Jestli patříte mezi ty, kteří se nezdržují čtením příbalového letáku k lékům, mohlo by vás zajímat zamyšlení Mgr. Milana Klapetka, člena poradenského týmu Centra vzdělávání a poradenství Brno. Dozvíte se, proč byste si v něm měli najít podrobnosti například o vedlejším účinku.
Častá výrazná upozornění na krabičce s lékem vyzývající „Čtěte pozorně příbalový leták!“ svědčí o tom, že se většina lidí četbou tohoto blešími písmenky popsaného listu nezaměstnává a bez čtení ho vyhazuje. To je ovšem chyba. „Příbalový leták“ představuje totiž něco mnohem závažnějšího než pouhý list papíru hustě popsaný bleším písmem.
Tak především: v příbalovém letáku se přesněji dočtete, jaká je indikace, laicky řečeno, na co daný lék je. Ještě závažnější je další upozornění, kde v odstavečku „kontraindikace“ je vypsáno, kdy vám onen lék nejen nepomůže, ale může vás případně i přizabít. Význam těchto informací vyvstane před očima teprve tehdy, uvědomíme-li si, že v celých dlouhých dějinách farmacie se až do doby poměrně nedávné jako pověstná červená nit táhne výroba „všeléků“. Takové všeléky byly původně především protijedem, účinkujícím údajně v případě otrav všeho druhu, ale postupně byly chápány a prodávány jako lék úplně na všechno a proti všemu.
Tradičně se takové všeléky, míchané takto již od starověku, nazývaly „theriacum“. Desítky složek takového „dryáku“ širokopásmový účinek skutečně slibovaly. V některých neměl chybět ani asfalt, žluč dravých ptáků, kozí bobky nebo rozemletý suk z rakve. Farmakologie se z představ o možné existenci všeléků dokázala vysvobodit. Příbalový leták vám tedy naprosto přesně sdělí, v kterém případě můžete s jeho pomocí a účinkem počítat. Když to pouze mírně přeženu, tak třeba reklamou doporučený lék proti horečce se teprve v příbalovém letáku ukáže být lékem na horečku omladnic, a to ne starších 25 let. A to nesmí mít chudera omladnice rýmu, jak by stálo v kontraindikaci. Tím může znamenat četba příbalového letáku pro člověka jisté zklamání, ale je to patrně lepší a zdravější než poměry, jaké panují v oněch jiných oblastech, v nichž se víra v existenci všeléčících dryáků dosud pevně drží.
Ještě závažnější, přímo filozofické poučení přináší v příbalovém letáku odstavec nazvaný „Možné vedlejší účinky“. I to je v jiných oborech lidské činnosti skutečnost velmi málo známá a respektovaná, přestože na to upozorňoval již ve 13. století Tomáš Akvinský. Již ten kladl lidem na srdce, aby si uvědomili, že každý lidský čin, úmysl či plán má kromě svých zamýšlených a žádoucích účinků vždy i účinky vedlejší, nežádoucí.
V životě jde pak vlastně o to, nalezením a zvážením očekávaných přínosů a prospěchů na straně jedné a ztrát či rizik na straně druhé posoudit, zda sedaná akce vyplatí. V příbalovém letáku se tedy dočtete, co vedlejšího nepříjemného můžete čekat. Sami si tak můžete srovnat v hlavě, stojí-li vám to za to, abyste kvůli úlevě od bolesti zubu dostali návdavkem vyrážku, zvraceli a omdlévali. Lék může být totiž nebezpečnější než nemoc! To prosím platí obecně! Příbalový leták zde jako jeden z mála informačních zdrojů tuto neodstranitelnou vlastnost našeho lidského bytí nezakrytě připomíná. Příbalový leták je tedy takto jednou z mála tiskovin respektujících realitu našeho lidského bytí, ve kterém není všeléků a kde se za všechno něčím platí.
Japonské přísloví výstižně říká "Jak velký líc, tak velký rub". A proto prosím vás, když vás něco napadne, pak v zájmu zdraví vlastního i zdraví ostatních si k tomu udělejte poctivý příbalový leták. A příbalové letáky čtěte a studujte pečlivě. Vyplatí se to.
Přidat nový komentář