S tím, jak se průběhu posledních let mění statistické údaje o příčinách neplodnosti, vzrůstá také stále více počet případů, kdy to není žena, kdo je nositelkou diagnózy. A vzrůstá také počet párů, kdy zcela zdravá žena postupuje mimotělní oplodnění embryi, jež vznikla za použití složitých metod léčby mužské neplodnosti (metoda ICSI), které dávají šanci mužům dříve považovaným za zcela neplodné.
Tato situace je samozřejmě pro pár mimořádně zátěžová a vskutku prověřuje schopnost manželů společně zvládat náročné životní situace.
Zatímco téma léčby ženy přese všechny potíže už není až tak tabu, problém mužské neplodnosti je daleko více vnímám jako něco, co je třeba utajit. Je to tak obtížné téma, že se muži vyhýbají rozhovoru i s nejbližším okolím. Stejně tak manželkám je často doporučováno, aby nedávaly najevo, jak jsou samy léčbou nebo neúspěšnými výsledky stresovány, aby uchránily manželovo sebevědomí a jeho vlastní psychickou kondici. Důsledkem je pak to, že dva nejbližší lidé řeší společný problém individuálně a místo, aby se vzájemně podporovali, cítí se se svým trápením velmi osaměle.
Jak se tedy v takové situaci zachovat? Oba partneři potřebují vzájemnou podporu a vzájemné ujištění v tom, že jim oběma stojí za to podstoupit léčbu a zvládnout ji, ať dopadne jakkoli. Obavy z toho, že ten druhý rozhovor nezvládne, se často ukáží jako neopodstatněné. To, že nositelem diagnózy je jen jeden z nich, ještě neznamená, že je automaticky ten slabší, který potřebuje vždy chránit. Spíše je to tak, že různé fáze léčby zvládají partneři odlišně - a zde právě je prostor pro to, aby ten, který je momentálně odolnější, svého partnera podržel. Takže: nebojte se svěřit a zkuste o podporu své partnery požádat.
Přidat nový komentář