Je chronické svědivé zánětlivé kožní onemocnění alergického původu, postihuje cca 10-15% populace. Jedná se o přehnanou reakci organismu, resp. imunitního sytému na zevní a vnitřní vlivy...
Vitiligo je onemocnění, projevující se poruchou tvorby pigmentu v pigmentotvorných buňkách neboli melanocytech. V postižených oblastech je pokožka bílá; pokud je ložisko ve vlasech, rostou z něho bílé vlasy. Výjimečně je popisováno postižení oka a uší. Ložisko se nejčastěji vyskytuje na obličeji, rukou, nohou a na genitálu. Rozsah postižení je velmi variabilní -- od jednoho ložiska, až po mnohočetná, splývající ložiska.
Průběh je u každého velmi rozdílný. Jen v 10 procentech případů lze očekávat spontánní zahojení ložisek.
Postižena jsou asi dvě procenta populace, nejčastěji ve věku do 40 let, a to obě pohlaví téměř rovnoměrně. Mnohdy u lidí trpících vitiligem, či jejich rodinných příbuzných, nacházíme řadu dalších poruch, jako je například atopický ekzém, astma, senná rýma, cukrovka, nemoci štítné žlázy, chudokrevnost apod.
Příčina vitiliga není přesně známa. Pravděpodobně se bude jednat o tzv. autoimunitní postižení, kdy organismus sám po určitých provokačních mechanismech začne pigmentotvorné buňky ničit. Mezi vyvolávající činitele může patřit stres či akutní infekce, spálení pokožky sluncem, někdy i těhotenství. Mnohdy však jasná vyvolávající příčina není rozpoznána a lze se jen domnívat, co mohlo vznik vitiliga vyvolat.
Diagnózu by měl vždy stanovit odborný kožní lékař. Jedině ten dokáže přesně odlišit i řadu dalších, onemocnění, která ztrátu pigmentu připomínají. Kožní lékař také provede event. nutná laboratorní krevní vyšetření, vyšetření žláz s vnitřní sekrecí či oční vyšetření. Někdy je nutné provést i mikroskopické vyšetření vzorku z postižené oblasti, což opět spadá do kompetence kožního lékaře.
Vitiligo patří k onemocněním, která člověka neohrožují na životě, ale život mu více či méně znepříjemňují. Psychicky traumatizující je především postižení obličeje a rukou, které může mnohdy způsobit i výrazné bariéry v osobním i pracovním životě. Pomoci může v takovém případě erudovaný lékař i podpora rodiny, mnohdy i svépomocná sdružení pacientů.
Vzhledem k tomu, že jasná příčina vitiliga není známa, jsou i léčebné možnosti velmi omezené. Mezi nejčastěji používané patří světloléčba (fotoléčba) ve specializovaných centrech. Ta je však pro pacienta časově náročná. Je třeba do centra docházet 3x týdně po dobu 6 až 18 měsíců. Ultrafialové záření se používá v řadě kombinací, např. s látkami zcitlivujícími pleť na sluneční záření, či s koupelemi v roztoku solí z Mrtvého moře. Ve zbývající době, kdy pacient nedochází na umělé ozařování, se musí chránit před sluncem či jinými umělými zdroji světla, nosit ochranné brýle a dodržovat další zásady.
Další metodou je místní aplikace hormonálních přípravků po dobu tří měsíců. V případě, že se kladný efekt v dané době neprojeví, nemá smysl pokračovat.
Výjimečně se používá metoda chirurgická, kdy se transplantují pomnožené pigmentové buňky, či normální pigmentovaná pokožka do ložisek vitiliga. Jsou to metody velmi náročné a často s přechodným efektem.
Mnohdy zůstává jedinou "účinnou" metodou kosmetická kamufláž metodoupermanentního make-upu barevně odpovídajícími pigmenty. Má význam u malých ložisek např. v obličeji. Pigmenty v pokožce vydrží až několik let. Je to metoda bolestivá a finančně patří k nákladnějším. Provádějí ji pouze specializovaná centra. Mnohdy je však efekt velmi přijatelný.
Jiného maskování lze omezeně dosáhnout samoopalovacími přípravky, tónovacími krémy či krycími make-upy. U samoopalovacích krému nesmíme zapomenout na to, že uměle zabarvená pokožka není o nic víc chráněna před účinky ultrafialového záření, jako pokožka takto neošetřená! A u vitiliga to platí dvojnásob!
Mnohdy jsou zmiňovány kapsle s beta-karotenem, provitamínem A. U vitiliga lze využít v některých případech pouze toho, že dlouhodobé užívání betakarotenu způsobí zabarvení pokožky do oranžova, což může u některých jedinců kosmeticky vylepšit vzhled ložisek bez pigmentu. Nechrání však před nežádoucími účinky ultrafialového záření, jak se často uvádí. Rovněž podpůrný příznivý vliv mohou mít vitamíny C, B12 a kyselina listová.
Pozor! U vitiliga se nesmí zapomenout na neustálou ochranu před nežádoucími účinky slunečního záření. Jak bylo zmíněno v začátku sdělení, pokožka postižená vitiligem nemá vlastní ochrannou bariéru před ultrafialovým zářením, kterou představují právě pigmentotvorné buňky. Proto je zde tak velký důraz kladen na celoroční používání ochranných opalovacích krémů s vysokým faktorem, ochranných brýlí a vhodného oblečení.
"\nMUDr. Marie Finsterlová
Volně zpracováno podle materiálu MUDr. N. Benákové, Léčebné centrum pro psoriatiky a ekzematiky v Praze.
komerční sdělení
