Diabetická neuropatie zahrnuje postižení nervů u diabetiků, jde o jednu z tzv. pozdních komplikací diabetu mellitu. Přitom mohou být postiženy nervy motorické, zodpovědné za svalovou činnost, nervy senzitivní, které umožňují vnímání např. tepla, a nervů, vedoucích k různým tělním orgánům.
Zhruba takto by se daly shrnout statistiky odborníků, které dokladují, že onemocnění srdce a cév jsou na prvním místě mezi příčinami úmrtí diabetiků s 50 % všech případů. Na trh se ale dostávají léčiva, která toto riziko mohou významně snížit – téměř o 40 %.
Diabetes – neinfekční epidemie 21. století
V roce 1975 se v České republice léčilo s diabetem (česky cukrovkou) přibližně 234 tisíc osob. V roce 1995 to již bylo téměř 600 tisíc osob. V roce 2015 pak lékaři léčili již 858 tisíc diabetiků. Každých 20 let tak přibylo průměrně 300 tisíc pacientů s tímto onemocněním. I proto jej Světová zdravotnická organizace neváhala označit za neinfekční epidemii 21. století. ČR se přitom co do podílu populace postižené touto chorobou celosvětově nachází na předních příčkách s téměř 9 % obyvatel s cukrovkou.
„Dá se předpokládat, že na nárůstu počtu nemocných mají velký podíl změny v životosprávě, které jako společnost zažíváme v posledním půlstoletí. Rovněž se dá konstatovat, že vysoké nárůsty počtu diabetiků v uplynulých 40 letech byly do velké míry dány zlepšenou diagnostikou a záchytem pacientů. Nicméně i v současnosti každý rok stále přibývá přibližně 10 tisíc nových případů. Nedá se proto vyloučit, že v roce 2030 bude cukrovkou trpět každý desátý občan ČR,“ říká doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu.
Čtěte také: Poznejte příznaky cukrovky včas
Kardiovaskulární choroby – příčina úmrtí diabetiků číslo jedna
Hlavním problémem při onemocnění diabetem je zvýšená hladina cukru v krvi, který není zpracováván a vpouštěn do buněk, kde následně dodává tělu energii. Pokud tento stav trvá dlouhodobě, dochází k rozvoji velmi vážných přidružených onemocnění, z nichž ta nejvážnější i nejčastější jsou právě kardiovaskulární (KV). Diabetik je vystaven o 70 % vyššímu riziku, že jimi onemocní, než je tomu u běžné populace. KV onemocnění mohou až za 50 % případů úmrtí diabetiků. Zatímco starší antidiabetika nebyla schopna účinně snížit riziko KV chorob, dnes se situace postupně zlepšuje. Na trh se dostávají léčivé přípravky, které dokáží v tomto směru různou měrou působit preventivně – ty nejlepší dané riziko snižují až o 38 %.
„Starší antidiabetika, například metformin či inzulin, ve spojení s protisrážlivou léčbou řešily hladinu cukru v krvi a prevenci mikrovaskulárních poškození, tedy menších cév, například oka či ledvin. Nedokázaly však účinně snižovat riziko makrovaskulárních obtíží, tedy poškození větších cév, tepen a srdce. Některé starší preparáty na ně dokonce měly přímo negativní dopad. S novými léky, tzv. glifloziny, máme mnohem větší pole působnosti jak snížit KV riziko u diabetiků. Dokážeme zablokovat zpětné vstřebávání glukózy v ledvinách, a přispět tak k vyloučení až 70 g glukózy močí ven z organismu denně, což přibližně odpovídá množství energie získané jedním hlavním jídlem,“ dodává doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. Při léčbě těmito novými léky také dochází ke snížení hmotnosti pacienta pomocí úbytku tukové tkáně, nikoli tekutin nebo svalů a zároveň také dochází k mírnému poklesu krevního tlaku. Glifloziny tak pozitivně ovlivňují několik poruch, které u pacientů často řešíme, a které ostatními léky na cukrovku nejsme schopni dostatečně ovlivnit. K léčbě těmito preparáty stačí, aby měl pacient dostatečně fungující ledviny. Zároveň stále platí (jako ostatně u jakékoliv jiné léčby), že by pacient měl i sám aktivně spolupracovat, protože bez spolupráce pacienta a lékaře ani ty nejlepší léky mnoho nezmůžou. Dodržování zdravé životosprávy, omezení kouření, aktivní pohyb, dosažení optimální tělesné váhy, snížení příjmu tuků a současně zvýšení příjmu vlákniny (především zeleniny), to vše vede spolu s dobře vedenou léčbou ke zlepšení zdravotního stavu a tím i kvality života pacientů.
Čtěte také: Infarkt myokardu: příznaky a první pomoc
Nové léky na cukrovku již dokáží zabránit i předčasnému úmrtí
Léky na cukrovku dokázaly po mnoho let dobře ovlivnit hladinu cukru v krvi a díky tomu i snížit riziko vzniku některých komplikací cukrovky. Ale chyběly důkazy o pozitivním ovlivnění té nejobávanější komplikace, kterou je předčasné úmrtí. Již 2 roky mají lékaři k dispozici nový lék ze skupiny gliflozinů, který dokáže snížit riziko předčasného úmrtí pacientů s cukrovkou o 38%. Tento výsledek je právem považován za stejně průlomový, jakým bylo zavedení léků na vysoký cholesterol. I pacienti v ČR mají tento lék k dispozici a mohou tak být díky jedné tabletě lépe chránění než dříve. Velká část pacientů ho má hrazený z prostředků zdravotního pojištění (při splnění několika kritérií), ale mohou ho mít i Ti, kteří ho hrazený nemají, protože je možno si lék hradit z vlastních prostředků. Výbornou zprávou tedy je, že tento lék je pro pacienty v ČR dostupný. Současně ale stále platí, že úspěšnost léčby se vždy odvíjí od spolupráce pacientů s lékaři a chuti pacientů udělat něco pro své zdraví.
Čtěte také: 5 mýtů o cukrovce, kterým jste možná také uvěřili
Diabetu a všemu s ním spojenému se věnuje náš speciál cukrovka.lekarna.cz, kde se dozvíte další zajímavé a lékaři ověřené informace, novinky a tipy z oboru diabetologie
.
