Chudokrevnost je stav, při kterém je v krvi nedostatek hemoglobinu (krevního barviva v červených krvinkách, zodpovědného za přenos kyslíku z plic do tkání), velmi často bývá tento stav spojen s početním nedostatkem červených krvinek v krvi.
Co je krevní plazma
Krevní plazma je nažloutlá kapalina, která vytváří prostředí pro krevní buňky a zajišťuje přenos živin a odvod zplodin metabolismu. Je to tekutá část krve, která tvoří u mužů 54% a u žen 59% jejího objemu. Zbývající část představují červené a bílé krvinky a krevní destičky.
Samotná krevní plazma je tvořena 91% vodou. Dále obsahuje 1% anorganických (minerálních) látek – soli a fyziologického roztoku a 8% organických látek - plazmatické bílkoviny, glukóza, dusíkaté látky, vitamíny a hormony, které jsou základem pro výrobu života zachraňujících léčiv. V podstatě můžeme krevní plazmu označit za krev bez krevních tělísek. Krevní plazmu nelze uměle vyrobit, a proto jsou tisíce nemocných lidí odkázaných na pomoci dobrovolných dárců.
Proč darovat krevní plazmu
Plazma získaná z odběrů krve a plazmaferéz se užívá ke klinickému použití pro pacienty s projevy krvácení, oběhovým šokem, jaterním selhání, popáleninách, nebo k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení, imunoglobulínů a očkovacích látek.
Darování plazmy po prodělané infekci koronavirem (COVID-19)
V průběhu infekce covid-19 se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky proti viru, který je původcem nemoci (SARS-CoV-2). Tyto protilátky v krvi vyléčené osoby přetrvávají delší dobu po uzdravení. Podání plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala (tzv. rekonvalescentní plazmy), je jednou z možností, jak nemocné s infekcí covid-19 léčit.
Vhodným dárcem rekonvalescentní plazmy je člověk, který prodělal onemocnění covid-19 s klinickými příznaky, jako je zvýšená teplota, bolesti hlavy, suchý kašel a dušnost. Dárce také musí splňovat běžné podmínky pro darování krve. To znamená, že musí být starší 18 let a mladší 60 let, bez závažné anamnézy a v dobrém zdravotním stavu. Dále žádná operace v posledních šesti měsících ani endoskopické vyšetření, tetování či pearcing. Dárce neprodělal rakovinu, infekční žloutenku B nebo C a nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy. Dárcovství krve je také omezeno minimální vahou a vhodnými žílami pro odběr.
Jako dárci jsou přednostně vhodní muži, kteří v minulosti nedostali transfuzi, a ženy, které nebyly těhotné a také v minulosti nedostaly transfuzi. U žen, které byly v minulosti těhotné, a u osob s transfuzí v minulosti je případně třeba doplňkové laboratorní vyšetření. Těhotné ženy si totiž mohou během těhotenství vytvořit anti-HLA protilátky, které ojediněle způsobují velmi závažnou potransfuzní plicní reakci. Proto je tato krevní plazma k léčbě nemoci covid-19 nevhodná.
Vhodnými dárci jsou zpravidla ti, kteří prošli onemocněním v posledních třech měsících, protože se množství protilátek v čase snižuje.
Některá zařízení transfuzní služby před odběrem plazmy odebírají zájemcům vzorek krve na vyšetření hladiny protilátek, tento vzorek lze odebrat bezprostředně po vyléčení. Bližší informace poskytnou zařízení transfuzní služby, které může zájemce o darování kontaktovat.
Jak darování probíhá?
Při jednom odběr získá 660 mililitrů plazmy, což představuje tři jednotky. Pacientovi s koronavirem se podávají jednotky dvě. Odebraná plazma se konzervuje zamrazením na nízkou teplotu. Díky tomu je možné ji transportovat nebo použít až tři roky po odběru.
Plazma se odebírá metodou plazmaferézy, přičemž buněčné složky krve jsou převedeny zpět do krevního oběhu dárce. Jeden odběr trvá asi 45 minut.
Plazmaferéza
Při tomto druhu odběru je dárci odebrána samotná plazma ("tekutá složka krve") a krvinky jsou vráceny zpět. Plazmaferéza se obvykle provádí pomocí přístrojů (separátorů) pracujících v diskontinuálním režimu z jednoho vpichu. Na začátku pracovního cyklu se dárci odebere menší objem krve , smísí se s protisrážlivým roztokem, v přístroji se oddělí plazma a červené krvinky (buď centrifugací, nebo pomocí speciálních membrán). Na konci cyklu se červené krvinky a další buněčné elementy vrací dárci do stejné žíly a oddělená plazma se shromažďuje ve sběrném vaku. Podobných cyklů proběhne několik a celý odběr trvá cca 30−45 minut. Celý popsaný proces probíhá v uzavřené odběrové soupravě na jedno použití, tj. v soustavě hadiček, vaků a malého plastového zařízení na rozdělení krve. Krev, plazma a náhradní roztoky v hadičkách jsou poháněny zvenčí peristaltickými pumpami, krev tedy nepřichází do styku s žádným opakovaně používaným materiálem. Množství odebrané plazmy se zpravidla nastavuje podle hmotnosti dárce na celkových 600−850 ml. Část odebraného objemu je dárci hrazena fyziologickým roztokem (tj. 0,9% roztoku NaCl), část je mu dodána nápojem při občerstvení. Přes poněkud větší nepohodlí a časovou zátěž při odběru ve srovnání s odběry plné krve se jedná o výkon, který organismus dárce méně zatěžuje, protože obnova odebraných tekutin a bílkovin je záležitostí max. několika dnů.
Před darováním
Pokud dárce přistupuje k darování krevní plazmy odpovědně, měl by dodržovat několik následujících pokynů:
- den před a v den odběru zvýšit příjem tekutin na cca 2,5 – 3 l (minerálka, voda, džus…),
- jíst pouze lehkou a netučnou stravu,
- nekonzumovat alkohol ani nápoje s obsahem kofeinu, které dehydratují organismus,
- dobře se před odběrem vyspat (alespoň 7-8 hodin),
- nechodit k odběru nalačno,
- při odběru nežvýkat žvýkačku.
Plazmu lze darovat opakovaně
Krevní plazmu je možné darovat opakovaně, vždy nejdříve dva týdny po předchozím odběru, u darování rekonvalescentní plazmy se u prvních čtyř odběrů akceptuje minimální interval jeden týden.
Před každým odběrem dárce prochází vyšetřením a posouzením aktuálního stavu. K léčbě covidu-19 je plazma zpravidla využitelná zhruba dva až tři měsíce po uzdravení, využití ale má krevní plazma i nadále, takže může dárce docházet k odběrům trvale.
Seznam zařízení transfuzní služby, která rekonvalescentní plazmu aktuálně odebírají:
Thomayerova nemocnice, Praha
Krajská nemocnice Liberec, a.s.
Krajská zdravotní, a.s. – Ústí nad Labem
Slezská nemocnice v Opavě, p.o.
Krajská nemocnice T. Bati, a.s, Zlín
