Transplantace kostní dřeně je léčebný výkon, při kterém je cílem nahradit vadnou vlastní dřeňovou produkci produkcí dřeně dárcovské - zdravé.
Aby mohla být transplantace provedena, je třeba pro pacienta najít vhodného dárce dřeně, tedy zcela jedinečnou osobu, jež se s nemocným shoduje v mimořádně složitém systému transplantačních (tzv. HLA) znaků. Tyto transplantační znaky jsou dědičné, a proto se pro pacienta hledá vhodný dárce krvetvorných buněk nejprve mezi pokrevními příbuznými, v prvé řadě u sourozenců. Bohužel pro většinu nemocných vhodný dárce mezi příbuznými neexistuje… Poslední nadějí pro těžce nemocného je cizí člověk, který se jako dobrovolník nechal zapsat do registru dárců kostní dřeně, a jehož transplantační znaky jsou zcela náhodně podobné HLA znakům pacienta.
Dárcovství dřeně je považováno za nejvyšší dar člověka člověku, a proto je v České republice, stejně jako na celém světě bezplatné.
Kdo může a nemůže být dárcem
Registrovaný potenciální dárce by měl být obecně zdravý člověk, který v minulosti neprodělal žádné závažné onemocnění a neužívá dlouhodobě žádné léky. Podmínky pro dárcovství dřeně jsou podobné jako u dárců krve, svým způsobem dokonce i trochu mírnější – to proto, že na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně často jediný člověk na světě, který může těžce nemocného natrvalo zachránit.
Podmínky vstupu
- věk od 18 do 40 let věku (evidence v databázi registru do 60 let věku dárce)
- ochota pomoci jakémukoli pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
- hmotnost více než 50 kg
- výborný zdravotní stav (žádné závažné onemocnění - ani v minulosti)
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
Překážky vstupu do Českého registru dárců krvetvorných buněk
Věnujte, prosím, pozornost níže uvedeným překážkám vstupu, které ale nejsou konečným výčtem všech kontraindikací dárcovství.
- věk nad 40 let věku
- hmotnost pod 50 kg
- alergie, která vyžaduje trvalou léčbu
- astma
- autoimunitní a systémové choroby - revmatické choroby, kolagenózy, vaskulitida
- celiakie
- cukrovka
- cystická fibroza
- endometrióza
- chronická zánětlivá onemocnění střev - Crohnova choroba, ulcerózní kolitida
- chování zvyšující riziko nákazy HIV nebo jiným infekčním onemocněním (užívání injekčních drog (i v minulosti); pohlavní styk s osobou, která drogy užívá; sexuální praktiky zvyšující riziko přenosu infekčního onemocnění, časté střídání sexuálních partnerů)
- nádorová onemocnění - prodělaná onkologická léčba
- nákaza HIV nebo úzký kontakt s osobou infikovanou HIV nebo nemocným s AIDS
- nevolnost a mdloby při běžných odběrech
- neurologická onemocnění - epilepsie a jiná záchvatovitá onemocnění, migréna, roztroušená skleróza,chronická/neuroborelióza
- onemocnění krve - anémie, trombofilní mutace (Leidenská mutace a jiné), hemofilie
- onemocnění srdce a cév - vysoký krevní tlak, prodělaná trombóza, myokarditida, endokarditida
- onemocnění štítné žlázy - autoimunitní záněty
- oční onemocnění - glaukom, záněty sítnice, retinopatie
- prodělaná infekční žloutenka typu B nebo C
- psoriáza (lupénka)
- psychiatrická onemocnění - deprese, schizofrenie, manio-depresivní psychóza
- těhotenství
- toxikomanie a alkoholismus
- trvalé užívání léků (antikoncepce nevadí)
- závažná obezita, BMI>40 (BMI 35-40 dle rozhodnutí lékaře)
- závažná onemocnění jater a ledvin
Stavy, které dočasně neumožňují podstoupit odběr kostní dřeně (nejsou však překážkou členství v registru)
- těhotenství - jeden rok po porodu
- aktivní kojení a doba půl roku po ukončení kojení
- endoskopické vyšetření
- závažnější chirurgický zákrok
- tetování, piercing, akupunktura
- prodělané infekční onemocnění (borelióza, toxoplazmóza, mononukleóza a jiné)
- očkování živou vakcínou
- pobyt v tropických oblastech
- pobyt v nápravném zařízení, psychiatrické léčebně
Proč vstoupit do registru dárců kostní dřeně
Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby (leukémie, anémie, jiné závažné choroby) je v některých případech transplantace krvetvorných buněk (kostní dřeň, kmenové buňky z periferní krve nebo pupečníková krev) od zdravého dárce. Nemocnému je nutné transplantovat krvetvorné buňky dárce, který se s ním nejvíce shoduje. K tomu je potřeba mít možnost výběru z co největšího počtu potenciálních dárců. Zvážíte-li vstup do registru dobrovolných dárců, učiníte první, nejdůležitější krok. Zdaleka ne všichni, kteří se zaregistrují, budou v budoucnu k darování dřeně vyzváni. Pravděpodobnost není velká, přesto každý z přihlášených dává naději…
Třeba nikdy nikdo nebude potřebovat transplantaci s krvinkami vašeho typu. Ale pokud by ji potřeboval, můžete právě vy být jediným člověkem na světě, kdo mu může pomoci v jeho návratu ke zdraví, k životu.
Jak probíhá vstup do registru
Členství v registru dobrovolných dárců dřeně znamená určitý morální závazek. Zapíšete-li se, můžete být kdykoliv v budoucnu vybrán jako jediný možný dárce pro konkrétního těžce nemocného člověka. Jeho osud pak může záviset jen na vaší rychlé dostupnosti a na vaší ochotě krvetvorné buňky opravdu darovat. Proto zvažte své rozhodnutí se vší zodpovědností!
1. Po rozhodnutí vstoupit do registru, využijte přihlašovací formulář "PŘIHLÁŠKA DO REGISTRU", nebo si domluvte osobně, telefonicky či písemně schůzku v některém z výše uvedených dárcovských anebo náběrových center ČNRDD. Při vstupním informačním pohovoru vám zdravotníci podrobně vysvětlí proces dárcovství dřeně i způsoby odběru krvetvorných buněk. Budete mít osobní možnost ptát se na všechno, co vás v tomto směru zajímá a co vám není jasné.
Rozhodnete-li se do registru vstoupit, podepíšete souhlas se zařazením vašich dat do registru a vyplníte krátký zdravotní dotazník, v němž uvedete pravdivě všechny vám známé okolnosti, týkající se vašeho zdravotního stavu. vámi uvedené údaje jsou důvěrné, ochráněné proti jakémukoliv zneužití.
2. Po podpisu formuláře vám zdravotní sestra odebere ze žíly malé množství krve (2 ml). Ta se odešla k vyšetření vašich transplantačních znaků do centrální laboratoře ČNRDD. Žádná další vyšetření se při registraci neprovádějí! Zdravotní stav každého člověka se totiž v průběhu času mění a podrobné vyšetření je proto namístě až v době výběru dárce pro konkrétního nemocného.
3. V laboratoři je vaše krev analyzována na transplantační znaky. Malá část vzorku vaší krve je zároveň uložena − dáte-li k tomu písemný souhlas − v DNA depozitáři Českého národního registru dárců dřeně pro případ budoucí potřeby: uschované vzorky DNA výrazně spoří čas v kterékoli fázi výběru dárců pro konkrétní nemocné, i nutnost opakovaného zvaní dárců k zpřesňujícím odběrům.
V laboratoři i při všech dalších administrativních krocích se pracuje pouze s identifikačním číselným kódem dárce. vaše jméno, adresa i další osobní údaje zůstávají evidovány pouze v Dárcovském centru, kde jste přihlášen, bezpečně chráněné proti jakémukoli zneužití.
4. Vyšetřené transplantační znaky jsou pod kódem odeslány do Koordinačního centra ČNRDD, kde jsou vloženy do počítačové databáze ČNRDD a zároveň zaslány do mezinárodní databáze dárců BMDW. Zde zůstávají k dispozici pro výběr dárců pro konkrétní nemocné v Česku i v zahraničí, kteří by krvetvorné buňky stejného tkáňového typu mohli potřebovat.
V databázi ČNRDD budete evidován do 60 let, pokud nebudete chtít členství v registru dříve z vlastního rozhodnutí ukončit nebo dokud u vás nenastanou trvalé překážky k dárcovství dřeně.
Zapíšete-li se do registru, můžete se stát dárcem pro někoho z nemocných třeba i ve velice krátké době. Anebo naopak můžete být v databázi řadu let, než se najde nemocný, který bude vaši dřeň potřebovat. Může se samozřejmě stát, že vaši pomoc nebude potřebovat nikdo. Přesto každý, kdo se v ČNRDD zaregistroval, s sebou přináší budoucí naději na život druhému člověku!
Jak probíhá odběr krvetvorných buněk?
Prokáže-li se shoda mezi dárcem a pacientem, požádá transplantační centrum o odběr krvetvorných buněk a navrhne vhodné termíny. Příprava dárce začíná přibližně měsíc před samotným odběrem. Jedná se o podrobné vyšetření zdravotního stavu - odběr krve pro laboratorní testy, RTG srdce a plic (v případě odběru kostní dřeně také RTG pánve), EKG, interní vyšetření a případně další doplňující vyšetření.
Součástí procesu přípravy na odběr jsou také nezbytné administrativní úkony, jako je podpis informovaného souhlasu, atd.
Rozhodnutí podstoupit odběr krvetvorných buněk má dárce právo kdykoli změnit. Pokud se rozhodne odstoupit od odběru v době, kdy se nemocný pacient již plně připravuje k transplantaci (podstupuje chemoterapii, ozařování), může tím vážně ohrozit jeho život.
Proto prosíme dárce, aby zodpovědně zvážili své možnosti.
V současnosti se krvetvorné buňky získávají dvěma způsoby:
1. Odběr kostní dřeně
- Odběr kostní dřeně z pánevních kostí se provádí podobně jako malá operace.
- Trvá přibližně hodinu a provádí se v celkové narkóze - dárce v době odběru necítí žádnou bolest.
- Punkční jehlou se odsaje potřebné množství kostní dřeně (maximálně 1500 ml, podle váhy pacienta a dárce).
- Příprava a samotný odběr vyžadují celkem 3 dny hospitalizace (příjem na oddělení a konzultace s anesteziologem, samotný odběr, propuštění den po odběru).
- Dárci kostní dřeně se navíc 7-21 dní před samotným odběrem kostní dřeně odebere jedna až dvě jednotky krve k pozdější náhradě té darované dřeňové.
Komplikace klasického darování dřeně
Mohou se objevit běžná rizika spojená s anestezií a samotným operačním výkonem. Bezprostředně po narkóze může dárce trpět nepříjemnými pocity (mírná zmatenost, žaludeční nevolnost, ztížené polykání).
Většina dárců pociťuje několik dní po odběru únavu a určitou bolest v oblasti vpichů. Ta je velmi podobná bolestem zad po námaze nebo po pádu a postupně odezní.
V místě vpichů se může vytvořit hematom. Riziko případného zanesení infekce je vzhledem k používání jednorázových sterilních setů minimální.
Odebrané množství kostní dřeně nepřesáhne 5-10 % celkového objemu. Všechny ztráty si zdravý organismus v krátké době nahradí přirozenou regenerací. Další komplikace jsou vzácné.
2. Odběr krvetvorných buněk na separátoru
- Tento odběr se provádí ambulantně na aferetickém oddělení odběrového centra pomocí přístroje - separátoru.
- Před odběrem krvetvorných kmenových buněk ze žíly je nutné buňky dárce krátkodobě namnožit a vyplavit z kostí do krevního oběhu. Čtyři večery před odběrem proto dostává formou podkožních injekcí stimulační přípravek, jehož účinkem se krvetvorné buňky vyplaví do krevního oběhu.
- Dárce je "napojen na separátor loketními žílami, pouze ve vzácných případech, kdy dárce nemá kvalitní žíly, je použit centrální žilní katétr.
- Celá procedura trvá přibližně 4 hodiny. Dárce při odběru leží, může sledovat TV, spát nebo poslouchat hudbu.
- Asi 2–3 hodiny po skončení odběru může být dárce bezpečně propuštěn domů.
Komplikace
Během podávání stimulačního přípravku (NEUPOGEN) se mohou u dárce objevit příznaky, které se velmi podobají chřipce - únava, nespavost, bolesti kloubů, zad a svalů. Tyto obtíže jsou krátkodobé a dají se ovlivnit podáváním léků na zmírnění bolesti.
V průběhu odběru na separátoru se u některých dárců může vyskytnout přechodný pokles hladiny vápníku v krvi (hypokalcémie), což se projeví nepříjemným brněním a pocitem slabosti. Tomuto stavu se preventivě předchází podáním rozpustného vápníku těsně před samotným odběrem. Další komplikace jsou vzácné.
Zdravý organismus se s odběrem vypořádá přirozenou regenerací, výraznější komplikace jsou velmi vzácné, dárci jsou po odběru dlouhodobě sledováni při pravidelných prohlídkách.
Dárce má právo na konečné rozhodnutí, který ze dvou způsobů odběru podstoupí.
Zdroj: www.kostnidren.cz