Chronická myeloidní leukémie je zhoubné krevní onemocnění, dnes však již patří mezi skupinu zhoubných chorob, které lze v určitém procentu zcela vyléčit.
Podstata onemocnění spočívá v nádorové přeměně tzv. kmenové krevní buňky. Za normálních okolností vznikají v kostní dřeni z kmenové krevní buňky postupným vyzráváním všechny hlavní řady krvinek (červená řada - erytrocyty, bílá - leukocyty, destičková - trombocyty), a to v určitém množství a vzájemném poměru a po dozrání jsou vyplavovány do obvodové krve. Nádorovou přeměnou je přirozený vývoj kmenové buňky porušen a dochází k neúměrnému množení jednoho podtypu krvinek, v tomto případě leukocytů. Ostatní vývojové řady jsou postiženy méně. Nekontrolované množení krvinek provází i porucha jejich funkce, neboť se do obvodové krve uvolňuje vysoké procento nezralých, abnormálních leukocytů. Při významném zmnožení počtu leukocytů (100-800x) zaplavují nezralé bílé krvinky i některé orgány, zejména slezinu (90%) a játra. Několik měsíců až roků dochází v obvodové krvi k postupnému zvyšování počtu středně zralých leukocytů (chronická fáze onemocnění), vývoj neléčeného onemocnění se však dále urychluje a do krve se vyplavují i nejmladší formy leukocytů - myeloblasty. Množství nejmladších forem narůstá v krvi buď postupně, během týdnů až měsíců (akcelerovaná fáze), nebo velmi rychle, během dnů či několika málo týdnů (blastický zvrat). Neléčené onemocnění se v této fázi dostává do konečného stádia.
Čtěte také: Lék na rakovinu v tomto století nebude
Kdy mohu mít podezření, že se jedná o chronickou myeloidní leukemii?
Vývoj chronické myeloidní leukémie je nenápadný, chronická fáze může probíhat po celé měsíce prakticky bez příznaků, nebo má nemocný jen nevýznamné potíže, kterým nevěnuje pozornost. Takovým jevem může být zvýšená únavnost - často se skrývá za dlouhou a nedostatečnou rekonvalescencí po chřipce, jindy mívá nemocný pocit tlaku v levém podžebří (zvětšená slezina), chuť k jídlu může být kolísavá, stejně tak změna váhy. Ve více než polovině případů je diagnóza učiněna náhodou - vyšetřením krevního obrazu, při preventivní prohlídce nebo při návštěvě lékaře z jiné příčiny. Jen v 15% případů mohou být obtíže výrazné (dušnost, porucha zraku, sluchu, projevy zvýšené krvácivosti, močové obtíže..).
Pro včasné zachycení choroby v počátku mají velký význam preventivní prohlídky (tam patří vedle vyšetření lékařem i laboratorní vyšetření krevního obrazu), nepodceňování neurčitých obtíží, pro které není jasné vysvětlení, nebo obtíží, které i když nejsou závažné, trvají delší dobu.
Co je příčinou vzniku?
Prvotní příčina, která vede ke změně chování kmenové krevní buňky a tedy ke vzniku onemocnění, není známa. Při speciálním vyšetření je ve více než 90% zjištěna charakteristická změna chromozomů. Jde však o změnu získanou za života, nejde o onemocnění dědičné (i rodinný výskyt je mimořádně vzácný). Vyšší výskyt tohoto typu leukémie byl však zaznamenán v souvislosti s radioaktivním zářením (např. u Japonců ozářených při výbuchu atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki). Záření je faktorem, které zvyšuje pravděpodobnost chromozomálních změn, na základě kterých pak může vzniknout nádorové onemocnění.
Jaké jsou možnosti léčby?
Léčba od samého počátku patří do ruky odborníkům. Klasickými metodami, tj. použitím protinádorových léků nebo léků s protinádorovou účinností nelze úplného vyléčení dosáhnout. Lze však dosáhnout mnoha let kvalitního života, tj. bez významnějšího omezení běžných aktivit, avšak za stálé kontroly u lékaře-hematologa. Jediným kurativním (tedy takovým, který vede k úplnému vyléčení) postupem je transplantace kostní dřeně, kdy v první fázi agresivní léčbou (spoočívá ve velmi vysokých dávkách protinádorových cytostatik event. v kombinaci s ozářením) dosáhneme zničení nádorových buněk, a v další fázi pak nemocnému nitrožilně vstříkneme krvetvorné kmenové buňky od zdravého dárce. Ani v tomto případě není výsledek úplně jistý, průměrně se dosahuje 50% úspěšnosti. Pokud není možné nemocnému provést transplantaci kostní dřeně, pak je - v chronické fázi onemocnění - v určitých časových intervalech léčen protinádorovými léky, a to jednak cytostatiky (např. hydroxyurea) nebo léky s protinádorovou účinností (interferony). Léčba blastického zvratu vyžaduje pobyt na specializovaném lůžkovém oddělení. Je potřeba zdůraznit, že žádné dietní režimy nebo homeopatické postupy vývoj nemoci neovlivní.
Jaká je možnost prevence?
Prevence vzniku onemocnění ze strany nemocného není známa. Prevence ve smyslu zajištění optimálních léčebných výsledků spočívá již na samém počátku nejistých obtíží, tj. ve včasné návštěvě lékaře, který velmi snadným a rychlým způsobem může zjistit onemocnění již ve velmi časné, počínající fázi. Při včasném záchytu vzrůstá i naděje na získání vhodného dárce kostní dřeně, a v případě jiné formy léčby ( interferon) mnohem delší bezpříznakové období a delšího přežití než u onemocnění zjištěného v pokročilé fázi.
Přidat nový komentář