Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
Příčin cestovatelské trombózy je více a nejsou zcela objasněné. Jedna z teorií vychází z toho, že komerční aerolinky tlakují kabinu pro cestující tlakem odpovídajícím horám, při kterém může dojít k omezenému zásobení organizmu kyslíkem (hypobarická hypoxie) a následně pravděpodobně i ke srážení krve. V kabině zároveň klesá vlhkost vzduchu, což může vést k částečné dehydrataci cestujícího, k vyšší hustotě krve a tedy i k vyššímu riziku srážení krve. Další teorie říká, že hypoxie v kabině vede k rychlejšímu útlumu cestujícího, který snižuje svou přirozenou aktivitu, dříve usíná, dříve omezí samovolné pohyby dolními končetinami, krev více stagnuje v žilním systému a může se začít rychleji srážet. Z dotazníkové studie mezi cestujícími zase vyplývá, že nejvyšší riziko cestovní trombózy je u cestujících sedících u okénka, zejména tehdy, pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Cestující na sedadle u uličky si může jednodušeji protáhnout dolní končetiny nebo se bez váhání projít.
„Existující údaje každopádně potvrzují výrazně rostoucí riziko žilní trombózy a plicní embolie v závislosti na délce cesty. Výrazný nárůst je nad 8 hodin cesty. Pokud ale máte některý z rizikových faktorů žilní trombózy, pak pro vás může být rizikový i let kratší než 4 hodiny. Je nutné počítat také s dlouhodobým stáním či popocházením ve frontách na odbavení před odletem, případně po příletu, obvykle ve špatně klimatizovaných letištních halách, často v subtropickém nebo tropickém počasí,“ konstatuje člen České angiologické společnosti MUDr. Jiří Matuška.
„Problém, který bývá opomíjený, představuje také český fenomén, injekce na oddálení menstruace před dovolenou. Snaha o vyšší komfort na dovolené může mít u takto ošetřené dámy i fatální důsledky. Jednorázové hormonální injekce jsou výrazně rizikovější než dlouhodobě nastavená běžná, tedy nízkodávkovaná antikoncepce,“ varuje angiolog MUDr. Matuška, který žilní trombózy dlouhodobě diagnostikuje a léčí.
Rizikovými faktory žilní trombózy u cestovatelů jsou předchozí žilní trombóza nebo embolie, nádorové onemocnění, nedávný úraz nebo operace, omezená hybnost či imobilita, vyšší věk, užívání hormonální terapie obsahující estrogeny (včetně antikoncepce), sedadlo u okénka, obezita. Za rizikový se už nepovažuje omezený příjem tekutin ani malý příjem alkoholu. Ukazuje se také, že dříve používaný pojem „syndrom ekonomické třídy“ je neopodstatněný, mezi bussines a ekonomickou třídou není ve výskytu trombóz a embolie výraznější rozdíl.
Pro účinnou prevenci cestovatelské trombózy se doporučuje častý pohyb po letadle, cvičení s lýtky a chodidly v sedě, elastické kompresní punčochy, sedadlo u uličky. Pokud jde o léky, MUDr. Jiří Matuška radí:
„Užití léků ovlivňujících srážení krve by mělo být individuální, po posouzení všech rizik ošetřujícím lékařem cestovatele, protože tyto léky mohou mít závažné vedlejší nežádoucí účinky. Použití dříve tolik oblíbeného aspirinu (Acylpyrin) je sporné, nebo spíše nejasné. Jeho efekt na prevenci žilní trombózy a plicní embolie není v porovnání s nejčastěji používanými injekcemi ovlivňujícími srážení krve ani třetinový.“ V souvislosti s cestovatelskou trombózou nelze opomenout dlouhé cesty autobusem nebo autem. Během nich sice nedochází k poklesu tlaku jako v letadle, ale pokud překračuje doba mezi přestávkami během jízdy 4 hodiny, což je celkem běžné, cestovatelská trombóza se může objevit i po těchto dovolených.
