Alergie na chlad propuká hlavně na podzim a v zimě, kdy se vlivem chladného počasí zvyšuje počet těch, které trápí nepříjemné kožní projevy při pobytu v chladném či mrazivém vzduchu nebo po přechodu z tepla do zimy či naopak. Nejčastěji se jedná o zarudnutí pokožky, kopřivku s úporným svěděním, popraskání kůže nebo otoky těch míst těla, která nejsou dostatečně chráněná oblečením.
V horku voda na žízeň nestačí
V horkých letních dnech nevnímáme díky proudění vzduchu pocit horka a můžeme se velmi rychle přehřát z nedostatku tekutin obecně – nejen při sportování, ale třeba i jen při práci na zahradě. Tělo pak ztrácí s tekutinami také minerální látky (močí zejména draslík a potem sodík), které je zapotřebí doplnit spolu s tekutinami.
„K tomu se velmi dobře hodí minerálky. Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, více sportujeme apod., měly by přijít na řadu i vody silně mineralizované, které obsahují významnější množství minerálních látek (zejména sodíku). Mezi vhodné nápoje patří také ředěné přírodní, uměle nepřislazované ovocné a zeleninové šťávy a čaje. V horkých dnech není vhodné pít bez přísunu dalších tekutin kávu a silný černý čaj. Podávané nápoje by neměly být příliš studené,“ doporučuje RNDr. Pavel Suchánek, nutriční specialista Fitbee se zaměřením na sportovní výživu.
Pokud se potíme, organizmus ztrácí sodík a jeho koncentrace se ještě více snižuje (naředí) pitím čisté vody.
„Když ztrácíme s vodou i minerální látky, musíme je také spolu s tekutinami tělu doplnit. Nadměrný příjem čisté vody nám v tomto případě může spíše ublížit než pomoci. V organizmu se totiž díky ztrátám minerálních látek a následnému zavodnění bez jejich přidání naruší vodní hospodářství, na jehož regulaci se účastní hladina sodíku. V extrémních případech může docházet až k jeho rozvratu s vážnými následky,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová, spolupracovnice AquaLife Institutu.
Vyšší množství tekutin po ránu
Pít se má v průběhu celého dne, po menších dávkách, aby s nimi mohl organizmus hospodařit tak, jak potřebuje. To se týká aktivní části dne. V noci hospodaří organizmus v jiném režimu a má nižší potřebu tekutin. Ráno tak pro doplnění tekutin stačí začít nápojem o objemu asi 0,5 litru. Vyšší množství tekutin po ránu tělo vyžaduje v případě tropických nocí, kdy se více potíme, a při spánku s otevřenými ústy nebo nízkou vlhkostí spací místnosti, protože za těchto okolností spotřebuje tekutin více.
V horku pracovní výkon klesá
Tropická horka se podepisují i na pracovním výkonu, ať už je vykonáván ve výrobní hale, nebo v kanceláři. V zájmu každého zaměstnavatele je proto zajistit svým zaměstnancům vhodný pitný režim. V letním horku je povinností zajistit zaměstnancům kromě obyčejné vody (pramenité, kojenecké nebo pitné) navíc tzv. ochranné nápoje, které mají tělu pomoci zvládnout vedro a vyrovnávat ztráty z nadměrného pocení. Ochranným nápojem může být minerálka, iontový nebo energetický nápoj, případně ovocná či zeleninová šťáva, záleží na profesi. Dělníci v těžkém průmyslu (svářeči, skláři, soustružníci aj.) mají na ochranné nápoje nárok, pokud teplota na pracovišti dosáhne 26 °C, zatímco administrativní pracovníci v kancelářích ochranný nápoj dostanou, pokud teploměr v práci ukáže 34 °C.