U batolat do tří let jsou pohybové hry základem zdravého psychomotorického vývoje. Starší děti si na domácích náčiních vypilují svou mrštnost, rovnováhu a celkovou sílu. Jakékoli pomůcky, které inspirují děti k lezení, věšení nebo houpání se, jsou očima fyzioterapeutů v dětském pokoji vítány.
„Posílené svaly lépe chrání kloubní pouzdra, která jsou pak méně náchylná k vykloubení a dalším úrazům. U větších dětí na sílu skvěle fungují žebřiny a závěsné prvky, pro ty menší jsou nyní velmi populární tzv. Picklerův trojúhelník a houpací prkno ve tvaru U. Jediné náčiní, které nemohu doporučit, jsou trampolíny, které jsou v naší praxi častým viníkem tříštivých zlomenin loketních kloubů,“ dodala fyzioterapeutka.
Nechte děti běhat bosky
Domácí prostředí je navíc v zimním období vhodné k chůzi na boso. Klíčové je střídání teplých a studených povrchů, což stimuluje funkci příčné i podélné klenby chodidla a působí preventivně proti vzniku ploché nohy.
„Menší děti milují být doma bosé, nožky ještě nemají tolik ‚otupělé‘ jako dospělí a citlivě vnímají koberec, parkety, laminátové podlahy i dlažbu. Doma si snadno vyrobíme vlastní bosonohou stezku – použít můžeme bublinkovou fólii, labilní podsedáky, ale i obyčejné polštáře, kartonové krabice a podobně. Za tímto účelem je na trhu k dostání velké množství a variant senzomotorických chodníků nebo tzv. kořenových koberců, které imitují chůzi po prorostlé lesní pěšině,“ doporučila Iva Bílková.
Pozor na výrobky, které podporují „první krůčky“
Ne všechny produkty určené k pohybu dětí však jsou dětem prospěšné. Fyzioterapeuti varují především před výrobky, které podporují „první krůčky“.
„K prvnímu sedu nebo stoji by mělo dítě dospět samo. Jakékoli pomůcky k tomu určené mu nabízejí pouze pasivní oporu, která brání zapojení správných svalů a naopak fixuje špatné držení těla. K takovým patří například ‚gauče‘ na sezení, které mají otvory na nožičky a vzadu opěrku, nebo tzv. chodítka, která dítěti usnadňují chůzi. Pokud ale dítě ještě nemá na samostatnou chůzi motorické schopnosti, visí v chodítku zavěšené za ‚kšandy‘ v podpaží nebo tříslech. Stejně tak bych chtěla upozornit na oblíbená ‚tlačítka‘, do kterých se dítě zapře a veze hračku vpřed, v tu chvíli mění své těžiště a střed těla zůstává neaktivní,“ vysvětlila Iva Bílková.
Jak podpořit jemnou motoriku u dětí?
Méně akce a víc klidu vyžaduje trénink jemné motoriky. Tu si děti nejlépe rozvíjí během ručních prací a domácí výroby. Například korálkování zvládne dítě za asistence rodičů zhruba od 1,5 roku.
„Pro nejmenší děti se hodí korálky s větším rozměrem od 25 do 35 milimetrů. Korálky mají větší dírky, a proto je mohou snadno navléknout na vlasec, elastickou lycru či voskovanou šňůru. Díky použití trvanlivých ekologických barev a bezbarvému laku jsou nezávadné a mohou se namočit. Při navlékání korálků děti trénují nejen motoriku, ale také se učí poznávat barvy a tvary,“ popsal Martin Stibor, zakladatel společnosti Korálky.cz.
Zdroj: FYZIOklinika.cz
