Daruj krev, ať svět dále bije!

Krev je hlavní součástí vnitřního prostředí lidského organizmu. Svým složením a funkcemi představuje životně důležitou tekutinu, která jako pohyblivé médium spojuje všechny orgány a tkáně v těle a má rozhodující význam v udržování rovnováhy. Krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou a stále rostoucí roli. Nelze ji uměle vyrobit.

Každý jednou může potřebovat krev

Aplikace krevní transfuze je mnohdy nezbytná pro záchranu zdraví a života – po těžkých úrazech, při léčbě otrav, nádorových onemocněních, při řadě operací. Na aplikaci krve nebo jejích složek jsou celoživotně odkázáni lidé s nemocemi krve. Z krve se vyrábějí léčiva nezbytná pro nemocné s poruchami srážlivosti krve, k léčení poruch obranyschopnosti i popálenin.

Správné darování krve je dobrovolné bezplatné a bezpříspěvkové. Každý by si měl uvědomit, že se sám může stát pacientem. Darování krve by mělo být formou solidarity zdravého s nemocným. V rámci získávání nových dárců je potřeba neustále intenzivně komunikovat s potenciálními klienty, vychovávat mládež k dárcovství, apelovat na společenskou zodpovědnost každého jedince.

Každý, kdo někdy dostal darovanou krev, některou její složku nebo léčivo z ní vyrobené, by měl alespoň v duchu poděkovat těm, kteří nezištně pomáhají a nikdy se nedozví, komu a jak jejich dar pomohl. Každý, komu to umožňuje zdravotní stav, by měl darovat krev, a pomoci tak někomu jinému. Nikdo neví, kdy bude krev sám nebo někdo z jeho blízkých potřebovat, a nemůže automaticky spoléhat, že lékaři budou mít vhodnou krev k dispozici.

Kdo může darovat krev? 

Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku 18−65 let, jako prvodárci se přijímají osoby do 60 let. Dárce krve nemusí být občan ČR, ale měl by zde mít alespoň dlouhodobý pobyt (a stálou adresu) a v každém případě s ním musí být možná dobrá komunikace (možnost komunikace v jiném jazyce, než češtině je třeba ověřit v konkrétním zařízení transfuzní služby). Dárce by měl mít v ČR platné zdravotní pojištění.

Zdravotní způsobilost dárce krve a jejích složek k odběru posuzuje pracovník zařízení transfuzní služby, a to na základě rozboru anamnézy (zdravotní minulosti dárce), základního fyzikálního a laboratorního vyšetření. Za propuštění dárce k odběru zodpovídá lékař ZTS.

Darovat krev/krevní složky nemohou osoby, které nesplňují předepsaná kritéria stanovená pro dárce krve/krevních složek. Jde např. o osoby, které v minulosti prodělaly infekční žloutenku typu B (pokud není prokázána imunita) nebo žloutenku typu C, jsou HIV pozitivní nebo trpí AIDS, prodělaly syfilis nebo některé tropické choroby. Po jiných infekčních chorobách (např. infekční žloutenka typu A nebo E, infekční mononukleóza, brucelóza, borelióza, kapavka, tuberkulóza, břišní tyfus apod.) je vyřazení dárcovství pouze dočasné, délka vyřazení je různá dle typu infekce. Z dárcovství jsou dočasně vyřazováni i lidé, kteří byli vystaveni riziku získání krví přenosné nemoci:

• po větších chirurgických výkonech, léčebných a diagnostických výkonech s použitím endoskopů či pevných katétrů (gastroskopie, kolonoskopie, artroskopie apod.) a také po piercingu a novém tetování. Darovat krev je možné nejdříve za 6 měsíců po výkonu
• po návštěvě zemí s výskytem závažných a u nás neobvyklých chorob (návštěva malarické oblasti = vyřazení na 6 měsíců, pobyt ve středomoří = vyřazení na 1 měsíc).

Ze stejných důvodů jsou z dárcovství vyřazeny též osoby s rizikovým chováním, zejména s ohledem na nákazu HIV či infekčními žloutenkami typu B a C, jako jsou osoby provozující prostituci nebo jejich klienti, osoby závislé na injekčních drogách, ale též muži, kteří měli v posledním roce pohlavní styk s jiným mužem. Trvale jsou z dárcovství vyřazeni lidé, kteří v letech 1980-1996 pobývali dlouhodobě (více než 6 měsíců) ve Velké Británii či Francii.

Při neinfekčních chorobách různých orgánů (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra apod.) jsou dárci zpravidla vyřazováni dočasně nebo trvale, podle závažnosti onemocnění. Trvale vyřazeni jsou lidé s cukrovkou pokud jsou léčeni inzulinem, lidé s těžkými formami alergie, lidé trpící epilepsií, hemofilici a osoby, které byly v minulosti léčeny hormony hypofýzy (podvěsku mozkového) - např. růstovým hormonem lidského původu. Krev ani její složky není možné darovat po onemocnění zhoubným nádorem nebo rakovinou. Naopak některé nemoci, pokud jsou dobře léčeny, darování krve nebrání (např. vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, nedostatečná funkce štítné žlázy, lehčí alergická onemocnění jako např. senná rýma apod.)

Dárcovství krve a Covid-19

Z dárcovství je dočasně vyloučen dárce v těchto případech:

• prodělal onemocnění covid-19 bezpříznakově - vyloučen zpravidla po dobu trvání izolace, v případě težšího průběhu (hospitalizace) zpravidla 14 dní po ukončení izolace,
• byl v posledních 14 dnech v některé zemi označené ve vztahu ke covid-19 na "semaforu" jako oranžová, nebo v posledních 28 dnech v zemi označené jako červená,
• je v karanténě (do ukončení karantény), nebo byl v těsném kontaktu s osobou v karanténě či izolaci (do skončení karantény či izolace).

Ohlaste transfúzní stanici jakékoli respirační onemocnění, které by u vás propuklo do 14 dnů po odběru!
Než půjdete k odběru, ověřte si telefonicky na Vaší transfúzní stanici, zda nepřijala další podmínky omezující

dárcovství krve. Respektováním těchto podmínek chránite zdraví příjemce Vaší krve!

Dárcovství krve a očkování proti Covid-19:

Po očkování je dárce krve dočasně vyřazen:

• 7 dní po každé dávce (vakcíny Pfizer/BioNTech, Moderna, Novavax, Sanofi)
• 28 dní po každé dávce (vakcíny Astra Zeneca, Johnson&Johnson).

Typy odběrů krve

Odběry tzv. plné krve jsou nejčastějším typem odběrů (cca 400 tis. ročně). Jde o odběr cca 450 ml krve z žíly dárce. Tento odběr trvá jen cca 5 minut. Je možné provést ročně max. 5 odběrů u muže a 4 u ženy. Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky – krevní destičky – plazmu), nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval). Trvanlivost tzv. krevní konzervy je až 35 dní, uchovává se při 2-6 st.C.

Speciální typy odběrů – tzv. aferézy, jsou odběry, kdy se na zvláštním přístroji (separátoru) oddělují z krve dárce jen jednotlivé krevní složky a ostatní jsou dárci během odběru vraceny

Ze speciálních odběrů se provádí nejčastěji:

• krevní plazma (kolem 200 tis. odběrů ročně v nemocničních zařízeních a kolem 500 tis. v plazmaferetických centrech). Plazmu lze zmraženou na -25 st.C uchovávat i po dobu 2 let.
• krevní destičky (kolem 18 tis. odběrů ročně). Trombocytový koncentrát má dobu použitelnosti jen do 5 dnů, uchovává se "v pohybu" při teplotě cca 20 st.C.
• červené krvinky Erytrocytový koncentrát lze uchovávat až 42 dní při stejné teplotě jako plnou krev.

Uvedené odběry trvají řádově desítky minut (45 – 100 minut) a s výjimkou odběru červených krvinek je možné je u dárce provádět častěji, než odběry plné krve, neboť ostatní složky krve se obnovují rychleji, než červené krvinky. Zatěžují poněkud více oběhový systém a je k nim třeba dalších vyšetření (EKG).

Chci se stát dárcem krve. Co mám udělat?

Z medicínského hlediska je vhodné začít odběrem tzv. plné krve (tj. odběr cca 450 ml krve tak, jak je dárci odebrána ze žíly). Speciální odběry jednotlivých složek krve (tj. samotné červené krvinky, krevní plazma, krevní destičky), při nichž jsou ostatní složky dárci v průběhu odběru vraceny, může dáce – v případě své ochoty a potřeby transfuzního zařízení - podstoupit, snášel-li dobře právě odběry plné krve. Je k nim často třeba i dalšího vyšetření (EKG). Možnost darovat krev má dárce prakticky v každém okresním městě.

Praktické informace pro dárce

Jaké zásady dodržovat před odběrem?

• Den před odběrem vypijte dostatečné množství nepřeslazených nápojů (čaj, káva, ovocné šťávy, džusy, minerálky).
• Večer před odběrem a ráno v den odběru nejezte tučnou stravu. Večeře s nižším obsahem tuků: omezte těžce stravitelná jídla a jídla s vysokým obsahem tuků (smažená jídla, tučná masa, uzené ryby, houby, vnitřnosti, majonézové saláty, ...).
• 14 hodin před odběrem nepijte alkoholické nápoje.
• Důležitý je také dostatečný odpočinek a spánek.
• Na odběr nechoďte nalačno. Ráno před odběrem posnídejte lehkou stravu a vypijte dostatek tekutin.
• 6 – 12 hodin před odběrem by se nemělo kouřit.

Co vzít s sebou k odběru?

• průkaz totožnosti
• kartičku pojištěnce
• legitimaci dárce krve (opakovaní dárci)

Standardní postup při odběru krve

Příchod na transfuzní stanici

Dárce, který příjde na transfuzní oddělení, obdrží k prostudování Poučení pro dárce krve a k vyplnění Dotazník dárce krve.

Vyplnění dotazníku

Před každým odběrem vyplňuje dárce dotazník, ve kterém se zjišťují prodělané choroby, užívané léky, možný kontakt s infekcí. Dále dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, rizikových sexuálních praktik apod., ale také např. tetováž nebo piercing mimo zdravotnické zařízení). Pokud na některé otázky dárce nechce odpovědět, má možnost tzv. diskrétního sebevyloučení, tedy možnost bez uvedení důvodu z transfúzní stanice odejít (tuto možnost má kdykoli během pobytu na transfúzní stanici). Na základě průkazu totožnosti, průkazu zdravotní pojišťovny a tohoto dotazníku mu je zavedena karta a je zadán do počítačového systému.

Udělení informovaného souhlasu 

Dále musí dárce podepsat tzv. informovaný souhlas, tzn. že souhlasí s provedením odběru, předepsaným vyšetřením, že byl o celé proceduře řádně poučen a že souhlasí s tím, aby byly v souladu se zákony zpracovány jeho osobní údaje a údaje o jeho zdravotním stavu (při zachování povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků). Dále dárce potvrzuje, že údaje uvedené do dotazníku jsou pravdivé a úplné. Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemůže nikdo krev darovat.

Základní vyšetření

V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření - je mu proveden odběr ze žíly nebo z prstu na krevní obraz (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva - hemoglobinu, případně též tzv. krevní obraz) a dárci je změřena tělesná teplota.

Vyšetření lékařem

S výsledky laboratorních testů jsou pak dárci zváni na vyšetření lékařem, který změří dárci krevní tlak, provede zběžné fyzikální vyšetření a vyhodnotí vyplněný dotazník (anamnézu). Je-li dárce způsobilý, poznamená to lékař do karty a dárci může být krev odebrána. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuálně krev v budoucnu darovat.

Občerstvení

V mezidobí čekání na laboratorní výsledky a odběry je zpravidla dárcům podáváno malé občerstvení, zejména čaj a pečivo. Obecně platí zásada, že na odběry by dárci neměli chodit nalačno. Ráno je vhodná lehká snídaně a dostatečné množství tekutin. Jediné omezení, na které jsou dárci upozorňováni je, aby večer a ráno (14 hod.) před odběrem nejedli nic tučného a nepili alkohol. Před odběrem by dárce neměl kouřit.

Vlastní odběr

Vlastní odběr pak provádí odběrové zdravotní sestry ve zvláštní místnosti. Odběry se provádí v pololeže nebo leže na odběrovém křesle, a to zásadně do plastových vaků, které jsou na jedno použití. Jeden odběr by neměl trvat déle než 10 minut. Během odběru hlašte personálu každý problém, který se u Vás v souvislosti s odběrem objeví. Po provedeném sestra dárci ošetří místo vpichu a dárce se odebere na občerstvení, případně obdrží občerstvovací balíček.

Odpočinek

Po odběru by si dárce měl odpočinout. Ve většině transfúzních stanic je možné po odběru strávit chvíli v klidu a občerstvit se. Transfuzní oddělení, odběrové středisko či odběrové místo je vhodné opustit až poté, co se cítíte po odběru naprosto v pořádku.

Plánované dárcovství krve

Po prvním odběru je dárce evidován v přílušné transfúzní stanici. Ta také zpravidla dárce následně zve k dalším odběrům - hovoříme o dárcovství plánovaném. Proč? Krev, jakož i ostatní její složky, mají jen určitou trvanlivost (u tzv. plné krve jde o 35 dní, u koncentrátu krevních destiček jen max. 5 dní). Pokud by během této doby nebyla použita, musí se zlikvidovat. Aby byly transfúzní přípravky efektivně využity, je třeba odběry plánovat - potřeba dárců se tedy v průběhu roku mění a záleží samozřejmě i na krevní skupině dárce (příp. dalších charakteristikách jeho krve). Navíc není ideální plně využívat maximálních počtů odběrů, které u jednoho dárce v roce předpisy stanoví. Není proto účelné, aby dárci chodili k dalšímu odběru sami, dle vlastního uvážení, aniž by si na transfúzním oddělení ověřili, že právě jejich skupina je momentálně žádána či pokud by nebyli pozváni. Je tedy přirozené, že některý dárce je zván i několikrát v roce, jiný třeba jen jednou za dva roky a podobně.

Pracovní volno

Podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb, zákoníku práce, je dárcovství krve překážkou v práci z důvodu obecného zájmu. Dárci tedy náleží pracovní volno s náhradou mzdy (ve výši 100% průměrné mzdy), které se poskytne na dobu cesty k odběru, odběr samotný a zotavení po odběru v rámci 24h od nástupu cesty k odběru. Pokud odběr není proveden, náleží toto volno jen na cestu k odběru, strávenou dobu na transfúzní stanici a návrat na pracoviště. O uvolnění z práce je dárce povinen zaměstnavatele předem požádat.

Světový den dárců krve

Cílem Světového dne dárců krve je poděkovat dárcům krve a uvědomit si potřebu bezpečné krve a transfúzních přípravků i zásadní význam dobrovolného bezpříspěvkového dárcovství krve pro zdraví lidí na celém světě. Má být také pobídkou všem, aby usilovali o dárcovství krve bez finanční motivace a aby morálně oceňovali bezpříspěvkové dárce krve.

V ČR je v nemocničních  transfúzních zařízeních registrováno téměř 260 tisíc pravidelných dárců krve a ročně přibude asi 30 tisíc nových dárců. Celkový počet dárců krve by měl dle doporučení odborníků činit alespoň 300.000 a počet prvodárců by měl činit cca 35 tisíc ročně, aby se pokryl přirozený úbytek (daný věkem či nemocemi) a posílil se celkový počet dárců. Stávající počet dárců je ještě dostatečný pro pokrytí potřeb pacientů, ale chybí rezervy pro případ mimořádného výdeje. 

Stát se dárcem krve je stále platnou výzvou pro každého zdravého člověka

Zdroj: cervenykriz.eu