Diabetická neuropatie zahrnuje postižení nervů u diabetiků, jde o jednu z tzv. pozdních komplikací diabetu mellitu. Přitom mohou být postiženy nervy motorické, zodpovědné za svalovou činnost, nervy senzitivní, které umožňují vnímání např. tepla, a nervů, vedoucích k různým tělním orgánům.
V letošním roce uplynulo devadesát let od zavedení léčby inzulinem, který znamenal naprostý průlom v léčbě diabetu. Již v roce 1923 byl v naší nemocnici na I. interní klinice profesora Syllaby poprvé aplikován inzulin, což otevřelo novou éru i pro naše diabetiky. První zprávy naplňovaly mnohá čísla Časopisu lékařů českých. Můžeme tak srovnávat tehdejší možnosti se současností a posoudit, kam se péče o diabetiky dostala.
Současný epidemický nárůst počtu diabetiků na celém světě, který je provázený zvyšujícím se výskytem cévních komplikací, je signálem pro hledání účinnější terapie. Vedle nefarmakologických opatření se proto pozornost zaměřuje na nové skupiny léků s cílem ovlivnit nejen patogenetické mechanismy rozvoje onemocnění, ale i změny vedoucí k nežádoucím komplikacím. Ve světle nových poznatků se hodnotí účinnost nových léků včetně jejich vedlejších účinků a současně se studium zaměřuje i na dnes již klasická farmaka zahrnující jak inzuliny, tak běžná perorální antidiabetika.
Při využití perorálních antidiabetik se stále více vychází z mechanismu jejich působení. Velké renesance dosáhl především metformin původně objevený v roce 1957, neboť vedle jeho příznivého působení na cukrovku se v posledních letech oceňují i jeho protinádorové účinky. Metformin se stal prvním lékem nasazovaným při stanovení diagnózy diabetu 2. typu.
Inzulín je klasika
Na základě poznatků o rozvoji diabetu 2. typu je cílem léčby zejména zachování funkce B-buněk tvořících inzulin, protože jejich postupný zánik se snižováním sekrece inzulinu je hlavní příčinou, proč se s délkou trvání cukrovka zhoršuje a vede k potřebě léčby inzulinem. V současné době se staly účinnou skupinou léky s tzv. inkretinovým efektem. Jedná se jednak o injekční preparáty (agonisté GLP-1 receptoru), jednak o tablety (gliptiny), které ochraňují B-buňky tvořící inzulin a tedy nevedou k jejich vyčerpání. Vedle toho mají celou řadu velmi příznivých efektů na různé tělesné orgány.
V současné době probíhá několik studií, v nichž se zkoumá efekt těchto látek na srdce a cévy, především jejich působení na ischemickou chorobu srdeční. Jsou proto velmi slibnou skupinou i do budoucna.
Jinou skupinou, která se do praxe dostala již dříve, jsou glitazony. Jejich účinek je velmi komplexní, působí především na zlepšení účinku inzulinu ve tkáních, např. ve svalech (jde o tzv. inzulinové senzitizéry). Mění uložení tuku v organismu a také u nich bylo popsáno příznivé působení na srdečně cévní systém. V současné době je k dispozici jediný zástupce, pioglitazon. Do budoucna se však počítá i s dalšími látkami, již nyní se publikují klinické zkušenosti s léčbou např. gliflozinů.
Významného místa dosáhly inzuliny, u nichž se hodnotí především vlastnosti tzv. inzulinových analogů. Vedle již dlouhodobě zavedených se objevují nové preparáty. S nimi přichází i vylepšování jejich aplikace, na trh se dostávají tudíž i nové aplikátory. V současné době je již zcela obvyklá intenzivní léčba inzulinem, neboť právě technický pokrok odstranil dřívější problémy s aplikační technikou. Rozšiřuje se léčba inzulinovými pumpami. Pacient má k tomu dokonalejší pomůcky na kontrolu glykemie a vedle běžných glukometrů umožňujících dokonalou sebekontrolu glykemií se stav intenzivně léčených diabetiků může kontrolovat i kontinuálními senzory glykemií, které umožňují nepřetržitý záznam glykemií v průběhu celých 24 hodin.
Je tedy zřejmé, že technika i farmaceutický průmysl vytvořily předpoklady, aby diabetici byli léčeni stále lépe a mohli dosahovat lepších dlouhodobých výsledků. To je zároveň nezbytnou podmínkou, aby se do budoucna snížil výskyt chronických cévních komplikací, které zahrnují postižení zraku, ledvin či nervů, ale také postižení velkých cév, tedy aterosklerózu s projevy jako je ischemická choroba srdeční či mrtvice nebo na dolních končetinách poruchy prokrvení.
Čtěte také: Počet nemocných s cukrovkou raketově stoupá
Při pohledu na vývoj péče o diabetiky však zůstává nezbytnou podmínkou úspěchu aktivní přístup diabetika ke své nemoci, především v oblasti fyzické aktivity a správných jídelních návyků. Proto sehrává stále významnou úlohu výchova k osvojování potřebných zvyklostí. O to usilovali i naši předchůdci a právě ve Všeobecné fakultní nemocnici vznikla první poradna pro diabetiky, což je zapotřebí též připomenout. Pro úplnost dodávám, že v Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus při III. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice byl též poprvé v Československu stanoven inzulin a též prokázány protilátky proti inzulinu u dosud inzulinem neléčených diabetiků.
Diabetes mellitus bude znamenat i do budoucna velké nasazení všech „hráčů“, jak týmu zdravotníků, tak pacientů. Vedle komplexní péče se však další orientace bude muset zaměřovat nejen na prevenci komplikací, ale především na prevenci samotného diabetu.
Míte zkušenosti s léčbou cukrovky? Napište nám o tom v diskusi nebo na mailu [email protected].
Diabetu a všemu s ním spojenému se věnuje náš speciál cukrovka.lekarna.cz, kde se dozvíte další zajímavé a lékaři ověřené informace, novinky a tipy z oboru diabetologie
.
Přidat nový komentář