Ráda by jsem slyšela váš názor nemohu otěhotnět a tak jsme se s manželem rozhodli o umělé oplodnění darovaným vajčkem .myslíte si že to miminko které se narodí z darovaného vajička nebude mít pszchický problém z toho že nebude vědět kdo je jeho pravá matka co když bude smutné a bude něco cítit nebude flustrované
Krok první – dárkyně a příjemkyně
"Podle našich právních přepisů může být dárkyní vajíčka zdravá žena ve věku od 18 do 35 let. Podmínkou je její dobrý zdravotní stav. Žena musí absolvovat genetické vyšetření, kde se mimo jiné zjišťuje, zda není nosičkou nejčastějších mutací cystické fibrózy, musí být zdravá po gynekologické stránce, nesmí být nakažena pohlavními nemocemi, virem HIV, syfilidou nebo žloutenkou B a C. Dále se vyšetřuje krevní skupina a Rh faktor ženy. U dárkyně se preferuje středoškolské vzdělání. Předpisy ukládají, že je darování vajíčka anonymní, to znamená, že se příjemkyně s dárkyní nezná. Darování je bezplatné s tím, že dárkyně dostávají určitou kompenzaci za ušlou mzdu, cestovné a za bolestné, jenž souvisí s výkonem. Samozřejmostí je, že dárkyně podstupuje proces darování dobrovolně, což stvrzuje podpisem na informovaném souhlasu o darování vajíček," vysvětluje primář Centra asistované reprodukce Iscare IVF MUDr. Milan Mrázek.
Druhou zúčastněnou stranou procesu je příjemkyně, tedy žena, která touží po tom stát se matkou. Podmínkou toho, aby žena dostala darované vajíčko je manželství nebo uvedení partnera. "V České republice není možné provádět léčbu pomocí metody mimotělního oplození u osamělých žen. Dalším předpokladem je věk příjemkyně do 49 let věku a přiměřený zdravotní stav. Horní věkový limit pro příjemkyně vajíček není stanoven zákonem, je pouze doporučen odbornou společností Sekce asistované reprodukce ČGPS," dodává primář MUDr. Mrázek.
Důvodem k provedení mimotělního oplození z darovaného vajíčka jsou stavy, kdy již není možné z vlastních vaječníků ženy získat vajíčka, nebo v případech, kdy jsou ženy přenašečkami dědičného onemocněni.
Relativní indikací k použití darovaných vajíček pro mimotělní oplození je u starších žen opakovaný neúspěch IVF z vlastních vajíček.
Krok druhý: hormonální příprava
Vlastní proces oplození pomocí darovaného vajíčka začíná hormonální přípravou dárkyně. Cílem hormonální stimulaci vaječníků je současný vývoj většího počtu folikulů (obvykle mezi 5-15), ve kterých zrají vajíčka. Možným rizikem této přípravy je vznik ovariálního hyperstimulačního syndromu. Ten se nejčastěji projevuje zvětšením vaječníků, či bolestí v podbřišku. Jinou možnou komplikací je krvácení z místa vpichu jehly po odběru vajíček, a to z vaječníků nebo poševní stěny.
Hormonální příprava je však nutná i u příjemkyně. Tato terapie je zaměřená na přípravu děložní sliznice k přijetí oplozeného vajíčka. "Příjemkyni se nejprve aplikuje léčba estrogeny. Ta je možná pomocí tablet nebo náplastí. Zhruba po deseti dnech léčby se pomocí ultrazvuku zjišťuje stav sliznice, pokud je nález příznivý, nastupuje druhá část hormonální léčby, tedy současná aplikace gestagenů. Ty se mohou podávat ve formě vaginálního gelu, vaginálních tablet nebo tablet, které se polykají," popisuje MUDr. Milan Mrázek.
Krok třetí: přenos embrya
Pokud není u příjemkyně odpovídajícím způsobem připravená děložní sliznice pro embryotransfer, embrya z darovaných vajíček se zmrazí a jejich přenos se provede až po odpovídající hormonální přípravě příjemkyně. Nejčastěji dochází k přenosu dvou embryí zároveň.
Vyšší úspěšnost léčby je při embryotransferu čerstvých embryí, což je možné při vhodné synchronizaci terapie dárkyně i příjemkyně. Pokud dojde k úspěšnému uhnízdění embryí v děložní sliznici, pokračuje se v hormonální terapii do 12. týdne těhotenství. Po prokázání vitality embryí v 7 .- 8. týdnu je žena předána z Centra asistované reprodukce zpět do péče svého gynekologa. "Těhotenství po IVF z darovaných vajíček u žen nad 40 let se obvykle považuje za rizikové," uzavírá lékař.
Kolik oplození metodou darovaného vajíčka stojí
Ženy, které nemají nárok na úhradu léčby mimotělním oplozením ze zdravotního pojištění (nejsou pojištěné nebo již léčbu opakovaně podstoupily, nebo nesplňují věkový limit), musejí za jeden IVF cyklus z darovaných vajíček zaplatit několik desítek tisíc korun. V ISCARE jde například o 60-80 tisíci Kč. Pacientky, které splňují podmínky pro úhradu léčby ze zdravotního pojištění, mají při použití darovaných vajíček celkovou cenu o 13 500 Kč nižší.
Komu se bude miminko podobat?
I když je dárcovství vajíček anonymní, může se příjemkyně o dárkyni dozvědět pár informací. "Příjemkyně nejvíce zajímá vzhled dárkyně. V tomto je možné vyhovět do té míry, že sdělíme některé údaje o váze, výšce, barvy pleti, očí a vlasů. Uvést můžeme i informace o vzdělání. Možné je i seznámení s krevní skupinou a Rh faktorem dárkyně. Pokud příjemkyně trvá na tom, že dárkyně bude vykazovat určité specifické znaky, je možné jí vyhovět, ovšem za cenu dlouhého čekání. Dárkyní je málo a zajištění požadavků může trvat i řadu měsíců, přičemž průměrná čekací doba se pohybuje od půl roku výše," vysvětluje primář Centra asistované reprodukce IscareIVF MUDr. Milan Mrázek, Ph.D. MBA.
Jaký je váš názor na darování vajíček?
Mezi studentkami vysokých škol je darování vajíček oblíbenou "brigádou". Jak se na to téma díváte vy? Považujete to za dobrý způsob, jak dopřát dítě i párům, které by neměly jinak šanci nebo máte výhrady? Řekněte nám to v diskusi nebo nám napište!
Přidat nový komentář