Odborníci v oblasti výživy často pracují s termíny „zdravá výživa“, „správná výživa“, příp. „vyvážená a pestrá strava“. Laik však často neví, co si pod těmito pojmy má vlastně představit. Pokusme se tedy tyto termíny blíže vyjasnit a podívat se na naší výživu z úhlu současných znalostí o výživě a složení potravin.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Jakou svačinu si zabalit do batohu
„Nedílnou součástí našich výletů jsou doma připravované svačiny. V letních dnech se však jídlo kazí hodně rychle, proto je třeba vybírat potraviny, které nepodléhají zkáze, nebo je uchovávat tak, aby se minimalizovalo riziko jejich zkažení. Z hlediska zažívacích potíží je určitě bezpečnější zastavit se a posvačit cestou čerstvé jídlo. Na delší cesty se doporučuje vzít si pro jistotu něco „malého“, kdyby na výletě nebylo na dosah občerstvení – zejména v době koronavirové jeden nikdy neví. Měly by to být suché potraviny, například celozrnné sušenky, tyčinky s ořechy a semínky, určitě ale bez polevy, dále ovoce, které je pevné a nehrozí jeho rozmačkání, třeba jablko, hruška, sušené ovoce,“ radí odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Lucie Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka ve VFN v Praze.
Co pít, aby tělo netrpělo
Ještě větší pozornost než svačinám a pravidelnému režimu stravování bychom měli věnovat tekutinám a jejich pravidelnému příjmu. Když se více potíme, nejen při sportovních aktivitách, ale třeba i jen při práci na zahradě, ztrácíme více tekutin a s nimi také minerální látky, které je nutné doplnit spolu s tekutinami. K tomu se velmi dobře hodí minerálky. Slabě a středně mineralizované vody jsou vhodnou součástí každodenního pitného režimu, pokud se v létě více potíme, více se hýbeme a intenzivněji sportujeme, měly by přijít na řadu i vody silně mineralizované, které obsahují významnější množství minerálních látek. Při cestování je lepší počítat s tím, že nebude k dispozici zdroj vhodných tekutin k pití, a mít s sebou nápoje balené.
„Voda v těle člověka představuje zhruba 85–45 % z celkové tělesné hmotnosti, nejvíce u novorozených miminek a s věkem se její podíl přirozeně snižuje až na méně než 50 % u seniorů. Ztráta už pouhého jednoho procenta vody může vést od únavy a nesoustředěnosti (dostatečný pitný režim, především v dopoledních hodinách, může u dětí zlepšit školní výsledky) až ke zvýšení tělesné teploty o 1 °C. Při pětiprocentní dehydrataci se může člověk potýkat s nevolností, křečemi a třesem, při úbytku dalších pěti procent už se zmateností, halucinacemi i selháním ledvin,“ varuje odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Jitka Tomešová, nutriční terapeutka z Institutu dietologie a výživy.
Zmíněným i daleko fatálnějším problémům je možné předejít, pokud se naučíme vnímat svoje tělo a jeho signály, že v těle chybí tekutiny. Většina lidí považuje za takový signál žízeň. Té je ale třeba předcházet, a vyhnout se tak komplikacím způsobeným ztrátou další vody. Důležité je pamatovat na pití během celého dne a na pocit žízně vůbec nečekat. Naráz vypité dvě sklenice vody totiž tělem pouze bez užitku projdou, zatímco při upíjení dvou sklenic například během celého dopoledne organizmus vodu efektivně využije – průběžně a podle svých potřeb. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní minerální, pramenité a kojenecké vody, které jsou čisté, neupravené, velmi kvalitní a neobsahují chemické přídatné látky.
Potřeba tekutin je u dětí vyšší
„Množství a potřeba tekutin mají ještě větší význam v pediatrii než v případě dospělých pacientů, a vyžadují proto větší pozornost. Děti mají procentuálně výrazně vyšší obsah vody v těle, vyšší podíl mimobuněčného (extracelulárního) prostoru i vyšší relativní denní obrat (příjem a výdej) tekutin než dospělí. U zdravého dospělého odpovídá denní obrat přibližně 1/7 mimobuněčné tekutiny, u kojence od 1/3. Proto je potřeba tekutin u dětí vyšší. Zatímco pro dospělé je doporučený příjem tekutin při běžném režimu 35 ml/kg tělesné hmotnosti a den, u dětí to může být v závislosti na věku 100 i více ml/kg tělesné hmotnosti a den,“ vysvětluje dětský lékař MUDr. Peter Szitányi, Ph.D., člen AquaLife Institutu.
Je tedy nesmírně důležité, aby rodiče dohlíželi na pitný režim svých dětí a tekutiny jim aktivně nabízeli, zejména při fyzické zátěži nevyjímaje výlety. Vhodným zdrojem tekutin je pro děti přírodní pramenitá voda. Součástí každodenního pitného režimu dětí stejně jako dospělých by měly být také přírodní slabě nebo středně mineralizované vody, které doplňují tělu i důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor). Pokud je dítě aktivní, může bez výčitek i mírně slazený nápoj. Hodí se zejména před sportovní nebo jinou pohybovou aktivitou, kdy dítě energii bez problémů využije. Výhodné jsou v tomto směru ochucené minerální vody, obsahující pouze třetinu cukru limonád.
Patero pitného režimu na výletech:
- Pijte vy i vaše děti průběžně celý den, a to i na cestách. Nepijte najednou velké množství tekutin, tj. více než 250 ml. Nečekejte na žízeň, to je pozdě, tělu voda už chybí.
- Zařaďte do pitného režimu vody s obsahem minerálních látek. V případě zvýšeného pocení
tělo potřebuje s tekutinami i minerální látky, především sodík, draslík a hořčík. K jejich doplnění se nejlépe hodí přírodní minerálky. - Při náročnější nebo delší fyzické aktivitě (např. celodenní túra, chození po horách, cyklovýlet), příjem tekutin zvyšte. Můžete se řídit barvou moči, která by měla být světlá (tmavě žlutá znamená nedostatek tekutin a hrozící dehydrataci). Dětem pití často připomínejte, snadno na něj zapomínají.
- Na výletě spojeném s větším výdejem energie si dopřejte i slazené nápoje. Tak akorát energie dodají tělu ochucené minerálky, které patří k nejméně sladkým nápojům.
- Na cesty si s sebou vezměte balenou vodu (přírodní minerální, pramenitou nebo kojeneckou), ať máte stále po ruce vodu vhodnou k pití.
Zdroj: www.aqualifeinstitute.cz
