Diabetes je opravdovou metlou moderní doby. V posledních letech se stále zvyšuje počet nemocných, úmrtí však ubývá. Cukrovka 2. typu je charakterizována sníženou schopností buněk využívat nabízenou glukózu a jejich nedostatečnou citlivostí (rezistencí) k inzulínu – klíčovému hormonu regulujícímu hladinu krevního cukru (glykémii). Tato rezistence se postupně zvyšuje. Aby se glykémie udržovala v normálních hodnotách a buňky dostávaly potřebné množství glukózy, slinivka břišní je nucena produkovat stále více inzulínu, což ji postupně vyčerpá. Výsledkem je trvale vysoká glykémie a s ní související, život ohrožující cévní a následně orgánové komplikace – rozvíjí se diabetes. Krevní cukr má totiž tendenci ukládat se ve stěnách cév, ty jsou kvůli tomu náchylnější k ateroskleróze, a proto jsou diabetici silně ohroženi infarkty myokardu a cévními mozkovými příhodami. Glukóza se také zvýšeně vylučuje ledvinami, ty se poškozují a časem mohou začít selhávat.
I když mají specialisté v rukou stále více nástrojů, kterými lze toto onemocnění úspěšně ovlivňovat, výsledky zatím nejsou zcela uspokojivé. Oficiální doporučení pro léčbu jsou v souvislosti s novými poznatky pravidleně upřesňována a doplňována. Asi všichni bychom měli vědět, že podle nejnovějších mezinárodních doporučení by už lékaři po stanovení diagnózy diabetu 2. typu ve většině případů neměli čekat na to, že zaberou dietní a režimová opatření, ale měli by zároveň ihned nasadit lék první volby – metformin.
Přidat nový komentář