Nejvíce ohroženi jsou kuřáci
Chronická obstrukční plicní nemoc je zatím mezi veřejností málo vžitý název pro vleklé zánětlivé onemocnění průdušek. Pokud není včas a účinně léčeno, vede k postupnému zužování průdušek, jež není plně reverzibilní. Časem může dojít až k zániku plicní tkáně, kdy se stává jedinou alternativou přežití transplantace plic.
Největší vliv na rozvoj nemoci mají škodliviny, které nemocný inhaluje, především tabák, ale i další průmyslové zplodiny. I když je CHOPN primárně onemocněním plic, často vyvolává i závažné systémové účinky (vliv na kardiovaskulární systém, psychiku, nevyváženost minerálů v těle aj.).
Druhá nejrozšířenější infekční choroba na světě
V současné době trpí CHOPN přibližně 600 milionů lidí. V České republice se jedná zhruba o 700 až 800 tisíc dospělých.
Odborníci předpokládají, že počet pacientů s CHOPN následkem zvyšujícího se počtu kuřáků ve společnosti ještě více poroste. V roce 2020 bude CHOPN dokonce třetí nejčastější příčinou úmrtí. Odhaduje se, že na CHOPN v této době zemře čtyři a půl milionu lidí ročně.
Rostoucí tendenci má však i úmrtnost dospělých na CHOPN. Každý rok si toto onemocnění vyžádá 3 miliony lidských životů na celém světě. V České republice v důsledku CHOPN zemře každoročně asi 1 700 lidí.
Příčiny onemocnění CHOPN
Hlavní příčinou CHOPN je zcela neoddiskutovatelně kouření. Podílí se celými 75 % na vzniku všech případů onemocnění. Kouření zrychluje pokles plicních funkcí 3x více než
u nekuřáků. V České republice je přitom na tabáku stále závislý každý čtvrtý obyvatel.
Kromě kouření existují i další rizikové faktory CHOPN, například zplodiny z topení tuhými palivy, vaření na plynu bez dostatečného odvětrání, výfukové plyny, dlouhodobý pobyt v kouři (tzv. pasivní kouření) nebo prašném prostředí. Na vznik nemoci mají vliv i opakované infekce horních cest dýchacích, chlad a pobyt ve vlhkém prostředí, ale i vlivy dědičnosti.
Jak se pozná, že jde o CHOPN
Charakteristickými příznaky jsou kašel, vykašlávání hlenů a dušnost – ta je přítomna zpočátku při námaze, později i v klidu. Tyto potíže jsou následkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Vyšetřování nemocného je zaměřeno hlavně na předchozí rizikové faktory nemoci – tedy především na kouření cigaret, na rizikové (prašné) pracovní prostředí, na prodělaná onemocnění dýchacího ústrojí u nemocného i v jeho rodině, na přítomnost dalších nemocí.
Hlavní metodou pro potvrzení diagnózy je vyšetření funkce plic – spirometrie. Jedná se
o vyšetření, které nemocného nijak nezatěžuje a pomáhá stanovit správný postup léčby. Podle výsledků vyšetření plicních funkcí je možné stanovit stupeň, tedy závažnost onemocnění (stádium: lehké – středně těžké – těžké – velmi těžké).
Kdy navštívit lékaře
Jestliže trpíte delší dobu vleklým kašlem, vykašláváte hlen, často se zadýcháváte
a vaše potíže s dýcháním se zhoršují, pak je nejvyšší čas začít se svým zdravotním stavem něco dělat. Pokud kouříte i pokud jste s kouřením skoncovali, je vám více než 40 let a trápí vás výše uvedené potíže, neměli byste váhat a co nejdříve navštívit lékaře.
Odborník vyšetří vaše plicní funkce (spirometrie), zhodnotí stupeň kašle a vykašlávání, posoudí vykašlávaný sekret, stanoví stupeň vaší dušnosti, zhodnotí rentgen hrudníku.
Hodně můžete udělat sami tím, že změníte některé aspekty životosprávy. Především byste měli co nejdříve skoncovat s kouřením. Nevystavujte se ani tabákovému kouři z cigaret, které kouří někdo jiný (pasivní kouření). Snažte se žít pokud možno v čistém životním prostředí, co nejvíce omezte pobyt v místech, kde se kouří nebo kde jsou větší exhalace. Často větrejte. Snažte se předcházet infekcím. Kromě otužování, pravidelného cvičení a příjmu čerstvého ovoce a zeleniny se na podzim nechejte očkovat vakcínou proti chřipce.
Jak probíhá léčba už diagnostikovaného onemocnění
Cílem péče o nemocného CHOPN je především zmírnit příznaky, omezit další zhoršování plicních funkcí, zabránit dalším plicním a srdečním komplikacím a udržet dobrou stávající kvalitu života.
Kromě preventivních doporučení a doplňkové léčby (lázně, rehabilitace) vám lékař předepíše speciální léky. Farmakologická léčba se používá k prevenci a ke kontrole příznaků, ke snížení častosti a tíže akutních zhoršení nemoci (exacerbací), ke zlepšení kvality života a ke zvýšení tolerance tělesné zátěže.
Při léčbě CHOPN všech stádií je nutné vyloučit rizikové faktory, tedy hlavně kouření cigaret
a doporučuje se také každoroční očkování proti chřipce. Dále je možné léčbu rozdělit na léčení stabilizované CHOPN a léčbu vzplanutí nemoci.
U stabilizované CHOPN je možné zpočátku vystačit s užíváním inhalovaných léků krátkodobě rozšiřujících průdušky jen podle potřeby.
U těžších stádií nemoci je pak již nutné pravidelné inhalování léků s dlouhodobým účinkem a dechová rehabilitace; méně vhodnou alternativou je podávání léků v tabletách. V nejtěžších stádiích je třeba zvážit dlouhodobé podávání kyslíku, případně u vhodných nemocných navrhnout transplantaci plic.
Při vzplanutí nemoci, které se projeví obvykle zhoršením kašle, změnou vykašlávaných hlenů, zhoršením dušnosti, případně zvýšenou teplotou a dalšími příznaky nachlazení, je často potřebné vyšetření lékařem, zintenzívnění nebo doplnění dosavadní léčby a zvážení vhodnosti odeslání nemocného do nemocnice nebo léčebny. Při každém vyšetření by měl lékař zkontrolovat, zda nemocný užívá inhalované léky správně, protože více než polovina nemocných s CHOPN dělá chyby v inhalační technice!
Podle výsledků nejnovějších studií zlepšuje moderní léčba plicní funkce, snižuje dušnost
a zvyšuje kvalitu života. Pro úspěšnou léčbu je ale vždy potřeba včasná diagnóza. Jen tehdy také může dojít k včasnému zahájení léčby. Je tedy třeba neváhat a již při prvních příznacích vznikající dušnosti navštívit lékaře.
Jak se liší astma od CHOPN
Jedná se o dvě různé nemoci, které mohou mít podobné příznaky. Přibližně 10 % nemocných má obě nemoci současně. Astma je většinou alergického původu, vzniká v raném věku a má záchvatovité projevy. Dušnost se objevuje v klidu v denních či nočních hodinách nebo po sebemenší námaze. CHOPN spíše zasahuje dospělé. Téměř výhradně jí trpí kuřáci. Obtíže u CHOPN nastupují po řadu měsíců i let a postupně se zhoršují, hlavně v souvislosti s fyzickou zátěží, teprve v pokročilých stádiích jsou klidové. Tyto dvě nemoci od sebe nejlépe rozliší lékař – pneumolog.
Nikotin je návykovější než heroin
Z aktuálních údajů Státního zdravotního ústavu vyplývá, že více než čtvrtina Čechů si neodpustí denně cigaretu a pravidelně kouří.
Závislost na tabáku je samostatnou nemocí a velmi úpornou závislostí. Přestat kouřit není jednoduché, ale je to možné. Stejně tak jako tušíme, že zlomená noha se lépe zahojí, když nám ji ošetří lékař a dá do sádry, také se závislostí na tabáku máme u lékaře větší šanci na úspěch.
Kuřák, který přestává sám, má jen asi 3% pravděpodobnost, že po roce nebude kouřit. Druhým extrémem může být intenzivní léčba ve specializovaném centru a nejméně půlroční užívání účinných léků – pak je šance na abstinenci po roce více než 40%. Ale i jen krátká rada lékaře může být prospěšná.
Center pro závislé na tabáku je v ČR více než 25 a jejich adresy najdete na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku: www.slzt.cz.
Odborníci vám poradí například na internetových stránkách www.odvykanikoureni.cz nebo na Lince pro odvykání kouření, která je v provozu každý pracovní den od 12 do 20 hodin za místní hovorné z celé České republiky.
Aktuální nabídka pro všechny, kdo si nejsou úplně jisti
Nechte se vyšetřit u příležitosti Světového dne CHOPN
Světový den CHOPN letos proběhne 19. listopadu a jeho organizátorem je již tradičně Globální iniciativa proti chronické obstrukční plicní nemoci (GOLD).
Tématem letošní kampaně je motto: „Breathless not Helpless!“ („Bez dechu, avšak ne bez naděje“), které upozorňuje na to, že díky moderní léčbě dnes mají pacienti s CHOPN šanci cítit se lépe a prožít kvalitní život.
Více informací na: www.goldcopd.org.
Přidat nový komentář