Mezi lidmi jsou refrakční vady spíš známé jako oční nebo optické vady.
Retinoskopie (u dětí)
- Tento test pomůže vašemu lékaři přibližně stanovit, jaké brýle by vám měl předepsat. Jeho princip spočívá ve vyhodnocení pohybu červeného reflexu, který vzniká odrazem světla od sítnice vyšetřovaného oka. Zatímco se bude vaše dítě dívat do dálky, lékař bude z různých úhlů svítit do očí a vyhodnocovat údaje.
Měření refrakce
- Touto zkouškou se přesně určují požadované brýle. Vyšetřující vám postupně vkládá před oči různé typy čoček a vy máte určit, díky kterým jste viděli lépe a jasněji. Tím určí případnou krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus včetně jejich závažnosti.
Zakrývání očí
- „Zakrývání očí“ je nejjednodušší a nejběžnější způsob, jakým lékař zkontroluje, jak vaše oči spolupracují.
„Během testu vám lékař bude postupně zakrývat oči a požádá vás, abyste se zaměřili na malý vzdálený předmět. Poté sleduje pohyby očí při odkrytí. Zkoušku lékař opakuje i na blízké předměty. Tímto testem zjišťujeme šilhání,“ vysvětluje MUDr. Pavel Diblík, MBA, primář Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.
Vyšetření biomikroskopem (štěrbinovou lampou)
- Tento mikroskop umožní lékaři podívat se na oko i jeho struktury pod velkým zvětšením. Díky tomu vyhodnotí příznaky možné infekce nebo jiného onemocnění oka.
Tonometrie
- Pomocí tonometrie se zjišťuje výše tlaku uvnitř oka – nitrooční tlak. Nejběžnějším způsobem je vypuštění malé dávky vzduchu na povrch oka, podle jeho odolnosti pak přístroj vypočítá tlak uvnitř oka. Při zvýšeném nitroočním tlaku existuje vyšší riziko vzniku zeleného zákalu.
- Toto vyšetření se provádí pomocí dilatačních kapek, díky kterým se vám rozšíří zorničky. To umožní lékaři získat lepší představu o vnitřních strukturách v zadní části oka. Po tomto vyšetření je kvůli rozšíření zorniček typická citlivost na světlo. Pokud víte, že budete toto vyšetření podstupovat, vezměte si s sebou sluneční brýle. Účinky dilatačních kapek mohou trvat i několik hodin.
Vyšetření očí může odhalit i diabetes
Počet diabetiků se za posledních 30 let ztrojnásobil. V současnosti je jich v České republice evidováno již přes 850 tisíc, tedy asi 8 % populace. Odhaduje se však, že do roku 2025 onemocní až 20 % Čechů. I přes velmi kvalitní péči, kterou diabetologové svým pacientům poskytují, a díky níž se daří snižovat počet pacientů s diabetickými komplikacemi, je u nás ještě dalších 200–250 tisíc pacientů s diabetem, kteří o své nemoci neví. Nemají zatím totiž větší potíže, a proto ani potřebu vyhledat lékaře. Diabetes tak u nich zůstává nediagnostikován, přestože by ho jednoduché preventivní vyšetření pomohlo odhalit.
Prevence je základním důležitým požadavkem pro omezení výskytu diabetu v populaci. V současnosti je již možné identifikovat tuto nemoc díky neinvazivnímu vyšetření oční čočky.
Diabetes se diagnostikuje podle koncentrace glukózy v krvi stanovené za standardních podmínek. Glukóza se však váže na bílkoviny (proteiny) v celém těle, mění jejich vlastnosti, poškozuje je a to se pak stává i příčinou rozvíjejících se komplikací. Čím vyšší je množství glukózy v krvi a čím déle její zvýšená hladina trvá, tím větší změny orgány postihují. Touto cestou se mění např. hemoglobin v červených krvinkách a vzniklý produkt, tzv. glykovaný hemoglobin, se dnes běžně používá k posuzování dlouhodobé úspěšnosti léčby cukrovky.
„Na stejném principu vazby glukózy na proteiny jsou založeny i změny v oční čočce, které vedou k její zvýšené fluorescenci – záření vyvolanému umělým ultrafialovým světle,“ objasňuje MUDr. Pavel Diblík, MBA, primář Oční kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK. Čím déle trvá nepoznaný diabetes a čím je množství glukózy v krvi vyšší, tím je glukóza více navázána v čočce, která pak vydává větší fluorescenci.
Vyšetření rizika diabetu z oka probíhá rychle a bezbolestně, pacienti navíc nemusejí předem držet hladovku.
