Cukrovka je onemocnění, projevující se nejen zvýšenou hladinou cukru v krvi, nýbrž i celkovými změnami látkové přeměny. Léčení cukrovky je zaměřeno na úpravu krevního cukru k normě a na předcházení komplikacím (obávané jsou změny v ledvinách, na očním pozadí a na cévách). I nejlépe zavedená a dodržovaná léčba však nemusí stačit, pokud je organizmus zatížen jiným, zvláště akutním onemocněním.
Významnou zátěž i pro zdravý organizmus představují akutní virózy, zejména chřipka, ale i onemocnění způsobená jinými viry, postihujícími primárně dýchací ústrojí (parainfluenza, respiračně synciciální virus, adenoviry, rhinoviry). Chřipka je horečnaté onemocnění s bolestmi svalů a kloubů, které se v typických případech neprojevuje ani rýmou, ani výraznějším kašlem. V těžších případech může vzniknout chřipkový zápal plic. Zvláště v takových případech hrozí nebezpečí, že se přidá infekce bakteriální (hnisavá). Chřipkové a podobné viry se také neomezují jen na dýchací ústrojí, neobvyklé nejsou zažívací obtíže, zejména průjmy, nebo zánět močového měchýře.
Akutní viróza představuje celkovou zátěž organizmu, jednak samotným zánětlivým procesem, jednak provázejícími horečkami s urychlením srdeční činnosti, dýchání i látkové přeměny. Proto může snadno dojít ke zhoršení ("dekompenzaci") cukrovky, která byla i dlouhou dobu bezproblémová. Hodnoty glukózy v krvi stoupají, objevuje se cukr v moči, zvýšená tvorba moči může přispět k nedostatečnému zavodnění (dehydrataci), která ostatně hrozí při vysokých horečkách i lidem bez cukrovky. Mohou se objevit i celkové projevy - malátnost, nevolnost, zvracení. Proto je vždy potřebné, aby diabetik vyhledal při těžších akutních zánětech svého lékaře, příp. pohotovost.
Základem léčení cukrovky je vždy strava. Při léčení inzulinem musí být přizpůsobeno množství a počet dávek inzulinu přijímané stravě. Horečnatá onemocnění často provází nechutenství, takže po stanovení glykémie lékař v některých případech dávku inzulinu zvýší, jindy o něco sníží, aby nedošlo k nadměrnému poklesu cukru v krvi (k hypoglykémii).
U diabetiků léčených jen dietou a někdy i při podávání tablet (perorálních antidiabetik) může být nutné při těžším průběhu chřipky přechodně nasadit inzulin. V takových případech, zvláště u starších osob, volí většinou lékař přijetí do nemocnice, protože jsou nutné časté kontroly krevního cukru. V lehčích případech je možno zajistit potřebný přívod sacharidů pitím sladkého čaje, byť to za normálních okolností je pro diabetiky tabu. Nebezpečí bakteriální infekce čelíme podáváním antibiotik, hlavně u starších diabetiků s již existujícím onemocněním srdce nebo plic, u nichž může být souběh chřipkového a bakteriálního zápalu plic velmi závažnou komplikací, ohrožující i život pacienta. Lékař většinou volí novější širokospektrá antibiotika, která je možno podávat ústy.
Proti chřipce existuje účinné očkování (preparáty Fluarix, Begrivac, Influvax, Vaxigrip), které je doporučováno zvláště u diabetiků starších či s komplikacemi. Očkování je však nutno podstoupit v podzimních měsících, aby se stačily vytvořit protilátky. Do úvahy nyní přichází i nový antivirový přípravek uvedený na trh v této zimní sezóně.
