Deprese je asi nejčastější duševní onemocnění. Někdy během života ji zažije každý pátý člověk a v průběhu jednoho roku tato porucha postihne asi 5 % populace. U žen se objevuje přibližně dvakrát častěji než u mužů. Skutečný příběh ilustruje, jak fatální následky může mít, když není nemoc odhalena včas.
Co je deprese?
Emoce mají v životě člověka nezastupitelnou roli, zajišťují rychlé hodnocení dějů, které probíhají v nás i našem okolí a dávají jim význam. Emoce zásadně ovlivňují i ostatní psychické funkce (myšlení, paměť, pozornost, vůli apod.) a chování. Dlouhodobějšímu emočnímu vyladění se říká nálada, která ve zdraví mírně kolísá podle konkrétní situace a stavu člověka. Rozladěnost po nedosažení svého cíle nebo smutek po ztrátě blízkého člověka jsou emocemi přirozenými, přiměřenými situaci a užitečnými, neboť pomáhají mobilizovat sílu do dalšího úsilí nebo se vyrovnat se ztrátou.
Pokud však negativní emoce trvají příliš dlouho nebo jejich intenzita neodpovídá situaci, hovoříme o
depresivní náladě. Pokud se vedle depresivní nálady objeví i další příznaky, jako jsou ztráta zájmů a potěšení z aktivit, pokles energie, ztráta sebedůvěry, výčitky, porucha soustředění, narušený spánek či sebevražedné úvahy, mluvíme o
depresi. Při depresi jsou tak kromě nálady narušeny i další psychické funkce a ovlivněno je i chování. Deprese je tedy
onemocnění celého organismu, které zásadním způsobem nepříznivě narušuje každodenní fungování. Tím se odlišuje od pouhé špatné nálady.
Jak častá je deprese?
Deprese je pravděpodobně nejčastější duševní onemocnění. Depresi někdy během života zažije
každý pátý člověk a v průběhu jednoho roku se tato porucha postihne asi 5 % populace. U žen se objevuje přibližně dvakrát častěji než u mužů. Deprese obvykle začíná mezi 25. - 35. rokem života, ale vyskytnout se může prakticky v jakémkoliv věku. Deprese přichází v epizodách, které trvají 3 – 12 měsíců (průměrně okolo 6 měsíců), u menší části nemocných však mohou trvat i podstatně déle. Epizody deprese se přibližně u poloviny nemocných v průběhu života vracejí, častěji u osob, které první depresi prožily v nižším věku. Někdo tedy zažije během života jen jednu epizodu deprese, někomu se deprese po různě dlouhém období bez obtíží vrací a jiný trpí častými návraty deprese s krátkými obdobími zlepšení.
Je deprese závažné onemocnění?
Deprese představuje jeden z nezávažnějších zdravotnických problémů. Dle Světové zdravotnické organizace patří deprese mezi onemocnění, které
nejvíce invalidizují a zkracují život obyvatelstvu nejbohatších zemí.
Z pohledu jednotlivce přináší deprese následující rizika:
•
Sebevražedné jednání - až polovina nemocných prožije během deprese vážné sebevražedné myšlenky, čtvrtina se o sebevraždu pokusí a 10 – 15 % sebevraždu dokoná.
•
Zdravotní komplikace – deprese je spojena s vyšším výskytem dalších tělesných onemocnění vlivem snížené tělesné aktivity, omezeného příjmu potravy a tekutin, zvýšené spotřeby cigaret, alkoholu a dalších návykových látek či zanedbávání existujících či nově vzniklých zdravotních problémů (onemocnění srdce, úrazy, zanedbané infekce apod.)
•
Snížená kvalita života – osoby s depresí (hlavně pokud se neléčí) mají menší šanci na udržení či utváření uspokojivých mezilidských vztahů, na získání přiměřeného vzdělání, nalezení a udržení zaměstnání a finanční soběstačnosti.
Příběh: Nerozpoznaná deprese
Petr během svého života zažil několik období, kdy hůře spal, byl unavenější, zhubnul, práce mu nešla od ruky a netěšila jej, hádal se s partnerkou a neměl chuť na sex. Takové období ale vždy nakonec samo odeznělo. Považoval to za nepříjemný, ale neměnný projev své povahy. Sice mu to občas zkomplikovalo podnikání i vztahy, ale pak to byl schopen zase dohnat a napravit a hlavu si s tím příliš nelámal.
Další takové období přišlo v 35 letech. V podnikání se mu v té době dařilo, koupil dům za Prahou, kam se s rodinou nastěhovali. Když pak přestal spát a práce jej netěšila, říkal si, že se opět dostavilo jeho špatné období, které za pár týdnu odezní. Po měsíci mu však bylo ještě hůř. V práci vydržel sotva hodinu, za kterou nebyl schopen vyřídit ani poštu, musel rušit zakázky a nakonec už ani nezvedal telefony. Pak přestal chodit do práce úplně. Doma se vyhýbal kontaktu se ženou, děti jej obtěžovaly, často na ně křičel. Celý den ležel v posteli a až k večeru odcházel do lesa a vracel se pozdě v noci. Tak to šlo několik týdnů. Začali mít finanční problémy. Manželka byla z Petra nešťastná, nevěděla, co se děje, myslela, že má problémy v práci nebo že si někoho našel. Zkoušela to na něj po dobrém i po zlém, ale odpovědi se jí nedostalo. Jeden večer, když zase Petr odešel do lesa, našla manželka na stole dopis, byl to dopis na rozloučenou. Zavolala záchranku a policii. Ti okamžitě vyrazili do lesa Petra hledat, ale našli ho až druhý den. Už se mu nedalo pomoct. Manželka pak sama docházela na psychiatrii, trpěla těžkými pocity viny. Čtěte v následujících týdnech: Příznaky deprese
Příčiny deprese
Léčba deprese
Přidat nový komentář