tedy k trénování pohybových dovedností. Další význam spánku je v tom, třídí informace podstatné od těch, které podstatné nejsou," vysvětluje neuroložka Iva Příhodová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Spánek je důležitý i pro další tělesné orgány. Velmi citlivě na něj reaguje hormonální soustava. Například prolaktin, melatonin a růstový hormon jsou vyplavovány právě pokud člověk spí. Dostatek kvalitního spánku je důležitý i pro imunitní soustavu.

Jinak spí novorozenec a jinak puberťák

Průměrná doba spánku je 7-8 hodin. Jde ale skutečně o průměr. Potřeba spánku je záležitost velmi individuální.
"Jsou lidé, kteří mají geneticky sníženou potřebu spánku, stačí jim spát šest hodin denně. Vzácně se vyskytují lidé, kterým stačí ještě méně a přitom během dne nejsou unaveni a podávají plnohodnotný výkon. Naopak jsou ale i jedinci, kteří k plnému nabrání sil a regeneraci potřebují deset hodin spánku denně," popisuje neuroložka.

Potřeba spánku se liší nejen člověk od člověka, ale různí se i věkem. Nejvíce spánku potřebuje novorozenec, naopak nejméně spí staří lidé.

"Novorozenec prospí až 80 procent z celého dne. V této době se člověku zdá nejvíce snů. Spánek novorozence má největší význam v tom, že se během něj vytvářejí právě paměťové stopy, spánkem se tedy novorozenec učí. Výzkumy ukazují, že člověk spí již v době před narozením," říká neuroložka Iva Příhodová.

Nejkvalitnější spánek má člověk do nástupu puberty, v té době je průměrná potřeba spánku kolem deseti hodin denně. V pubertě potřeba spánku začne klesat a velmi často dochází i k tomu, že rodiče chodí spát dříve, než jejich dospívající potomci.

"V pubertě se také hodně jedinců setkává s tzv. syndromem zpožděné fáze spánku. To znamená, že dospívající skutečně nemá večer potřebu jít spát a ospalý se začne cítit až kolem půlnoci, či ještě později. Je to dáno tím, že dospívající mohou mít posunuté vylučování hormonu melatoninu. Významnou roli zde ale hraje i životní styl, kdy dospívající chodí pozdě spát cíleně ať již kvůli zábavě, kdy dlouho do noci sleduje televizi, je ve společnosti vrstevníků, nebo se učí na zkoušky a podobně. Samotné posunutí usínání není ze zdravotního hlediska významný problém. Potíže je v tom, že přestože jedinec chodí spát pozdě, je nucen ráno vstávat na určitý čas a během dne se očekává, že podá patřičné výkony. Z tohoto pohledu jsou ve velké výhodě dospívající, kteří mají geneticky sníženou potřebu spánku," upřesňuje lékařka.

Nejméně spí staří lidé

Nejméně kvalitní spánek mají senioři. Mají sníženou potřebu spánku, ale zároveň se během noci častěji budí a nemohou usnout. "Velmi často se stává, že staří lidé probdí velkou většinu noci a během dne pospávají. Objektivním důvodem je to, že se s věkem mění vylučování spánkového hormonu, což ovlivňuje délku a kvalitu spánku. Další příčinou bývá i to, že staří lidé nemají dostatek denní aktivity, tu nahrazují tím, že si během dne jdou zdřímnout. Výsledkem pak je to, že v noci nemají potřebu spát a jsou bdělí. Pokud si toto zvyknou, dochází k uzavřenému kolečku, kdy člověk ve dne spí a v noci je vzhůru," upřesňuje lékařka.

Pojmy související s poruchami spánku

Insomnie – patologická nespavost.

Hypersomnie – nadměrná spavost.

Narkolepsie – onemocnění, při kterém člověk během dne nekontrolovatelně upadá do krátkého spánku.

Parasomnie – abnormální spánkové stavy, patří sem například náměsíčnost nebo noční děsy.

Přečtěte si také

Spánkové poruchy již představují globální epidemii

Problémy se spánkem?

Zkuste se znovu naučit správně spát