Dá se říci, že moderní medicína dokáže zázraky! Díky transfúzi krve lze přežít úrazy či operace, které by jinak skončily tragicky, mnoha nemocným pomáhají léky vyrobené z lidské krevní plazmy. Neplodné páry se mohou radovat z narození dítěte po umělém oplodnění za pomoci darovaných spermií či vajíček. Cizí kostní dřeň zachraňuje denně děti a dospělé s leukémií, kteří by jinak neměli šanci na přežití. Ale i tak „obyčejná“ věc, jako jsou vlasy, může onkologicky nemocným, anebo pacientům s alopecií dodat potřebnou psychickou oporu. Lékaři a zdravotní pracovníci jsou hrdinové, ovšem nic z toho by se neobešlo bez pomoci dárců. A tím se může stát i úplně „obyčejný“ člověk s dobrým srdcem.
Krev nad zlato
Člověk nikdy neví, kdy bude on sám potřebovat krev od dárce – může to být při těžkém úrazu, operaci, při léčbě otrav... Na pomoc dárců krve jsou celoživotně odkázáni i lidé s různými onemocněními. V posledních letech však dárců krve kvůli věku či nemocem ubývá. A kdo tedy může doplnit řídnoucí řady dobrovolníků? Podmínkou je věk od 18 do 65 let, váha alespoň 50 kilogramů a splnění zdravotních kritérií, která posoudí individuálně lékař na transfúzní stanici, kde je možné darovat. Samotný odběr netrvá dlouho – maximálně čtvrt hodiny, během nichž dárce přijde přibližně o 450 ml krve. Krev mohou muži darovat 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry.
Léky z krevní plazmy zachraňují životy
Darovat je možné nejen plnou krev, ale také její složky – zejména krevní plazmu. Tuto žlutou transparentní tekutinu lze v určitém množství získat oddělením z odebrané plné krve. Člověk se však může rozhodnout darovat jenom plasmu, a to prostřednictvím procedury zvané plazmaferéza.
„Usadíte se na odběrovém křesle a jednorázovou odběrovou soupravou je vaše odebíraná krev odváděná do separátoru, který buď za pomocí speciálního filtru nebo centrifugy oddělí plazmu od zbývajících složek krve (červené a bílé krvinky, krevní destičky). Zatímco získaná plazma je zachytávána do speciálního plastového vaku, přístroj vrací lehce zahuštěnou krev zpět do oběhu dárce. Během odběru je kontrolován krevní obraz dárce a odebraná plazma je na závěr procedury částečně kompenzována podáním fyziologického roztoku,“ popisuje proces MUDr. Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma, a dodává:
„Dbáme maximálně na ochranu zdraví dárců i příjemců. Proto zájemci o darování plasmy procházejí registračním pohovorem a vyšetřením. A při každém odběru plazmy se provádějí laboratorní testy krve.“
Celý proces odběru plazmy trvá 45 až 60 minut, přičemž se doporučuje před i po něm nezatěžovat velkou fyzickou námahou paži, z níž se odběr provádí. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti člověka, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. Dárce může podstoupit plazmaferézu znovu už po 14 dnech, jelikož jeho tělo nemusí na rozdíl od odběru plné krve obnovovat ztracené krvinky.
Podmínkami darování jsou věk od 18 do 65 let (u prvodárce do 60 let), váha nad 50 kg a dobrý zdravotní stav, který posoudí lékař. Důležité je před odběrem dodržet doporučený dietní a pitný režim.
Krevní plazma se používá při výrobě mnoha životně důležitých léků, zejména se jedná o pomoc nemocným s poruchami imunity a srážlivosti krve. Ale také o celou řadu vzácných nemocí, z nichž mnohé současná medicína neumí vyléčit. Spotřeba plazmy na výrobu léků celosvětová stoupá, například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 je to více než 900 darování plazmy.
Kostní dřeň, šance pro pacienty s leukémií
Poruchy krvetvorby jsou velmi vážným onemocněním, které ohrožuje život. Mezi nejznámější a nejčastější z nich patří leukémie. Někdy je jedinou šancí na vyléčení transplantace kostní dřeně. Prvotním krokem pro potenciálního dárce je zapsání do registru dárců kostní dřeně, kam se mohou přihlásit zdraví lidé ve věku 18–35 let. Tento proces je rychlý a nebolestivý – stačí jen podstoupit odběr malého vzorku krve nebo stěr z dutiny ústní. Následně se v laboratoři analyzují takzvané transplantační znaky a jsou uloženy do databáze dárců. U drtivé většiny lidí zápisem do registru vše skončí. Pouze pokud se ukáže shoda, projde dárce důkladnou lékařskou prohlídkou a jestliže se rozhodne darovat kostní dřeň, vybere si jeden ze dvou způsobů odběru. Klasický způsob se provádí v celkové narkóze odsátím malého množství krvetvorných buněk jehlou z kosti pánevní. Přes noc zůstává dárce v nemocnici a druhý den může jít domů. Druhým způsobem je separace pomocí separátoru, což trvá asi 4 hodiny a za dvě hodiny lze jít domů. Aby bylo možné získat krvetvorné buňky přímo z krve, musí se 5 dní předem nejprve namnožit pomocí růstového faktoru. Pro mnoho nemocných se bohužel jeho dárce kostní dřeně nenajde. Proto je důležité, aby se do registru zapsalo co nejvíce lidí – díky tomu se zvyšuje šance pro nemocné, že se najde někdo, kdo pro něj bude vhodným dárcem. Přidat se můžete i vy...
Vajíčka a spermie, zázrak zrození nového života
Pro některé ženy je darované vajíčko jedinou možností, jak otěhotnět a dočkat se vytouženého dítěte. Darovat vajíčka může zdravá dospělá žena do 34 let, která má v normě BMI index a podstoupí komplexní prohlídku, která potvrdí, že je vhodnou dárkyní. Před odběrem se provádí hormonální stimulace, aby dozrál dostatek kvalitních vajíček. Žena si obvykle aplikuje hormony injekčně sama a celý tento proces trvá do dvou týdnů. Následné odsátí narostlých folikul se realizuje tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. Odběr se provádí skrze poševní stěnu v celkové anestezii a trvá do čtvrt hodiny. Ačkoliv ke komplikacím dochází zřídka, nelze je vyloučit. Může dojít k takzvanému hyperstimulačnímu syndromu, proto je důležité, aby během stimulace žena absolvovala lékařské kontroly. Během odběru pak může nastat krvácení, proto by po zákroku měla být žena ještě několik hodin sledována. Mezi stimulacemi je zapotřebí alespoň 3měsíční odstup. V zákonu není ukotveno, kolikrát za život lze darovat, ale většina reprodukčních klinik doporučuje přibližně tři až čtyři odběry s tím, že počet by měl individuálně stanovit lékař podle zdravotního stavu dárkyně. Dárcovství spermií je pro pány méně náročné než odběr vajíček u dam. Dárce, který by měl být ve věku od 18 do 40 let (horní hranice se může u různých center lišit), musí podstoupit kontrolní spermiogramy, projít vyšetřeními, konzultací s genetikem a IVF lékařem a podstoupit odběry krve a moči. Darovat lze opakovaně zhruba po 8 dnech (může se v různých centrech odlišovat), maximálně však desetkrát. Po darování jsou vzorky zamraženy a umístěny do karantény na 6 měsíců. Pokud i po této době budou negativní všechny testy na infekční nemoci, mohou být dávky uvolněny k dárcovství. U darování vajíček a spermií bývá kromě dobrého zdravotního stavu často také požadováno středoškolské vzdělání. Opět ale platí, že u každé kliniky je to jinak.
Vlasy, koruna krásy
Známé pořekadlo praví, že vlasy jsou korunou krásy, ovšem ne každému je souzeno, že má tuto korunku nasazenou od Matky přírody. O svou chloubu mohou přijít nejen onkologicky nemocní pacienti po chemoterapii, ale se ztrátou vlasů se potýkají i lidé s alopecií. Toto onemocnění se může objevit v jakémkoliv věku a často jím trpí i děti nebo mladé dámy, pro něž holá hlava znamená velkou zátěž na psychiku. Alopecie může mít různé formy od ložiskového vypadávání kadeří až po úplnou plešatost. Syntetické paruky jsou nejen nevzhledné, ale také nepohodlné, protože v létě se pod nimi kůže potí, kloužou a nedrží. Oproti nim paruky z pravých vlasů jsou prodyšné a vypadají přirozeně, takže mají moc navrátit ztracené sebevědomí. Obvykle je potřeba na výrobu jedné paruky 4–6 dárců. Vlasy rostou tak, že nahoře jsou silnější a dole slabší. Krátké vlasy se musejí vyčesat, tudíž z „tlustého culíku“ zbyde po vyčesání sotva polovina. Navíc při samotném poutkování paruky se ztratí přibližně 7–10 centimetrů délky, proto je potřeba, aby darované vlasy měly ideálně okolo 40 centimetrů. Výroba těchto paruk je velmi pracná, vlásenkářka při ní stráví tři týdny každodenním poutkováním. To se samozřejmě promítá do ceny, která se může vyšplhat na desítky tisíc korun. Proto existují různé nadace, které zprostředkovávají pro nemocné paruky zdarma a lze jejich prostřednictvím vlasy darovat buď ve spřátelených salonech nebo zaslat prameny poštou.
Mateřské mléko aneb když si ženy – matky pomáhají
Darovat lze také mateřské mléko, jímž jsou krmeni novorozenci (zejména ti nedonošení nebo nemocní), kteří nemohou mít mléko od své vlastní matky. Tuto vzácnou tekutinu lze darovat v bankách mateřského mléka, podmínkou je opět dobrý zdravotní stav a také musí jít o maminku miminka do 6 měsíců.
Stolice, díky níž lékaři léčí střeva
Lidská stolice se dnes využívá například k léčbě závažného rozvratu střevního mikrobiálního ekosystému. Ten se může rozvinout v případě takzvané klostridiové střevní infekce. Ta pak většinou propukne po braní antibiotik.
Dárcem stolice bývá obvykle příbuzný pacienta, podmínka příbuzenství ale u transplantace stolice není. Dárce musí být zdravý, netrpět žádným závažným onemocněním a zásadními podmínkami jsou, že nebral v období alespoň jednoho roku nazpět antibiotika a zároveň nedrží žádnou specifickou dietu. Ke stravě, kterou dárce konzumuje, se ale přihlíží. Měla by být pestrá, bohatá na vlákninu a oproštěná o návykové látky. Ideální je, když je to sportovec s normálním BMI.
Průběh samotného dárcovství je jednoduchý. Dárci podstoupí vstupní vyšetření a poté odeberou v domácím prostředí stolici do speciální nádoby. Do ní přidají látku ke snížení obsahu kyslíku, aby se zachovaly co nejlepší podmínky pro dárcovskou mikrobiotu, což jsou všechny mikroorganismy, v tomto případě ve stolici. Materiál se odevzdá bance, která ho uloží ve velmi nízké teplotě, asi minus 80 °C. Následně je stolice takzvaně karantenizována, což znamená, že je využita k léčbě po uplynutí dvou až tří měsíců, během nichž proběhne kontrolní vyšetření dárce. Pokud je vše v pořádku, je mikrobiota k dispozici pro léčbu. Transplantace probíhá aplikací do konečníku.
Vhodní dárci materiálu se ale hledají těžko, proto má v pražské Thomayerově nemocnici letos vzniknout první centrální dárcovská banka stolice v Česku. Stolice od dárců se bude uchovávat ve speciálních boxech při teplotě minus 80 stupňů Celsia.
Dárcovství je bezplatné, ale má své výhody
V České republice je dárcovství dle zákona bezplatné, ale u některých typů darování lze získat finanční náhradu vynaložených nákladů, která kompenzuje čas, cestování a diskomfort spojený s dárcovstvím. Částka se liší v závislosti na typu dárcovství. Dárci mohou případně získat i různé benefity od zdravotních pojišťoven anebo využít odpočet ze základu daně. Tím nejdůležitějším motivem je ale hřejivý pocit z vykonání dobrého skutku...
Nezjistíte, komu jste pomohli
Dárcovství je anonymní. Dokonce ani v případě darování kostní dřeně o sobě dárce a příjemce nedostanou informace. U darování vajíček může příjemkyně získat pouze informace o fenotypu, eventuelně krevní skupině či věku, ale přesnou identitu nezjistí. Výjimku tvoří pouze darování vlasů, kde některé nadace organizují i setkání dárce a příjemce.
