Inzerce https://www.lekarna.cz/posileni-imunity/?utm_source=ordinace&utm_medium=leaderboard&utm_campaign=posileni-imunity

Profesor Jiří Raboch: Deprese zabíjí ročně víc lidí než dopravní nehody

( Renata Vyšínová | přečteno: 13860x )

Jste unavení, máte špatnou náladu, mizerně spíte, nechutnají vám dřív oblíbená jídla a máte pocit, že jste celí zpomalení? Pokud tohle všechno trvá déle, než čtrnáct dní, pak byste měli zajít k lékaři a poradit se. Právě tak se totiž projevuje deprese. Nemoc, se kterou se léčí každý rok asi padesát tisíc lidí. Může těmto pacientům nějak pomoci medicína 21. století? I na to jsme se ptali Prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc., přednosty Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

shutterstock.com

Kolik lidí trpí depresí?

„Jde o velmi závažné onemocnění, které postihuje z celoživotního pohledu asi deset procent mužů a dvacet procent žen. Právě teď jí trpí pět až sedm procent populace. A to je dost. Většinou vzniká mezi dvaceti a třiceti lety. Kdybychom náš rozhovor dělali před pár lety, říkal bych, že propuká nejčastěji mezi třicátým a čtyřicátým rokem, takže vidíte, že se posunuje do nižsích věkových kategorií.“

Co deprese vlastně je, co nemocní pociťují?

„Znamená především smutnou náladu, ztrátu zájmů, zpomalení psychomotorického tempa, změny v rytmu spánku, změny v jídle, pochybnosti o smyslu života. Bohužel to znamená i to, že padesát procent lidí, kteří depresí trpí, uvažuje o sebevraždě. A bohužel i to, že asi deset procent z nich opravdu končí život sebevraždou.“

Z příznaků je zřejmé, že nejde jen o nemoc „hlavy“...

Deprese kromě psychologické a psychické stránky postihuje celé tělo. Víme, že v mozku při ní dochází mnohdy až k nevratným změnám, mění se také produkce hormonů, pacientům se mění imunita, činnost cév…“

Existuje skupina lidí, kteří jí trpí častěji?

„Pokud nemyslíte rozdělení na ženy a muže, pak to jsou ti, kteří mají některou další chorobu. Pacienti s neurologickými a kardiovaskulárními chorobami trpí depresí z padesáti procent. Kombinace choroby těla a deprese je vždy závažná, protože mají daleko horší průběh.“

Jak zjistím, že trpím depresí? Existuje nějaké jednoznačné vyšetření?

„Nemáme jednoznačný biologický ukazatel. Ve všech vyšetřeních spoléháme na pozorování pacienta, jeho klinické vyšetření a jeho subjektivní údaje. Mezi kritéria, která určují, že pacient trpí depresivní poruchou, patří že smutná nálada, ztráta zájmu a další symptomy narušující běžný život člověka a také to, že trvají určitou dobu – v daném případě nejméně čtrnáct dní. Někteří často používají větu, že mají „depku“ , ale to nejsou klinicky závažné deprese.“

Co může depresi vyvolat?

„Bezpochyby existuje dědičná dispozice. V některých rodech se deprese dědí z pokolení na pokolení. Dědičnost je tedy jeden konec. Na druhém stojí další vlivy, jako zmíněné tělesné choroby. Například narušená funkce štítné žlázy vede relativně často k depresím. I některé karcinomy, třeba gynekologické nádory nebo nádory slinivky břišní, se mohou projevit v první řadě jako deprese.“

Deprese je přece jen spojena víc se stresem…

„To je pravda. Ukazuje se, že stresové zážitky mění náš mozek tak, že se pravděpodobnost vzniku deprese zvyšuje. Někdy se tak stane již v dětství - jedna z přednášek na nedávném kongresu v Praze informovala o tom, že důsledkem pohlavního zneužívání a týrání v dětství může být vznik deprese v dospělosti. Ostatní vlivy na vznik deprese jsou již všeobecně známé – úmrtí blízké osoby, ztráta zaměstnání, ekonomické problémy…“

Pro představu – zdědíte tedy různě velký pohár, do kterého během života kapou stresové zážitky, až jednoho dne pohár přeteče a projeví se deprese?

„Dá se to tak říci. Velikost poháru je dána genetikou. Zážitky v dětství ten pohár částečně zaplní a zbytek „dodáme“ v dospělosti.“

Neuzavírají se lidé s depresí do sebe, místo toho, aby vyhledali pomoc?

„Může to tak být. Ale většina lidí s depresí hledá nějakou pomoc. Ne ale u psychiatrů ani u lékařů, hledá ji u svých blízkých. Za těmi většinou přijde nemocný s tím, že je k ničemu, že se mu nic nedaří, že má bolesti apod. Bohužel to neplatí v případech těžší poruchy. V takovém případě má člověk tak reálný a intenzivní pocit, že něco zavinil, že nestojí za nic, že musí trpět bez pomoci - a tak si o ni neřekne.“

Pokud se jim nedostane pomoci v rodině, obrací se na odborníky?

„Pokud lidé přece jen vyhledají odbornou pomoc, pak jdou většinou za svým praktickým lékařem – ovšem nikoli s depresí, ale s obtížemi, které ji provází. Většinou si stěžují, že špatně spí, že je někde něco bolí. Proto je velmi důležité, aby lidé v okolí i praktičtí lékaři rozpoznali depresi a pacientovi pomohli.“

 A rozpoznají to?

„Myslím, že situace ve spolupráci mezi praktickými lékaři a psychiatry se v posledních letech velmi zlepšila a dále se zlepšuje. Praktičtí lékaři a psychiatři mají ustanoveny standardy diagnostiky a léčby depresivní poruchy v praxi praktického lékařství. Některé lehčí a nekomplikované formy deprese by podle nich klidně mohl – a měl – léčit právě praktický lékař. Samozřejmě ty složitější, komplikovanější a těžší by měl odesílat dál do psychiatrické péče.“

Mluvíte o lehčích a těžších formách. Jaké jsou formy či stupně deprese?

„Je to lehká, střední, těžká a těžká s psychotickými příznaky. To je základní dělení. Liší se počtem a závažnosti již zmíněných příznaků. Na extrémním konci je forma, kdy kromě smutné nálady a utlumené psychomotoriky nastupují mikromanické bludy. Takový pacient je nejen schopen spáchat sebevraždu, ale „vzít s sebou“ i své blízké. Je totiž přesvědčen, že pokud bude dál žít, způsobí zkázu světa a chce od utrpení na zemi ochránit i své nejbližší …“

Máte občas stavy, které připomínají depresi? Napište nám do diskuse nebo na mail [email protected].

Celý seriál
Léky a doplatky

Vyhledejte lék pomocí jeho celého názvu nebo jeho části. V databázi najdete kompletní příbalovou informaci daného léku a průměrný doplatek v lékárně.

Např.: wobenzym
Poraďte se s lékařem

Podívejte se na zveřejněné odpovědi o zdraví a nemocech. Všechny odpovědi

Diskuse k článku
rebave
1x

Trpím středně těžkou depresí spojenou s úzkostnými stavy. Léčím se od roku 2004. Pokusila jsem se ve spolupráci s psychiatrem užívání léků vysadit, bohužel s okamžitým návratem akutních stavů. Jsem smířena s užíváním léků, ale necítím spolupráci všech odborných lékařů. Takže dodnes nevím byla zde dříve deprese (brzy po 40 roce života) nebo mé neurologické, imunitní, alergické a ortopedické onemocnění. V podstatě mám pocit, že zmírňujeme následky základních onemocnění, ale ne jejich podstatu. Ke všemu nesnáším široké spektrum léků, mám výrazné nežadoucí reakce. Je zde v ČR malý zájem zdravotních pojišťoven (důkladná vyšetření jsou drahá) a neochota lékařů udělat pro stálého pacienta něco navíc. Vždyť každý z nás nemá základní onemocnění spojené s komplikacemi. Nevím si už rady, neustálé kolečka co tři měsíce po odborných ambulancích bez zásadního výsledku mě unavuje. Už ztrácím víru ve zlepšení. Poradí někdo?

Láďa 51 let - projektant

Dobrý den, Prothiaden jsem užíval asi 2,5 roku ve svých 20ti letech a velmi mi tehdy pomohl. Bojoval jsem s depresemi a špatnými myšlenkami. Myslím,že to byl pro mě tehdy dobrý lék. Po čase jsem dostudoval, oženil se a život šel normálním tempem dál a já byl v pohodě.V mých 45-ti letech se ale dostavily opět deprese (nevěra, nejistota zaměstnání...). Šel jsem tehdy opět k lékaři a začal brát Zoloft. To co jsem zažil nikomu nepřeji-byl jsem úplně někdo jiný (úplně mě to začalo měnit osobnost).Z vlastní vůle jsem léčbu ukončil a NIKDO by mě dobrovolně nyní nepřesvědčil tento lék užívat. Z problémů jsem se vyhrabal sám, bez léků a nyní vedu normální život a bojuji se všedními starostmi. Tato má celoživotní zkušenost změnila můj pohled na zdravotnictví obecně, zvláště vidím před očima zásadní změny, které v tomto oboru nastaly po revoluci. Všem doporučuji se zamyslet nad zbytečným užíváním léků (MUDr. Jan Hnízdil, jeho pohled na zdravotnictví a jeho diskuze na youtube a v české televizi). Farmakologický průmysl na lécích vydělává a lékaři jsou tlačeni k jejich předepisování. Nechci tady politikařit, je to jen moje životní zkušenost. Zajímavé stránky: http://www.albert-sd.cz/o-nebezpeci-uzivani-antidepresiv/ http://cs.gloria.tv/?media=409040

Pavel Rybka
3x

Asi tak před deseti lety jsem se v dost bídném stavu rozhodl vyhledat psychiatra. Sdělil mi, že mne může objednat za měsíc. Nebyl jsem ve stavu,abych aktivně vyhledával jiná řešení, abych ze sebe dokázal dostat hrůzu, která se ve mně nahromadila a zajistit si přednostní přístup k léčbě. Přežil jsem to díky šťastné náhodě, ale stále ve mně přetrvává pocit, že pokud se z deprese mám dostat, musím vyvinout úsilí, kterého jako nemocný nejsem schopen, abych se dovolal potřebné pomoci. Už deset let s nemocí nepříliš úspěšně bojuji, protože zároveň bojuji i s problémy sociálně ekonomickými a poskytovaná léčba je stále pozadu za potřebou. Paradoxně se musím nejdšíve dát dohromady sám, bez pomoci, abych si byl schopen zařídit pomoc. Tak jako se u protidrogových poraden hovoří o nízkém prahu, je nutno zabezpečit SKUTEČNOU nízkoprahovost pro léčbu deprese. Nedostatek psychologů, psychiatrů a dalších kapacit a zdrojů povede jinak k tomu, že deprese ve společnosti bude čím dále rozšířenější a bude nabývat závažnějších podob.


Celkový počet příspěvků v diskusi: 6. Vstoupit do diskuse.

Přidat nový komentář

Inzerce https://www.ordinace.cz/clanek/odborne-poradny-na-ordinace-cz/

Chcete mít přehled
o novinkách na ordinaci.cz

Objednejte si zdarma náš pravidelný zpravodaj.

Inzerce https://www.lekarna.cz/zdravotni-pojistovny/?utm_source=ordinace&utm_medium=square&utm_campaign=zdravotni-pojistovny

Anketní otázka

Máte rádi zázvor?

82%
18%
Zatím hlasovalo 95 lidí

Mohlo by vás zajímat

Úzkost a strach

Jedná se o jevy, které jsou vlastní každému člověku, samy o sobě mají ve své podstatě ochranný význam. Umožňují jedinci reagovat včas na hrozící nebezpečí, kterému může organismus čelit buď bojem a nebo útěkem. Proto ne každý takovýto příznak lze "psychiatrizovat", tzn. považovat jej za příznak duševní nemoci.

Depresivní příznaky mohou předpovědět rozvoj Alzheimerovy nemoci

Příznaky deprese jsou pozorovány ve zvýšené míře u pacientů, u kterých se později projevila Alzeheimerova nemoc. To vede na základě výsledků populační studie k domněnce, že deprese může být preklinickou fází Alzheimerovy nemoci.

Duševní choroby

MUDr. Pavel DoubekPsychiatrická klinika VFN, 6. června 2001

Deprese - co to je a u koho se vyskytuje?

Deprese (dříve nazývaná melancholie) je onemocněním duše, ale také celého těla. Jde o závažnou psychickou poruchu, která postihuje až 10 % obyvatelstva. Ve své nejtěžší formě se projevuje smutnou a sklíčenou náladou, která způsobuje nemocnému duševní trýzeň a bolest.

Nejčtenější články

Nejnovější témata

Nejnovější diskuze

19. června 2008, 10:54:48

Dobrý den .Ano opět bych přestával kouřit bez šidítek ,.Vážím si sám sebe a nebudu se…

28. června 2008, 09:42:17

Hele ty nulo ty ještě žiješ? Dofám ,že nekouříš.kam jedeš na dovolenou ? Nebolí tě oči…

28. června 2008, 09:57:08

Tak vážení poděkujte Karlovy slíbil jsem mu pro zdar Vašeho odvykání ale spíše pro něho…

Naši partneři

Inzerce