Alopecie aneb když vlasy padají více než mají

Proč vlasy padají?

Existuje řada důvodů, proč dochází k vypadávání vlasů, rozdělit by se daly zhruba do tří skupin.

Prvním typem je androgenetická alopecie, která je spojená s citlivostí vlasových folikul na mužské pohlavní hormony. Obvykle v ní hraje roli dědičnost. U mužů se projevuje klasickou pleší, která začne po 20. roce věku prohloubenými kouty na čele a postupně se rozšiřuje po celém temeni, až zbydou vlasy pouze v týle a nad ušima. Tento typ ale postihuje po 50. roce života i třetinu žen. U nich se postupně zvýrazňuje pěšinka na temeni hlavy, případně dochází k prořídnutí kštice. Souvisí to s hormonální disbalancí, která vzniká po menopauze.

Alopecia areata je zase ložiskovité vypadávání, kdy se na hlavě vytvářejí místa, kde vlasy úplně chybějí. Toto onemocnění vzniká na autoimunitním principu, tělo vytváří protilátky, které blokují vlasové folikuly a zánětem brání v jejich růstu. Ložiska mohou postupně splývat, až nakonec dojde k úplnému vypadání. Týkat se to může i obočí, vousů a ochlupení kdekoliv na těle. Prognóza u tohoto typu ztráty vlasů je relativně dobrá, zvlášť když se najde příčina. Mnohdy je jím jiné autoimunitní onemocnění, například zánět štítné žlázy. Vlasové folikuly se po léčbě postupně obnovují. Onemocnění však může vzniknout i bez zjevné příčiny, což je podle lékaře občas vidět u školních dětí, kdy je vyvolává nadměrný stres.

A do třetice – k prořídnutí kštice a úbytku vlasů může dojít i u pacientů, kteří trpí nějakou kožní chorobou, jako je například seboroická dermatitida či lupénka.

Nejčastější důvody vypadávání vlasů:

• Hormonální nerovnováha, která může vést k řadě nepříjemných problémů, a to se odráží i na kvalitě vlasů a pleti.
• Také nadměrný stres je častým viníkem. Zvyšuje totiž hladinu androgenů (mužských hormonů), které nadměrné vypadávání ovlivňují. Kromě toho může stres způsobit i problémy na pokožce hlavy, kdy se začnou tvořit lupy, a rozhodí také váš trávicí systém, což se rovněž odrazí na pleti a vlasech.
• Nedostatek železa (anémie) je jednou z nejčastějších příčin vypadávání vlasů u žen. Tento prvek je nezbytný pro produkci bílkovin vlasových buněk, bez něj budou vaše lokny trpět.
• Hypotyreóza a hypertyreóza jsou nemoci štítné žlázy, která produkuje buď málo hormonů, nebo naopak moc. Nicméně jakákoli nerovnováha zasáhne i růst vlasů. Pokud máte diagnostikovanou sníženou funkci štítné žlázy a neléčíte se, můžete trpět i anémií, která jak bylo zmíněno výše, ovlivní vlasové kořínky.
• Nedostatek vitaminu B12 způsobuje, že jste stále unavení, máte málo energie a doplácejí na to i vaše kadeře. Tento vitamin je zásadní pro tvorbu červených krvinek, které přenášejí kyslík do tkání. Tento problém se častěji vyskytuje u veganů a vegetariánů, pokud vitamin nedoplňují jinak.
• Věk hraje roli hlavně u žen po menopauze, kdy hormonální změny v těle mohou zapříčinit i vypadávání vlasů. Není ale potřeba panikařit, protože vlasy přirozeně časem slábnou.

Druhy alopecie

Druhů alopecií známe hned několik:

Alopecie areata

Jedná se o autonomní kožní onemocnění, jehož pravý důvod zatím není znám. Spouštěcím faktorem může být nějaký vnější nebo vnitřní podnět, který změní buňky vlasových folikulů. Ty imunitní systém následně identifikuje jako cizí, začne proti nim vytvářet protilátky a ničí je. Buňky imunitního systému – bílé krvinky – napadají rychle rostoucí buňky ve vlasových folikulech, kde se vytvářejí vlasy. Alopecie areata je charakteristická nezánětlivými, nejizvícími ložisky (kulatými lysinkami). Nejčastěji se objevuje mezi 20. a 40. rokem věku. Pokud se začne projevovat již v dětství, jedná se o tzv. atopický typ a většinou vede až k totální alopecii. Na vzniku alopecie se rovněž podílí genetická predispozice, autoimunitní mechanismus, emoční stav, vysoký krevní tlak, lupénka, vitiligo (ztráta pigmentu). Většina klientů nemá z hlediska alopecie areaty pozitivní rodinnou anamnézu ve smyslu atopie, endokrinologických a autoimunitních onemocnění. 

Nemoc se zpočátku projevuje vypadáváním vlasů na hlavě nebo ztrátou fousů. Holá místa mají obvykle tvar menších kruhů a mohou se dále rozšiřovat. Může vést až k totální ztrátě vlasů (totální alopecie) nebo ochlupení celého těla (univerzální alopecie). 

Alopecie areata – ophiasis (ofiáza)

Projevuje se úbytkem vlasů v týle a postupuje nad uši. Jde o typ, u kterého je největší pravděpodobnost vzniku totální alopecie. Je velice rezistentní k terapii. Pokud se u totální alopecie obnoví růst vlasů, zůstává oblast ofiázy často holá.

Jizvící alopecie

Jedná se o konečný stav různých patologických procesů poškozujících vlasový folikul (tkáň, která obaluje vlas a ze které vyrůstá). Hlavním projevem je zánik folikulů a přítomnost jizev, což ji odlišuje od nejizvící alopecie areaty. Kůže je na místech bílo-žlutá, lesklá, atroficky ztenčená (chřadnoucí), podobající se cigaretovému papíru.

Telogenní efluvium

Jde o stav, kdy dochází k předčasnému ukončení anagenní fáze růstu vlasu, přesunutí do klidové fáze, a následnému vypadnutí vlasu. Častěji se projevuje u žen a vyvolávajícím faktorem může být gravidita, porod, horečnatá infekční choroba, stresová situace, operace. Nadměrná ztráta vlasů je po krátké době (i několik dnů) následována vznikem difuzní alopecie. Mezi spouštěcím faktorem a projevy vypadávání vlasů uplyne zpravidla doba 2 až 4 měsíce.

Trichotillomanie

Porucha, která se projevuje opakovaným, neodolatelným nutkáním vytáhnout vlasy z pokožky hlavy, obočí a dalších oblastí těla. Často tak vznikají ve kštici holá místa a obtíže spojené s touto problematikou jsou např. rázu sociálního (sociální interakce s okolím v soukromém i pracovním životě). Častěji se projevuje u dětí a žen.

Traumatická alopecie

Způsobuje ji neúměrně silný a opakovaný tah a tlak na vlasy (např. dlouhodobé nošení těžkých ozdob, drdoly, apod.). Tlak a tah vede ke změnám v části folikulu, kde dochází ke tvorbě vlasů, a důsledkem může být až úplné zastavení růstu vlasů, nebo tvorba velusového tenkého krátkého vlasu. Zatímco ostatním typům alopecie se obvykle zabránit nedá, u tohoto to možné je. Pokud ji podchytíte včas, vlasy ještě mohou narůst. Jestliže ale problém začnete řešit až v pozdějších stadiích, samy už nikdy nenarostou.

Diagnostika vypadávání vlasů

K diagnostice vypadávání vlasů většinou postačí zkušenému lékaři podrobná anamnéza, kterou získá rozhovorem s pacientem, a pohled na kštici, kdy posoudí stav vlasu a kůže.

Při nutnosti podrobnějšího zhodnocení počtu a kvality vlasů sestaví trichogram.

Trichogram je metoda, při níž dermatolog vytrhává pacientovi na různých místech hlavy malé chomáčky vlasů a zkoumá jejich kořínky pod mikroskopem. Modernější, ale ne běžně dostupnou metodou je fototrichogram; při této metodě se ve vlasové pokrývce hlavy hladce vyholí malá ploška kůže a silně zvětšená se vyfotografuje. Lékař po třech dnech spočítá jednotlivé znovu vyrůstající vlasy. Častěji něž trichogram a fototrichogram se provádějí běžné krevní testy. Vzácně při podezření na jizvící procesy se provede v lokálním znecitlivění malý odběr kůže a mikroskopické vyšetření stavu vlasových cibulek a okolí tkáně.

Je-li tímto vyšetřením příčina odhalena, je zahájena adekvátní terapie.

Léčba alopecie

I když na vypadávání vlasů neexistuje stoprocentně účinná léčba, je ve většině případů možné jejich padání zastavit či alespoň zmírnit správnou péčí. Doporučuje se vlasy mýt šetrnými přípravky z lékárny, které nevysušují pokožku hlavy a vlasy vyživují. Dnes už se ví, že používání šamponů s parabeny a sulfáty vlasům rozhodně neprospívá. Naopak masáže hlavy prokrvují pokožku a stimulují růst vlasů. Nesmíme ale zapomínat ani na správnou životosprávu a vyváženou stravu.

U androgenetické alopecie se často po 20. roce věku nasazují léky, které omezují vliv mužských pohlavních hormonů na vlasové folikuly. .

U alopecie areata lékaři volí kortikoidy, které mají tlumit zánět v těle. Nově lékaři nabízí cílenou léčbu malými molekulami, která dokáže tlumit zánět a reakci způsobující ztrátu vlasů a chlupů. Na rozdíl od jiných metod ale působí jen tam, kde má, a netlumí celkovou aktivitu imunitního systému.

Vhodná je také výživová podpora. Aminokyselina methionin je důležitá pro růst vlasů a nehtů a dá se volně koupit v lékárně. Části pacientů ke zlepšení kvality kštice stačí. Také lékaři radí doplňovat železo, vitamin C, B12 a D3, dále pak měď, zinek, selen a esenciální aminokyselinu L-lysin.

Mezi léčebné metody na podporu růstu vlasů se dále řadí např. plazmaterapie – plazmalifting, microneedling nebo vlasová mezoterapie. 

Co dělat, když vlasy už nenarostou?

Pokud trpíte alopecií, ale přesto se vlasů nechcete vzdát, pomoci vám mohou paruky. V současnosti existuje velké množství kvalitních paruk nejrůznějších barev a střihů, které jsou vyráběny z pravých lidských vlasů. Kvalitní paruka sice není nejlevnější záležitost, ale při správném zacházení vydrží i několik let.

Dalších východiskem může být transplantace vlasů, která je vhodná například při androgenní alopecii. Na vylysaná místa se přenesou vlastní vlasové cibulky, ze kterých později začnou růst vlasy. Transplantace je vhodná jen pro tu část pacientů, kterým nejsou odborníci schopni nabídnout jiný způsob podpory růstu vlasů. Cena transplantace se odvíjí od množství transplantovaných vlasů a taky zdravotnického zařízení, kde proces podstoupíte. Ceny se pohybují od 20 000 do 100 000 Kč.

Co se týká obočí, v současnosti je velmi populární metoda takzvaného mikrobladingu. Jde o permanentní 3D makeup, při kterém se pod kůži zavádí pigment. Zpravidla se však musí po několika letech doplňovat.