Ke vzniku této poruchy přispívají i některé vrozené předpoklady až 20 % z těch, kteří se s Crohnovou chorobou léčí, má mezi svými příbuznými dalšího nemocného s touto chorobou.
Idiopatické střevní záněty (IBD, inflammatory bowel disease) zahrnují v současné době dvě základní chorobné jednotky: Crohnovu chorobu (CD, Crohn ́s disease) a ulcerózní kolitidu (UC, ulcerative colitis). Jde o střevní zánětlivá onemocnění neznámé příčiny (etiologie), jejichž výskyt v naší populaci narůstá, a to zejména u mladých lidí na konci druhé a začátku třetí dekády života. Neznámý původ a jen z části poznaný mechanizmus obou chorob jsou hlavní příčinou 2 základních vlastností těchto onemocnění: neznáme způsob, jak jim předejít, a neumíme je definitivně vyléčit.
Příčina onemocnění není známa, ale nejčastěji se v literatuře uvadějí:
- genetické vlivy - asi u 5% pacientů se nemoc vyskytuje v příbuzenstvu, nespecifické střevní záněty se častěji vyskytují u jednovaječných dvojčat
- infekční původ - uvažuje se o infekci virem spalniček či pomalými viry a o vlivu bakteriálních či virových toxinů
- porucha obranyschopnosti - zvýšená propustnost střevní sliznice, tvorba velkých komplexů protilátky a antigenu, alergické reakce
- dlouhodobé nepříznivé působení jiných faktorů - různé potraviny a tekutiny, ale také to co dýcháme. Například země s největší konzumací tz. margarínů - Finsko - má také největší procento postižených obyvatel
Bohužel právě fakt, že není známa přesná příčina onemocnění znamená, že není znám ani lék, který by tyto choroby vyléčil. Současná léčba není tedy kauzální (léčící příčinu), ale symptomická - léčí se pouze příznaky onemocnění, případně následky a komplikace.
Čtěte také: Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů?
Crohnova choroba i ulcerózní kolitida mají mnoho společného, ale liší se částí střeva, kterou postihují a také do jaké hloubky postihují střevní sliznici. Můžeme ale nalézt i mnoho dalších rozdílů:
1. Rozsah postižení
Obě choroby postihují střevo zánětem, přesto je jejich průběh v mnohém odlišný.
Crohnova nemoc může postihovat jakoukoliv část zažívacího traktu počínaje ústy až po konečník, nejčastěji se však vyskytuje zánět konečného úseku tenkého střeva v pravém podbřišku. Typické pro Crohnovu chorobu je, že postihuje vždy pouze určitý úsek tenkého či tlustého střeva, úseky mezi jednotlivými nemocnými oblastmi mohou být zcela zdravé. Zánětlivý proces postihuje nejen sliznici, ale i hlubší vrstvy trávicí trubice a proto je zde sklon ke tvorbě píštělí a abscesů. Zánětlivé změny se projevují bolestí a většinou způsobí časté a nepříjemné vyprazdňování a průjem.
Ulcerózní kolitida postihuje naopak pouze konečník (ten je postižen vždy) a další úseky tlustého střeva a to celé střevo bez zdravých meziúseků. Zánětlivé místo je od zdravé sliznice vždy ostře odděleno. Podle rozsahu postižení se rozeznává lehký tvar, při kterém je postižen konečník a esovitá klička (asi u 50% pacientů). Středně těžký tvar s navíc postižením tlustého střeva včetně sestupného tračníku (u 20% pacientů) a těžký tvar, při kterém je postižen i příční tračník či tračník vzestupný i s oblastní tenkého střeva (zbylých 30% pacientů). Onemocnění probíhá chronicky, často se střídají klidná bezpříznaková období s fázemi aktivace nemoci.
Ulcerózní kolitida nemá tendenci ke vzniku píštělí či abscesů, většinou je postižena pouze sliznice střevní bez hlubší části střevní stěny. Při každém těžkém průběhu nemoci však dochází k zjizvení střeva, zkrácení a ztrátě funkce.
Čtěte také: Kolonoskopie
2. Příznaky
Crohnova nemoc se projevuje bolestí břicha, nejčastěji v podbřišku - není podmínkou, častým průjmem bez příměsy krve, teplotou do 38°C a úbytkem váhy
Náhlý začátek onemocnění může napodobit zánět slepého střeva, pacienti jsou pro tuto diagnózu často operováni, avšak odstranění slepého střeva může vést ke vzniku píštělí. Prvním příznakem může být střevní neprůchodnost, při postižení velkého úseku střeva i těžká podvýživa (malabsorbční syndrom), případně i mimostřevní příznaky. Mezi tyto nejčastěji patří např. bolesti kloubů, abscesy či píštěle v oblasti hýždí.
Běžným fyzikálním vyšetření lékařem lze pouze vyslovit podezření na Crohnovu nemoc, pro přesné určení je potřeba udělat řadu specializovaných vyšetření celého trávicího ústrojí.
Ulcerózní kolitida se projevuje průjmem s příměsí hlenu a krve, hlavním příznakem je i časné nucení na stolici. Při lehkém průběhu nemoci je hlavním příznakem právě nucení na stolici a krvavý hlen, průjem není podmínkou. Pro středně těžký tvar je typický průjem s příměsí krve a hlenu. Při postižení celého střeva při těžkém průběhu nemoci jsou hlavním příznakem vodnaté průjmy s krví, horečka, možnost vzniku septického stavu s ohrožením života pacienta a s nutnostní intenzívního léčení. Také ulcerózní kolitida se může projevit mimostřevními příznaky.
Čtěte také: Co znamená, když se objeví krev ve stolici
3. Genetický vliv
Genetické faktory se uplatňují více v případě Crohnovy choroby ve srovnání s UC. Jednoduše to dokládá následující skutečnost: pokud onemocní Crohnovou chorobou jeden ze sourozenců, kteří jsou jednovaječnými dvojčaty (což jsou z genetického hlediska zcela shodní jedinci), pak jeho sourozenec má přibližně 50% riziko stejného onemocnění. V případě UC je riziko současného onemocnění obou těchto sourozenců „pouze“ 20%
3. Věk a pohlaví
Obě choroby se mohou poprvé objevit v jakémkoli věku, není výjimkou postižení ani dětských pacientů. Crohnova choroba se nejčastěji projevuje mezi 18-35 rokem věku, ulcerózní kolitida mezi 30-40 rokem věku, v literatuře je pak popisován ještě druhý věkový vrchol nástupu onemocnění, který bývá mezi 50. a 80. rokem. V ČR se výskyt odhaduje u Crohnovy choroby na jednoho postiženého pacienta na 4 tisíce obyvatel, u Ulcerózní kolitidy je to přibližně jeden pacient na 2 tisíce obyvatel. V posledních letech však výskyt obou chorob roste. Crohnova choroba postihuje stejně často obě pohlaví, ulcerózní kolitida je 1.5krát častější u žen.
Prevence, vzhledem k tomu, že není známa příčina nemocí, bohužel není známa.
Zdroj: www.webmd.com
