Dopad kouření na zdraví

Dýchací systém

Dýchací systém je první kontaktní místo našeho těla s cigaretovým kouřem, a proto je ohrožen nejvíce.

Rakovina plic (bronchiální karcinom)

Rakovina plic je nejznámější příčinou smrti kuřáka a téměř se nevyskytuje u nekuřáků, kromě pasivních kuřáků. Tento nádor plic je velmi zrádný, jelikož se jeho přítomnost zjistí zpravidla velmi pozdě, kdy je již velmi složité léčit. Zatím nebyla vyvinuta účinná screeningová metoda, která by odhalila počátky nádoru. Více než 90% rakoviny plic vzniká v důsledku kouření, jak aktivního, tak pasivního. S množstvím vykouřených cigaret se riziko rakoviny plic zvyšuje. Toto riziko je ještě potencováno vysokým obsahem dehtu v cigaretách a pracovním prostředím, např. azbest.

Dříve se bronchiální karcinom objevoval častěji u mužů. Tento rozdíl mezi pohlavím byl způsoben tím, že více kouřili muži. Současný trend mezi ženami však tento rozdíl pomalu vyrovnává. Ženy jsou ke škodlivinám obsažených v cigaretovém kouři více vnímavé.

Na rakovinu plic zemře každý rok přibližně 5000 lidí. Rakovina plic je asi neznámějším příkladem onemocnění způsobeného kouřením a nevyhýbá se ani známým osobnostem. Např. náš bývalý prezident Václav Havel byl diagnostikován ve velmi nízkém stádiu nádoru, byla mu odňata půlka plíce v r. 1997. Této nemoci podlehl například Michal Dočolomanský nebo Věra Galatíková...

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Další zrádná vleklá nemoc. Lidově se jí říká kuřácké astma. Je to pomalu postupující uzávěr dýchacích cest, který se ani při zanechání kouření plně nevrátí k normě. Hlavní příčinou CHOPN je kouření. CHOPN sdružžuje zánět průdušek a rozedmu plic. Toto onemocnění značně zhoršuje kvalitu žživota, snižžuje toleranci fyzické námahy, přináší nepříjemné příznaky, jako dušnost, kašel, vykašlávání hlenů. Přestožže je CHOPN onemocnění plic, ovlivňuje i další orgány jako např. srdce.

Pokud člověk s CHOPN přestane kouřit v době diagnózy, má velmi dobrou prognózu, žže se mu onemocnění nebude tak rapidně zhoršovat a má šanci, žže se jeho stav zlepší. Je velmi složžité ovlivnit onemocnění léčbou. Lidé s CHOPN sice netrpí bolestmi, ale dušnost je pacienty zpravidla vnímána hůřt nežž bolest. Každý rok v ČR zemře asi 1700 lidí na CHOPN. Základním předpokladem prevence je abstinence kouření.

Čtěte také: 10 zásad jak se vyhnout chronické obstrukční plicní nemoci

Nádor hrtanu

Dalším příklad zhoubného onemocnění způsobeného kouřením. Nejčastěji se zrodí na hlasivkách, proto nejvarovnějším příznakem je chrapot trvající déle než 3 týdny. Léčba tohoto typu nádoru je chirurgická - odstranění celého hrtanu i s hlasivkami a zpravidla tedy následnou ztrátou hlasu.

Ranní kuřácký kašel

Obranná reakce našeho organizmu, kdy se průdušky snažží zbavit škodlivin, které kuřák vdechl v kouři. Kašel přichází ráno, protožže řasinky v dýchacích cestách jsou přes den utlumené kouřem a probouzí se ažž po několika hodinách nekouření - ráno. Kuřáci ví, žže tento ranní kuřácký kašel utlumí cigaretou. Tím opět uspí své průduškové řasinky, čímž ovšem znemožní proces zbavování se škodlivinn a nečistoty zůstavají v dýchacích cestách dál.

Další zhoubné nádory, na jejichžž vzniku se podílí vliv kouření

• nádor jazyka a nádor rtu - častější je při kouření dýmky
• nádor žžaludku - u kuřáků častější, protožže část vdechovaného vzduchu se dostává do žžaludku, který má málo odolnou stěnu k toickým látkám z cig. kouře
• nádor močového měchýře
• nádory děložního čípku
• nádory ledvin a slinivky břišní

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém je značně poškozen škodlivinami obsazenými v cigaretách.

Cévy

Nikotin podporuje a urychluje vznik aterosklerózy, kornatění cév. Zjednodušeně si to lze představit jako usazování tuku ve stěnách cév a postupné zužžování cév. Taková masa tuku ve stěně můžže vyvolat prasknutí a vytvoří se v tomto místě sražženina, která způsobí tzv. infarkt v oblasti, kterou daná céva zásobuje. Podle místa vzniku můžže dojít k infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin, infarkt ledviny... Na nemoci kardiovaskulárního systému umírá asi 8 tisíc kuřáků ročně.

Srdce

Srdce trpí nedostatkem krve bohaté na kyslík. Krev kuřáka je ochuzena o kyslík, čímžž je způsobena nedostatečná výžživa srdeční tkáně. V souvislosti s vyšší srdeční zát쾞í se u kuřáků objevuje zvýšení krevního tlaku. Poškození plic znemožňuje správný průtok krve plicní tkání, v důsledku toho je srdce nuceno zvýšit svůj výkon.

Ischemická choroba dolních končetin

Ischemická choroba dolních končetin je velmi častá. Cévy vedoucí do dolních končetin se velmi snadno zanáší a ucpávají, tím se zhoršuje prokrvenost dolních končetin. Projevuje se prudkou bolestí, která přichází po určité době (sekundy) pohybu. V kombinaci s diabetes mellitus (cukrovka) můžže vzniknout až gangréna, která se léčí amputací. Kouřící cukrovkář má 40x vyšší riziko, žže mu amputují nohu s gangrénou než nekuřák bez cukrovky.

Krev

Kouření zvyšuje srážlivost krve. Pokud žena užívá hormonální antikoncepci a kouří, má výrazně zvýšené riziko vzniku plicní embólie. Krev má nižší saturaci kyslíkem, tzn. krev kuřáka obsahuje méně kyslíku než nekuřáka. Tkáně kuřáka trpí nedostatkem kyslíku - dusí se. Navíc krev kuřáka obsahuje vyšší obsah oxidu uhelnatého, který je u nekuřáka minimální.

Gastrointestinální trakt

Kromě výše jmenovaného karcinomu žaludku kuřáci trpí velmi často vředovým onemocněním žžaludku a dvanácterníku. Velmi pravděpodobný je vliv žživotního stylu, kdy si kuřák zapaluje svou první ranní cigaretu nalačno. Situace se zhoršuje, pokud kuřák k této cigaretě pije černou kávu.

Pohlavní systém

Nikotin degraduje (odbourává) estrogen. Proto mají kuřačky vyšší riziko srdeční příhody než jejich vrstevnice (estrogen je protektivní před aterosklerózou).Mají problémy s menstruačním cyklem, přicházejí do menopauzy dříve. Hůře dosahují orgasmu. Mají poničenou membránu vajíček, proto je pro ně často velmi obtížné otěhotnět.

Nikotin degraduje i testosteron. Kouřící muži mají po několika prokouřených letech problém s impotencí, která je umocněná ještě aterosklerózou.

Čtěte také: Až čtvrtina kuřáků má potíže s erekcí

Imunitní systém

Kouření snižuje imunitu, v důsledku cigaretového kouře se snižuje reakce bílých krvinek na infekci a cizorodý materiál. V cigaretovém kouři je více než 1000 radikálů, které napadají buněčné membrány a narušují je. Kuřáci mají navíc poškozeny sliznice v dýchacích cestách, což usnadňuje vstup mikroorganismů do těla. Kuřáci tak mají zvýšené riziko onemocnění infečními chorobami a zpravidla tedy trpí častěji chřipkou, rýmou apod.

Kosti a kostní hmota

Kouření zvyšuje v těle koncentraci hormonu kortizolu, který podporuje odbourávání kostní hmoty. Naopak dochází ke snížení množství estrogenu v krvi, který mimo jiné ovlivňuje i budování kostní hmoty. Navíc se u mnoha kuřáků výrazně změní střevní flóra, a to může zhoršovat vstřebávání vápníku a vitaminu D, které jsou nutné k obnově odbourané kostní tkáně. Kosti tak slábnou a jsou náchylnější ke vzniku zlomenin, které se pak i pomaleji hojí. U lidí, kteří kouří, se často objevují opakované zlomeniny a riziko vzniku zlomenin je u nich dvakrát vyšší. 

Nervový systém

Nitrolební žilní trombóza

Jedná se o tzv. trombofilní poruchu, kdy se žilní systém odvádějící krev z mozku uzavře krevní sraženinou – jde o intrakraniální (nitrolební) žilní trombózu. Výsledkem je nedokrevnost a otok mozku a z toho plynoucí nitrolební hypertenze, která za určitých okolností může vést k oslepnutí. Velmi silným rizikovým faktorem je kouření u mladých lidí ve věku mezi 15 a 45 lety, kteří mají vrozené zvýšení krevní srážlivosti.

Cévní mozková příhoda (CMP)

Cévní mozková příhoda je nepříjemná komplikace aterosklérozy (ucpávání a zúžžcév). Cévní mozková příhoda je způsobena uzávěrem mozkové tepny nebo krvácením do mozku. Projevy CMP jsou velmi rozmanité. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí (nemusí k němu však dojít, záleží na příčině příhody) a závažnou poruchou hybnosti – nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient můžže mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, můžže zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Bohužžel pacienti často přichází k lékaři pozdě, protožže čekají, žže je např. brnění rukou přejde.

Čtěte také: Cévní mozková příhoda - rozpoznejte včas její příznaky

Únava a bolest hlavy

Tabák zeslabuje paměť, vůli, schopnost koncentrace a zvyšuje únavu. Proto existuje mylný dojem, že při zkouškách kouření pomáhá. Počáteční nabuzení s následným ochromením neuronů není účinek typický jen pro nikotin. Stejně působí např. kofein.

Kouření může provokovat různé typy bolestí hlavy, ale nejčastěji se uplatňuje při provokaci migrenózních záchvatů, jejichž frekvence se při abstinenci může výrazně snížit.

Psychiatrie

Poměrně velký počet kuřáků (kolem 15 %) má i jiné psychické onemocnění a velký počet psychicky nemocných kouří: zhruba 60 % pacientů s depresí, zhruba 80 % schizofreniků. Kouří proto, že mají tato onemocnění, ale zároveň kouření jejich nemoc zhoršuje a způsobuje. Navíc cigarety snižují účinek většiny léků používaných v psychiatrii.

ORL

Kuřáci mají uši více citlivé na hluk a častěji přichází k ORL specialistovi s akutním akustickým traumatem. Lidé pobývající v zakouřeném prostředí častěji trpí na záněty středního ucha, což je typické pro děti vystavené pasivnímu kouření. Kuřák častěji trpí záněty horních cest dýchacích. Příčin je několik například snힾená imunita, cigaretový kouř brání pohybu řasinek v dýchacích cestách, cožž je hlavní obranná reakce našeho organismu před infekcí.

Oči, zuby, vlasy

Nejčastější příčina získané slepoty v Evropě je kouření. Je to dáno prasknutím cévy v sítnici. Cigaretový kouř obsahuje formaldehyd, který dráždí sliznice, což je důvod zarudnutí a pálení očí u aktivních i pasivních kuřáků.

Kouřeni cigaret zvyšuje kazivost zubu, podílí se na vzniku paradontózy. Kouření je významným faktorem při vzniku plakem podmíněné gingivitidy (zánětu dásní). Kouření stojí za žloutnutím zubů a za hnědočernými až černými pigmentacemi na povrchu zubů a umělých površích (např. zubní náhrady) a na zubním kameni. Není znám jejich patogenní efekt, jejich význam je spíše estetický. Kuřáci nerozeznají vůně a chutě, které jsou pro nekuřáka samozřejmé a nezanedbatelný je také nepříjemný zápach z úst. Kuřákům se déle hojí rány (nejen) v dutině ústní.

Kuřákům snadněji vypadávají vlasy, dříve se jim vytvoří vrásky (vliv vysoké teploty blízko pokožky tváře). Kuřáci ztrácejí mladistvý vzhled a vypadají starší.

Cukrovka

Krátce řečeno, kouření zhruba zdvojnásobuje riziko cukrovky v dospělosti. Navíc (především vlivem na cévy – většina diabetiků umírá právě na nemoci cév) významně zvyšuje riziko komplikací cukrovky. Jsou to nemoci ledvin (diabetická nefropatie), očního pozadí (slepota v důsledku poškození sítnice, diabetická retinopatie) nebo cévního zásobení končetin (kolem 70 % amputací u diabetiků je kvůli kouření).

Hojení ran

Rizikem pro hojení ran u kuřáků je na prvním místě možnost zpomalení hojení rány, která není dobře vyživována. U kuřáku dochází k rozvoji tuhých jizev, které zvláště v oblasti ruky mohou mít vliv na její funkci speciálně na omezení pohybů prstů a zápěstí. V horším případě může dojít k rozpadu rány, kdy po operaci či úrazu není ošetřená rána dostatečně vyživována kyslíkem, který je nutný k hojení rány. Okraje rány jsou ischemické a dochází k jejich odumření. Mrtvá tkáň je živnou půdou pro rozvoj mikroorganismů a následné  infekce.  Protože je tkáň špatně prokrvená, nedostávají se do ní antibiotika, která v takovémto případě je nutné nasadit.  Dochází k rozvoji defektů kožních, které se následně těžko hojí. Dalším faktorem je nesrůst kostí, které se u kuřáků při nedostatku kyslíku v tkáních špatně hojí. Velkým problémem pak jsou rekonstrukce pakloubů, kde je výrazně vyšší riziko neúspěchu rekonstrukce než u nekouřících jedinců, neboť na zhojení je nutná dobrá výživa tkání.

Kouření v těhotenství

Rizikem pro správný nitroděložný vývoj není pouze je-li matka kuřačka, ale i pokud se matka vystavuje pasivnímu kouření. V obou těchto případech působí kouř negativně na plod. Hlavními činiteli poškozujícími vývoj jsou pravděpodobně oxid uhelnatý a nikotin. Oxid uhelnatý může způsobit hypoxii, tedy „dušení“ plodu. Nikotin snižuje prokrvení placenty, přechází do krve zárodku a ovlivňuje tak přímo cévní, nervový a zažívací systém dítěte.

Nejčastější důsledky

• Děti matek, které byly během těhotenství vystaveny pasivnímu kouření nebo kouřily, se rodí asi o 150 g lehčí, což je výrazný hendikep pro jejich další život
• Riziko samovolného potratu je zvýšeno asi o 50%
• Perinatální úmrtnost (tj.úmrtnost v rozmezí 20. týden těhotenství až 28. den po porodu) je zvýšena o 50%
• Aktivní kouření matky a vystavení dítěte pasivnímu kouření po narození zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence 2,5 – 3,5krát

Pasivní kouření

Riziko zdravotního poškození vlivem tabákového kouře není omezeno pouze na kuřáky, ale jsou mu vystaveni i ti, kteří vdechují kouř nedobrovolně – pasivní kuřáci. Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími a jednak je vydechován kuřákem.

Vdechováním tabákového kouře dochází u pasivních kuřáků k poškození dolní části dýchacích cest a snížení plicní ventilace. Riziko rakoviny plic stoupá u pasivního kouření o 20 %. Co se týká kardiovaskulárního systému, nedá se vyloučit i při krátkodobém působení vystavení nebezpečí vzniku IM či anginy pectoris. Riziko mozkové příhody se zvyšuje o 80 %.

Vodní dýmka

S vodní dýmkou se můžeme setkat v různých čajovnách a na párty mladých lidí. Panuje jakýsi názor, že voda kouř vyčistí a tím je zdravější než klasické cigarety. Tak to ale vůbec není – vodní dýmka je paradoxně mnohem nebezpečnější než kouření cigaret s filtrem. Padesátiminutové kouření vodní dýmky znamená pro organismus zátěž několika desítek až stovek cigaret. Velkým problémem je, že kouř se ve vodě nepročistí, ale pouze zchladí a jako takový se dostane hloubě ji do plic než horký. Kolování náústku mezi uživateli dále napomáhá šíření infekčních chorob a tabák do vodních dýmek bývá často nekvalitní.